Forenzní genetik Daniel Vaněk se na počátku století podílel na odkrývání masových hrobů ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině. Dnes sleduje podobné obrazy z konfliktů v Gaze nebo na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak probíhá identifikace obětí válečných konfliktů a jak se tato práce za dvě desetiletí od masakrů na Balkáně proměnila.
Název Sajdnájá se v posledních letech v Sýrii stal synonymem pro únosy a zabíjení, které na vlastním obyvatelstvu páchal režim Bašára Asada. Systematická likvidace desítek tisíc lidí představuje jeden z nejhorších případů státem řízených masakrů od dob nacistického Německa či Sovětského svazu. Po pádu Asadova režimu na konci loňského roku začaly vyplouvat svědectví těch, kteří přežili.
"Když z našeho těla odejde život, stane se z nás hmota, která zapáchá, a je to nepříjemný zápach. Ale když potom vyslýcháte poškozené, kteří přišli o své bratry, syny, manžely, manželky, dcery, tak vám předají tu hrůzu z toho, co se jim stalo," říká bývalý vyšetřovatel válečných zločinů v Jugoslávii Vladimír Dzuro. Ti, kdo budou vyšetřovat zločiny na Ukrajině, to podle něj nebudou mít jednoduché.
„Hřbitov sloužil nejen pro vojáky z nedaleké Invalidovny, ale i pro vojáky s posádkou v Praze. V důstojnické části hřbitova, kde výzkum probíhá, bylo několik tisíc vojáků a jejich rodinných příslušníků. Celkem měl ale ten prostor 24 tisíc metrů čtverečních,” popisuje archeolog Martin Vyšohlíd oblast u Pernerovy ulice v pražském Karlíně.
Při mučení svých obětí projevovali výjimečnou krutost a soucit jim scházel. Mnozí z nich přitom vynikali nadprůměrnou inteligencí, a někteří dokonce s gustem sledovali, jak po nich policisté pátrají. Sadistické zločiny sériových vrahů dodnes budí hrůzu, a možná právě proto o nich tak rádi vyprávějí filmaři.
V hromadném hrobě na severu Polska, nedaleko nacistického koncentračního tábora Soldau, byl odhalen popel 8000 lidí. Obsahoval 17,5 tuny lidského popela, napsala BBC.
Plakát zvoucí obyvatele ruské vsi Krjukovo-1 v Permském kraji na neplacenou sobotní brigádu věnovanou úklidu obce upoutal pozornost i celostátních médií v Rusku. Brigádnici totiž měli za úkol uklidit lidské kosti z břehů řeky Kamy. Posléze se ukázalo, že jde o kosti, které řeka vyplavuje z přibližně 100 let starého masového hrobu.
Když v jiné zemi najdou hrob se zavražděným člověkem, následuje dlouhé ohledávání těla. Vyšetřování, kdo dotyčného zabil, kdy a proč. Nikoliv v syrské Rakce. Pro tamní "kopáče" je to už téměř rutina.
Premiéra filmu Anthropoid, která proběhne na MFF v Karlových Varech, zavdala další příležitost k žádosti o exhumaci a důstojný pohřeb pro Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a další parašutisty a odbojáře. Dodnes jsou totiž pochováni v masovém hrobě v pražských Ďáblicích. Po výzvu Parlamentu a vládě se podepsalo 11 organizací. Požadují přijetí zákona, který umožní vyzvednutí a identifikaci tělesných ostatků příslušníků druhého a třetího odboje.
Iráčtí vojáci našli v městě Ramádí hromadný hrob s těly 40 lidí. Jsou mezi nimi ženy, děti a policisté. Vojsko a jeho spojenci Ramádí osvobodili v prosinci, od loňského května je měli v rukou bojovníci Islámského státu. Na místo dorazil forenzní tým, který začal těla vyprošťovat. Hromadné hroby se našly i na dalších místech, kde působil IS. V prosinci se jich našlo 16 v severoiráckém Sindžáru, který byl domovem menšiny jezídů. Bojovníci IS byli z města vytlačeni v listopadu. Nejznámější případ hromadné vraždy je z června 2014, kdy teroristé z IS při obsazování města Tikrít pozabíjeli na 1700 iráckých vojáků. Po osvobození města se našly hroby se stovkami těchto zavražděných vojáků.
Na pohřebišti za branami severoiráckého města je stále možné spatřit provazy, kterými měly oběti před smrtí svázané ruce. Na zemi se válí modlitební korálky, jimiž si zřejmě krátce před smrtí dodávaly odvahu. Na místě, které navštívila zpravodajka televize CNN, navěky odpočívají muži, ženy a děti, kteří se odmítli podvolit džihádistům z teroristické organizace Islámský stát. Islamisté neuznávají starobylé jezídské náboženství a komunitu pronásledují. Sindžár IS okupoval od srpna 2014 do loňského listopadu.
Iráčané u města Sindžár objevili dosud největší masový hrob náboženské skupiny Jezídů, které soustavně likvidují extremisté z Islámského státu. V hrobě jsou podle BBC ukryty ostatky minimálně 110 lidí. Nachází se asi deset kilometrů západně od Sindžáru v provincii Ninive. Je obklopen bombami a těla obětí ještě nebyla vyzdvižena.
Kurdští bojovníci našli východně od severoiráckého Sindžáru masový hrob jezídů, v němž je uloženo víc než sedmdesát těl. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kurdského starostu města. Nález byl objeven krátce poté, co kurdské jednotky ze Sindžáru vytlačily oddíly Islámského státu. V masovém hrobě našli Kurdové zbytky vlasů, kostí a osobních věcí, z nichž některé údajně patřily sindžárským ženám. "Smrt je lepší než to, co jsme viděli v masovém hrobě," sdělil agentuře Reuters telefonicky sindžárský starosta. Hrob nyní chrání hlídka do příchodu expertů, kteří budou pozůstatky analyzovat. Budou rovněž shromažďovat důkazy pro trestní stíhání pro podezření z genocidy.
Výročí nejtragičtější události občanské války v Bosně si ve čtvrtek přípomínaly tisíce lidí.
Podle iráckých úřadů jde o oběti džihádistů z Islámského státu.
Podle odhadů by v hrobech mohlo být pohřbeno až 1700 Iráčanů.
Hrob u města Damasak nalezli vojáci z Nigeru a Čadu, kteří na severu Nigérie působí v rámci regionálního tažení proti islamistům.
Těla údajně patří členům kmene Šuajtát, kteří proti islámským radikálům povstali na počátku srpna.
V nejmladší zemi planety dochází k etnickým čistkám, zamíří tam tisíce vojáků
Podle úřadů se dá očekávat, že bude nalezeno větší množství mrtvých.
300 polských vojáků a policistů zřejmě za druhé světové války zabila sovětská NKVD.
300 polských vojáků a policistů zřejmě za druhé světové války zabila sovětská NKVD
Město se brání, že hroby opravuje. Za nezákonný postup mu hrozí pokuta
Při nálezech ostatků zabitých Němců se třinácté tělo nepodařilo identifikovat
