O delší volno pro otce by stály čtyři pětiny rodičů malých dětí, ukázal průzkum výzkumného ústavu práce. Nějakou podobu otcovské dovolené má 23 zemí EU. Česko mezi nimi není. Ve sněmovně je ale nyní návrh na týdenní otcovskou.
Obvodní soud pro Prahu 1 bude muset znovu řešit, zda se na Úřadu vlády za doby Petra Nečase a Jany Nagyové diskriminovalo. Letos v lednu totiž zamítl žalobu, kterou proti němu podala jeho zaměstnankyně Pavla Špondrová, paradoxně vedoucí odboru, který měl s diskriminací bojovat. Ta byla totiž odvolána dva dny před nástupem na mateřskou dovolenou. Špondrová je přesvědčena o tom, že ji Úřad vlády sesadil z funkce kvůli tomu, že byla těhotná. Prvoinstanční soud ale její žalobu zamítl, přiklonil se k názoru úřadu, že to bylo kvůli špatným pracovním výsledkům. Městský soud mu ale případ vrátil k novému projednání pro nesrozumitelnost verdiktu.
Tatínkové si v prvních šesti týdnech po porodu mohou vzít týden volna v práci, stát jim ho zaplatí stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Sociální dávka funguje od února 2018. Podle směrnice EU by se ale měla délka otcovské sjednotit v celé unii na deset dnů. Směrnici je třeba do stávajícího českého systému zapracovat nejpozději do srpna 2022.
Lidé jezdívali ze širokého okolí do Kunětic zejména kvůli Kunětické hoře, jíž se také říká Rumburakův hrad. Právě zde se totiž natáčel populární seriál Arabela. V posledních letech sem jezdí i kvůli Kunětické zmrzce, a to až ze sto kilometrů vzdálené Prahy. Monika Pavlisová se s manželem vzdělává u italských mistrů a snaží se být ve zmrzlinářství o krok napřed. Umí vyrobit osmdesát příchutí, letos začala s ručně vyráběnými nanuky či s bylinkovými zmrzlinami. Nabízí i legendární mrkvovou, ale také třeba okurkovou s mátou nebo řepovou.
Poslanci v prvním čtení podpořili návrh na novou dávku ze systému nemocenského pojištění, k definitivnímu schválení může dojít na podzim. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci, stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství.
Novinářka na mateřské dovolené Veronika Cézová se rozhodla vyvést z anonymity lidi s handicapem a v rámci projektu (Ne)normální sepsala jejich příběhy. Chce jimi veřejnosti ukázat, jak tenká hranice je mezi světem "normálních" a "nenormálních". Její příběhy jsou i o nechápající většinové společnosti a podivných stereotypech. "Normální je kouřit, mít hypotéku, podvádět partnera. Oproti tomu všechno, co vybočuje, společnost nějakým způsobem přinejmenším udivuje či pohoršuje. Ať už je to chybějící noha nebo umělé oko," říká Veronika Cézová.
Vláda schválila návrh na novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci, stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Dávka funguje ve většině zemí EU, argumentuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím chce muže více zapojit do péče o děti.
Za samotnou přítomnost otce při porodu ani za základní zdravotnické potřeby nesmí nemocnice vybírat poplatek. Ten mohou chtít jen na úhradu přiměřených a doložených nákladů za nadstandardní služby. Rozhodl o tom Ústavní soud.
Pokud žena vydělávala přes 28 tisíc korun měsíčně, pak se jí peněžitá podpora v mateřství výrazně krátí. Její podíl k předchozímu výdělku je nižší, než u žen s nižšími příjmy. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová to chce změnit. Vláda vedení ČSSD má k jejímu plánu výhrady, ale zcela ho nezamítla. Návrh teď míří k poslancům.
Jen na čtyři dny placeného volna místo plánovaných sedmi by měli mít nárok čerství otcové. Ministryně Michaela Marksová slevila kvůli nesouhlasu ministerstva financí z původního plánu na délku otcovského volna. Teď věří, že návrh ve vládě projde a nová dávka začne fungovat už od příštího roku.
Zatímco ve Finsku si čerství otcové mohou vzít po narození dítěte tři týdny dovolené a v Portugalsku dokonce čtyři, devět vyspělých zemí, včetně České republiky, žádnou otcovskou dovolenou nemá. Ukazuje to srovnání OECD. Už brzy se ale mají dočkat i otcové v Česku. Kromě "otcovské", na kterou přispívá stát, v řadě vyspělých zemí platí, že se délka rodičovské dovolené díky tomu, že se do ní zapojí otec, prodlužuje - ve východní Asii až o rok.
Ženy s vyššími příjmy by podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové měly pobírat vyšší mateřskou. Současnou regulaci peněžitého příspěvku považuje za nespravedlivou. Pro ženy na vyšších a dobře placených pozicích je nízká mateřská podle Adamové demotivační při zakládání rodiny. Dopady této změny odhaduje řádově na sta miliony korun, jak ale upozornila, systém nemocenského pojištění, z něhož se mateřská platí, skončil loni přebytkem 3,1 miliardy korun.
Počet důchodů s exekuční srážkou se loni proti předloňsku zvedl o šest procent. Za posledních deset let se počet exekucí na důchod zvedl 2,6krát. Prudce roste i množství exekučních a insolvenčních srážek z nemocenské a mateřské. Celkem Česká správa sociálního zabezpečení loni dlužníkům strhla a věřitelům vyplatila přes dvě miliardy korun.
Údajnou diskriminaci na Úřadu vlády řešil Obvodní soud pro Prahu 1. Tím, kdo podal žalobu, je paradoxně bývalá šéfka odboru, který má proti diskriminaci a za rovná práva mužů a žen bojovat. Pavla Špondrová je přesvědčena, že ji Úřad vlády sesadil z funkce vedoucí čtyřčlenného oddělení kvůli tomu, že byla těhotná. Ombudsmanka se jí zastala: Podle ní šlo jednoznačně o diskriminaci. Ovšem soud její žalobu zamítl.
Česká správa sociálního zabezpečení se zaměřila na těhotné ženy, které se nechaly zřejmě fiktivně zaměstnat, aby splnily podmínky pro výplatu mateřské, a dosáhly tak na vyšší peníze od státu. Nejvyšší soud ale nyní omezil možnost stíhat případy, u kterých mají úředníci podezření na takové zneužívání peněz. Podle nich nelze trestat bez jednoznačných důkazů o podvodu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zavést novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci. Stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Dávka funguje ve většině zemí EU, argumentuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím chce muže více zapojit do péče o děti.
Každý rok pobytu doma s dítětem sníží příjem o 1,1 procenta. Ukázala to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Rozdíl mezi výdělky žen a mužů zvyšuje ale i počet dětí. Zhruba 30 procent žen s dvouletými a 60 procent s tříletými dětmi navíc skončí po návratu z rodičovské dovolené bez práce.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chystá změny v oblasti poporodní péče, rodičovských příspěvků či dostupnějšího umělého oplodnění nebo antikoncepce. Lidé, kteří se starají o své dlouhodobě nemocné příbuzné, by měli mít například možnost dostat delší volno z práce, aniž by o zaměstnání přišli. Věková hranice pro umělé oplodnění by se měla zvýšit. Marksová je rovněž pro to, aby byla antikoncepce cenově dostupnější, či některý typ dokonce zdarma.
Rozvedené ženy přicházejí ve srovnání s vdanými v průměru o téměř 22 procent čistého příjmu. Mužům se naopak čistý příjem po rozvodu zvýší. Ukázala to analýza Národohospodářského ústavu Akademie věd. Ženy v Česku totiž vydělávají v průměru o víc než pětinu méně než muži.
Kromě toho by matky mohli na rodičovské dovolené zastoupit prarodiče. Vláda sice opoziční návrh nepodpořila, plánuje ale podobný.
