Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Policisté zveřejnili video ze zásahu v jednom z bytů na Pardubicku. Přijeli na žádost ženy, která se bála přijít domů. Podle ní tam "řádila" její třicetiletá dcera. Strážci zákona ji nakonec museli spoutat, protože opakovaně policistům nadávala a odmítala spolupracovat. Později jí naměřili 2,7 promile alkoholu v krvi a odvezli na záchytku. Teď ji čeká přestupkové řízení.
Moderátorky Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová založily v roce 2016 spolek Fandi mámám a organizovaly adresnou materiální pomoc matkám samoživitelkám. Jenže když přišla pandemie koronaviru a dostala do kolen i úplné a dosud fungující rodiny, svou pomoc rozšířily na kohokoliv v hmotné nouzi.
Marie Lollok Klementová vyrostla v Opavě, která má k vysokým horám daleko. Dětské výjezdy do Jeseníku ji však nadchly a během vysokoškolského studia se do horských túr a výstupů na několikatisícové vrcholky zamilovala. Dnes pracuje jako horská průvodkyně, což je disciplína, ve které stále převažují spíše muži. O skloubení role matky a horalky i lásce k Nepálu se rozpovídala pro Aktuálně.cz.
Každá čtvrtá matka samoživitelka nastoupí podle průzkumu po mateřské dovolené na nižší pozici, než kterou měla předtím, víc než pětina matek navíc přechází k jinému zaměstnavateli. Ještě víc než ostatní rodiče pak doplácí na nedostupnost předškolních zařízení, ukázal aktuální průzkum mezi samoživitelkami.
Z vraždy tříleté holčičky, jejíž tělo bylo minulý týden nalezeno v jednom z přerovských bytů, policie obvinila třiadvacetiletou matku dítěte. Za vraždu jí hrozí 15 až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Žena vraždu spáchala podle kriminalistů zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem.
Podpora kojení je vhodná, ale měla by to být podpora, ne tlak. Řada matek, které kojit chtěly, ale nemohly, to i několik let poté považuje za svoje selhání, upozorňuje psycholožka Zuzana Masopustová, autorka studie Jak to mají mámy. Od ženy se očekává, že si ze všech možností, jak přistoupit k péči o dítě, vybere tu správnou. To nikdo nemůže zvládnout, říká. Je dobře, že je možnost vybrat si, ale měli bychom zmírnit v tom tlaku - my jako společnost i my jako odborníci, dodává.
Na Benešovsku byl ve čtvrtek zavražděn šestiletý chlapec, uvedla televize Prima na základě vyjádření mluvčí středočeské policie Veroniky Čermákové. Kriminalisté podezírají z vraždy ženu, bližší informace mluvčí uvést nechtěla. Podle Primy je podezřelou matka zavražděného, která se s otcem dítěte soudila o opatrovnictví chlapce. "Od čtvrtka prověřujeme úmrtí teprve šestiletého dítěte. Celý případ si převzali krajští kriminalisté, kteří ve věci nařídili soudní pitvu," řekla televizi mluvčí. Pitva podle ní prokázala, že dítě zemřelo násilnou smrtí. "Kriminalisté následující den zahájili trestní stíhání ženy, a to pro zvlášť závažný zločin vraždy," doplnila.
Pardubická policie obvinila šestadvacetiletou ženu z vraždy matky. Podle policie ji ubila sekyrou v rodinném domě v Třebovicích na Orlickoústecku. Žena se několik dní skrývala na Pardubicku a Šumpersku, po zadržení se podle policistů k činu doznala. Soud ve středu rozhodne o její vazbě. Ženě hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest.
Masarykova univerzita přichází s psychologickou studií Jak to mají mámy, která zachycuje podobu mateřství v první polistopadové generaci matek. Vědkyně vycházejí ze zkoumaného vzorku 1200 respondentek, jež vyrostly nebo se již narodily po revoluci v roce 1989. Dnešní matky mají podle studie tendenci více kojit, více se dělit o péči s otci, více pracovat a místo trestání se spíše s dítětem domluvit. Výzkum si všímal i společenského tlaku na matku ze strany sociálních sítí či mobilu coby hračky pro batolata. Hlavní zachycené trendy jsme probrali se spoluautorkou studie a psycholožkou Zuzanou Masopustovou z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií.
Eileen Mackenová vyrostla v dublinském sirotčinci a od svých 19 let pátrala po své matce. Její hledání skončilo letos v dubnu, když se ve svých 81 letech konečně setkala ve Skotsku s více než stoletou matkou Elizabeth. "Byla nadšená a celou dobu nepustila moji ruku," uvedla Mackenová.
Expertka na daně Aranka Bergnerová navrhuje, aby podnikající matky platily sociální pojistné 29,2 procenta z reálných, nikoli fiktivních příjmů.
Zatímco na pracovní uplatnění matek má rodičovství často negativní vliv, otcům v kariéře naopak pomůže. Získají díky němu vyšší výdělek či nové benefity. Před narozením potomka je pro ženy při výběru místa nejdůležitější výše platu a možnost kariérního postupu, po příchodu dětí je zajímá hlavně možnost flexibilní práce a umístění pracoviště. Ukázal to průzkum platformy Byznys pro společnost. Zapojilo se do něj v březnu a dubnu 483 rodičů dětí do 14 let, a to většinou žen.
Pětiletou holčičku zachránily úřady v zaneřáděném moskevském bytě plném odpadu a plísně. Holčička měla podle úřadů na krku šperk srostlý s kůží. Kromě toho špatně mluvila a její vývoj neodpovídal věku. Její matku, které je podle ruského tisku přes 40 let, zadržela policie. Sousedé upozornili úřady poté, co z bytu slýchali pláč a řev. Deník Moskovskij komsomolec zveřejnil fotografie a video z bytu. Hromady odpadu sahaly až po okna a zdi byly plesnivé.
Jsou nadějnými vědkyněmi a předčí mnohé mužské kolegy. Jenže pak odejdou na mateřskou dovolenou a na jejich místa se dostanou leckdy méně schopní kolegové. Zatímco ony jsou doma s dítětem, jim naskakují publikace, stáže i kontakty, a tak to jsou oni, kdo šéfují, zatímco ženy ve vědě zastávají méně prestižní posty. I k tomu dospělo Národní kontaktní centrum – gender a věda, když jim v dotazníkovém šetření odpovědělo 2000 vědců a vědkyň. Centrum například zjišťovalo, jak jsou spokojení s pracovními podmínkami a jak a zda mohou vědkyně-matky vědu provozovat. Aktuálně.cz navázalo na jejich výzkum a zeptalo se tři vědkyň na mateřské dovolené. Tady jsou jejich zkušenosti.
Původně chtěla právnička Alena Vlachová jen pomoci zadluženému chlapci a dívce, o kterých se náhodou dozvěděla. Měla za to, že naráží na ojedinělou chybu v systému, ale brzy se začaly nabalovat další případy, až založila projekt Děti bez dluhů. Díky němu už pomohla s oddlužením asi sedmdesátce dětí. Nejmladšímu bylo šest let, nejvyšší dluh dítěte dosáhl výše 120 tisíc korun. Na vině nejsou jen rodiče, ale i soudy nebo některé zákony. Vlachová to vysvětluje v rozhovoru v rámci speciálu Aktuálně.cz a Hospodářských novin Chudé Česko.
České ženy kojí krátce, často jsou překážkou i zdravotníci, kteří to neumí podpořit, horní hranice věku dítěte, do kdy by mělo být kojené, není, měli jsme i pětiletá kojená dvojčata, říká neonatoložka Blanka Zlatohlávková. Dodává, že kojení na veřejnosti je v pořádku, z prsu se stává jen sexuální symbol a pro chlapce může být plus vidět maminku, jak kojí. S implantáty se prý kojit moc nedá. Dítě, které není kojené, podle ní přijme během prvního roku mnohem víc energie a bílkovin než kojené.
Eliška Applová a Adéla Friesová svou sérií fotografií ukazují, jak vypadá realita každodenního života kojící matky. A to bez příkras, autenticky, s vtipem a nadhledem. Snímek, na kterém Eliška kojí svou dceru na demonstraci v Pardubicích s transparentem v ruce, měl na Facebooku přes deset tisíc lajků. Ohlasy na snahu tvůrkyň o boření stereotypů o mateřství byly rozporuplné. I přesto v nejbližší době chystají představit své "kojící" fotky na putovní výstavě.
Kariéra nemá být vždy na prvním místě, je to ale rozhodnutí každé ženy a její rodiny, upozorňuje ekonomka Klára Kalíšková. Sociální norma v Česku podle ní tlačí matky k tomu, aby s dítětem zůstaly tři roky doma. Zaměstnanost žen s malými dětmi je i proto v Česku jedna z nejnižších v rámci EU, naopak bezdětných žen nebo matek s odrostlými dětmi u nás pracuje nejvíce. Pár hodin péče v nějaké instituci nemá na malé dítě negativní dopad, tvrdí Kalíšková. Složitá je podle ní i cesta žen po mateřství zpět do pracovního procesu. Často se vrací nezaměstnané a začínají od nuly, říká.
