Uprostřed nekonečné saharské krajiny se odehrává netradiční forma boje proti radikalismu. Vojáci Mauritánské národní gardy, známí jako Meharisté, brázdí písečné pláně na velbloudech. V turbanech a tradičních oděvech hlídkují v nehostinných oblastech, kam se moderní technika jen těžko dostane.
Je to jen pár dnů, co se v Kazani setkal Vladimir Putin s mauritánským prezidentem Muhammadem uld Ghazuáním. Země na západním pobřeží Afriky je po Nigeru či Čadu dalším státem rozkolísaného Sahelu, kde by Moskva ráda uplatnila svůj mocenský vliv. Západ chce i proto zemi vojensky pomáhat, armádu tam během několika týdnů vyšle i Česko.
Malé vrtulové letadlo OSN letí už třetí hodinu přes východní Saharu a místy to s ním v horkém vzduchu hází víc, než je obvyklé. Z výšky je dobře vidět neuchopitelný rozměr největší pouště planety: nekonečno písku, kamení a výhně. Krátce před přistáním se v oranžovém oceánu objevují překvapivé ostrovy zeleně.
Mbera v africké Mauritánii je jeden z největších uprchlických táborů světa. Leží na nekonečném písku pouště Sahara a žije tu okolo 67 tisíc lidí, z toho 27 tisíc dětí. Právě sem směřují mnozí běženci, kteří prchají ze sousedního Mali, kde zuří vleklý, krutý a nepřehledný konflikt.
Metropole severoafrického státu Mali Bamako hostí bezpečnostní summit Francie a pěti států saharské Afriky ze skupiny G5. Francouzský prezident Emmanuel Macron na něm vyzval ke spolupráci v boji proti terorismu. Zároveň těmto zemím slíbil, že jim Paříž poskytne finanční a vojenskou pomoc. Nová vojenská aliance se zaměří hlavně na nebezpečnou oblast na hranicích mezi Mali, Nigerem a Burkinou Faso.
Mali, Čad, Niger, Mauretánie a Burkina Faso se rozhodly zřídit společnou protiteroristickou jednotku pro boj s džihádisty. Měla by mít 5000 mužů rozdělených do vojenské a policejní složky. Chystaná síla se zaměří hlavně na nebezpečnou oblast na hranicích mezi Mali, Nigerem a Burkinou Faso. Policejní složka dostane za úkol potlačit nelegální obchod s drogami, cennostmi a lidmi, který přispívá k financování teroristických organizací.
Politická krize v Gambii se zdá být zažehnána. Její dlouholetý vládce Yahya Jammeh souhlasil s tím, že odstoupí a opustí zemi. Krizi odstartovaly prezidentské volby, ve kterých vyhrál Adama Barrow. Dosavadní gambijský vládce Yahya Jammeh ale odmítal odstoupit. Náčelník generálního štábu gambijské armády už jménem bezpečnostních složek vyjádřil věrnost novému prezidentovi. Do Gambie ve čtvrtek vstoupily ozbrojené síly Senegalu, Nigérie, Ghany, Mali a Toga, aby zajistily předání moci Barrowovi. Intervence měla trvat do doby, než Jammeh odstoupí.
Nikdo z desítek českých turistů v Gambii, kam kvůli politické krizi ve čtvrtek vstoupila senegalská armáda, by neměl být v ohrožení, sdělila Asociace cestovních kanceláří ČR. Ministerstvu zahraničí se podařilo spojit už také se třemi ze čtyř turistů, kteří se zaregistrovali v jeho systému. "V každém případě platí naše doporučení, aby lidé do země necestovali," varovala mluvčí Černínského paláce Irena Valentová. Zemi opouštějí nejen turisté, ale i samotní Gambijci.
Relativní bohatství a blízkost těchto zemí k Sýrii vzbuzuje na sociálních sítích i v tradičních médiích otázku, zda tyto státy nemají větší povinnost než Evropa přijímat Syřany.
V současné době žije na světě 35,8 milionu novodobých otroků, jejichž práci nepřímo využívá celý svět.
Bezkonkurenčně nejhůře je na tom Indie, následovaná Čínou a Pákistánem.
Skoro 14 milionů otroků žije v Indii. V Mauritánii tvoří 4 procenta obyvatelstva
V táboře Mbera v Mauritánii se například o jednu toaletu dělí 3000 lidí
Prezident Mauritánie Muhammad uld Abdal Azíz byl zasažen do břicha a operován
Abdalláh Sanúsí byl považován za třetího nejvyššího představitele režimu
Svobodu dostal poté, co se zřekl vazeb na Al-Káidu a odsoudil útoky z 11. září
Dva strážci byli zraněni
Politické a obchodní kontakty s židovským státem kvůli Gaze přestanou
Od násilí v Keni po řádění pirátů v Somálsku
Svět úterní vojenský převrat ostře odsoudil
