Od září musí pětileté děti povinně chodit do školky, přesto města evidují stovky předškoláků, kteří se nezapsali. Ministerstvo školství si stále s resortem práce a sociálních věcí nevyjasnilo, kdo má případy nepřihlášených předškoláků s rodiči řešit. A tak musí jednotlivá města situaci řešit po svém.
U vchodu do mateřské školy ve městě Feng-sien ve východní Číně došlo ve čtvrtek k mohutné explozi, při níž zemřelo osm lidí. Dalších 65 lidí je zraněno, z toho osm jich je v kritickém stavu. Čínská policie výbuch vyšetřuje jako kriminální čin. Podle agentury AP byla výbušnina podomácku vyrobená a při explozi zemřel i sám útočník. Dosud se spekulovalo o tom, že mohla bouchnout plynová tlaková láhev, která se používá na vaření. Podle policie zasáhla exploze vchod do školky v 16:50 (10:50 SELČ) odpoledne, když děti ze školky odcházely. Děti ani učitelé ale mezi oběťmi nejsou. Informace o motivu pachatele nejsou známé.
Od úterý začínají zápisy do mateřských škol. Kromě nových zájemců o školku k nim musejí letos poprvé také všechny pětileté děti, které dosud do školky nechodily. Poslanci loni schválili zákon o povinném předškolním vzdělávání. Rodič musí dítě posílat do školky alespoň na čtyři hodiny denně, nebo ho zapsat jen do domácího vzdělávání. Pak ho musí přivést do školky, kde učitelé zhodnotí, zda se s dítětem dostatečně pracuje a jestli je připravené na školu. Kdo dítě nezapíše nebo do školky nevodí, tomu hrozí pokuta pět tisíc korun.
Bývalý místostarosta a nynější zastupitel za ODS Josef Neuberg využíval majetek městské části pro soukromé účely, tvrdí radnice Prahy 7. Jednatel společnosti Sedmá ubytovací, která obecní majetek spravuje, chce zastupiteli dodatečně poslat fakturu a tvrdí, že nejde o první případ. Neuberg i další bývalí radní údajně bez placení využívali penzion v Krkonoších.
Úřady v Uzbekistánu odhalily šokující důkazy ohledně týraní dětí v mateřské škole ve městě Denov. Bezpečnostní kamery nahrály učitelky, jak s nožem v ruce vyhrožují malým dětem. Tři učitelky už tamní soudy poslaly do vězení.
Letos v září nastoupí do mateřských škol povinně všechny pětileté děti. Zřizovatelé školek města a obce musí všem dětem podle adresy trvalého bydliště přidělit jednu spádovou školku, která pro ně musí mít místo a kam vždy musejí být přijati. Jenže podle zkušeností vedení obcí si rodiče budou chtít mateřskou školu vybrat, třeba tu, která je blíž jejich práci než bydliště, a tudíž začnou přepisovat trvalé bydliště svých dětí stejně, jako to dělají před zápisem do základních škol. Upozornil na to náměstek primátora Liberce Ivan Lang a obavy z takzvané zápisové turistiky vyjádřila i Jaroslava Vatalová z odboru předškolní péče ministerstva školství.
Poslanci schválili změnu financování mateřských, základních a středních škol. Současný systém, kdy jim stát posílal finance podle toho, kolik mají žáků, zvýhodňoval velké a hodně naplněné školy. V případě středních škol to vedlo k tomu, že ředitelé přijímali i žáky, kteří neměli vlohy k tomu, daný obor vystudovat. Od září 2018 mají školy dostávat peníze podle vzdělávacích programů, podle počtu hodin, které učitelé odučí. Optimální počet dětí ve třídě by měl být 15 dětí. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) na změně zákona nebude žádná škola tratit. První rok platnosti by měl státní pokladnu přijít zhruba na 3,5 miliardy korun.
Pro české školky není inkluze zaváděná od začátku letošního září žádnou velkou změnou. Integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zvyklé už léta. Takových dětí jsou letos ve školkách nejméně tři tisíce, v reálu jich ale bude mnohem víc. Učitelům a učitelkám totiž schází schopnost handicap, či naopak extrémní nadání odhalit.
Díky dodatečnému zápisu do školského rejstříku by od příštího září mohly mít stejné výhody jako státní školky. Především dostanou peníze na provoz a zmizí tím školné, které se třeba v Praze pohybuje kolem šesti tisíc korun měsíčně. Výrazná pomoc to bude také pro rodiče předškoláků. Od příštího roku bude poslední rok ve školce povinný. Pokud by lesní školky v rejstříku chyběly, rodiče by museli dítě zapsat ve své spádové školce. Tam by ho učitelky přezkoušely, zda se správně vyvíjí. To teď nebude potřeba.
Příští rok už by do školky měly povinně nastoupit všechny pětileté děti, a to včetně těch, které nejsou očkované. O povinném roce předškolního vzdělávání rozhodli politici. Jen o rok mladší, čtyřleté děti bez očkování ale do školek nesmí. Ředitelkám hrozí až půlmilionová pokuta, pokud takové dítě přijmou. Nikomu ze zákonodárců to ale nepřijde divné. Ministerstvo školství ani zdravotnictví změnu neplánuje. Podle poslance Davida Kasala (ANO) z pracovní komise pro očkování to byl trochu ústupek školskému zákonu a neočkovaným dětem, které jsou teď omezovány, když do školky nemohou.
Normy na potraviny pro vaření školních obědů jsou zastaralé, platí už přes 20 let. Obsahují například velké množství mléka, neřeší kvalitu potravin či pestrost stravy. Státní zdravotní ústav připravuje metodiku, která zohlední nové poznatky o výživě a mohla by spotřební koš nahradit.
„Před pěti lety Prahu nikdo neznal, teď je pro Číňany na prvním místě, všichni tam chtějí,“ vypráví devětadvacetiletá Tereza Pavelková, která již pět let učí v jihočínském Kantonu v mateřské školce.
Prezident Miloš Zeman vetoval školský zákon kvůli tomu, že dával obcím povinnost zajistit místa ve školkách i pro dvouleté děti. Poslanci jeho veto přehlasovali a zákon schválili. Nyní ale couvají – opozice chce ze zákona místa i pro dvouleté děti vyškrtnout, nebo alespoň upravit podmínky, za kterých by dvouleté děti mohly do školek chodit. Požadují to i školské odbory a změny připouští i ministerstvo školství.
Děti s plenkami nemají ve školce co dělat, říkali někteří poslanci předtím, než Poslanecká sněmovna schválila, že od roku 2020 budou mít všechny dvouleté děti nárok na místo v mateřské škole. V zahraničí je přitom běžné vodit do školek tak malé děti. A že to jde i s plenkami, dokazuje i pár školek v Česku. Důležitá je ale pomoc zřizovatele, ať už s nákupem nového vybavení či se zaplacením více učitelek. Nejnáročnější jsou první měsíce, kdy se děti učí o něco si říct nebo se najíst lžící. Rodiče by ale měli myslet na to, že ne každé dítě je tak brzy na školku připravené, a pokud bude nový kolektiv dlouhodobě odmítat, neměli by jej nutit ve školce být.
Sto šest poslanců se v úterý vyslovilo proti prezidentskému vetu novely školského zákona. Ta zavádí povinnou maturitu z matematiky, povinné přijímací zkoušky na střední školy, povinný poslední rok školky, ale třeba také "legalizuje" lesní školky či domácí vzdělávání na druhém stupni základní školy. Nárok na místo ve školce by postupně měly mít i čtyřleté, tříleté a od roku 2020 i dvouleté děti. Právě to nejvíce kritizoval prezident Miloš Zeman, když zákon do Sněmovny vrátil.
Od září se budou muset mateřské školy řídit novým stanoviskem České školní inspekce. Neměly by podle něj nabízet placené kroužky v době, kdy se děti mají společně vzdělávat. "Nadstandard" mohou školky poskytovat jen odpoledne, dopolední aktivity musí být pro všechny bezplatné. Problém je hlavně u plavání, které odpoledne zorganizovat nejde a školky nemají peníze na to, aby ho dětem platily.
Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla argumenty Svazu měst a obcí, že za čtyři roky nebudou obce schopné zajistit místa ve školkách i pro dvouleté děti. Kvůli tomu ve středu prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. "Stanovisko Svazu měst a obcí považuji ze dvou třetin za zcela lživé, zbytek je nepravda," uvedla na krátkém tiskovém brífinku Valachová. Novela školského zákona obsahuje také povinný poslední rok školky, povinnou maturitu z matematiky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy. K přehlasování prezidentského veta je potřeba 101 poslaneckých hlasů. Pokud poslanci proti prezidentovi hlasovat nebudou, celá novela spadne pod stůl.
Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu školského zákona. Uvedl, že dal na doporučení Svazu měst a obcí. Vadí mu povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol a také místa pro dvouleté děti, které by mohly nastoupit od roku 2020. Podle Zemana nebudou mít školky dostatek času, aby se na ně připravily. Zeman zmínil i podporu inkluze, ačkoli ji tato novela vůbec neřeší. Ministryně školství Kateřina Valachová je zklamaná. "Tímto krokem se rodičům opět nepomůže a to ani ve slaďování rodinného a profesního života," uvedla.
Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.
Návrh senátu o uvolnění pravidel pro neočkované děti vláda nepodpoří, informoval hlavní hygienik Vladimír Valenta. Novela by podle ministerstva zdravotnictví vedla "k negativnímu průlomu do zásady kolektivní imunity". Součástí návrhu byla například možnost jet na tábor či do školy v přírodě i pro neočkované. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL) rozhodnutí vlády kritizuje s tím, že pokud je neočkovaným dětem dovoleno trávit čas s ostatními dětmi ve škole v průběhu školního roku, nevidí důvod, proč by nemohly jet i do školy v přírodě nebo na tábor. Ministerstvo se postavilo i proti snížení pokuty pro školky, které přijmou neočkované dítě, z 500 000 na 30 000 korun.
