Ve volbách v německé spolkové zemi Sársko jasně zvítězili křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Nový šéf konkurenčních sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz v průzkumech Merkelovou dotáhl. V Sársku se to ale nakonec neprojevilo. Merkelová tak může být spokojená se svou taktikou: tvrdí, že voliči nakonec vsadí na jistotu i v celoněmeckých parlamentních volbách, které budou v září.
V prvním testu měření sil mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem uspěla kancléřka. Její křesťanští demokraté získali podle odhadů po uzavření volebních místností v Sársku přes 40 procent hlasů, sociální demokraté jen zhruba 30 procent. Zelení, možný koaliční partner sociálních demokratů, pravděpodobně nepřekonají pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sárského zemského parlamentu. Jasná výhra CDU je velkým překvapením, průzkumy naznačovaly vyrovnaný souboj a možnou většinovou koalici sociálních demokratů, Zelených a strany Die Linke.
Volba Martina Schulze do čela německých sociálních demokratů jim dává reálnou šanci na vítězství ve volbách poprvé po 15 letech. Mezi ním a současnou kancléřkou Angelou Merkelovou je vidět rozdíl hlavně v kritice zahraničních politiků. Merkelová je v hodnocení jiných státníků opatrná, zato Schulz označuje současné vůdce USA, Polska, Maďarska a Turecka za nepřátele svobody.
Kandidát na post německého kancléře a nově zvolený předseda německé sociální demokracie Martin Schulz se tvrdě pustil do kritiky Spojených států, Maďarska, Polska a Turecka. Podle něj jsou tyto státy ukázkou pokusů o likvidaci svobody. Nešetřil ani německou politickou stranu Alternativa pro Německo, kterou označil za ostudnou.
Šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz začíná v průzkumech veřejného mínění ztrácet na kancléřku Angelu Merkelovou a její křesťanské demokraty. Podle nového průzkumu agentury Ipsos se před blížícími se parlamentními volbami na podzim vytrácí u Schulze "efekt nové tváře". Křesťanským demokratům Angely Merkelové ale samotné vítězství v parlamentních volbách nemusí stačit k sestavení funkční vlády. jejich hlavní rivalové - sociální demokraté, Zelení a krajní levice (Die Linke) - mají pořád reálnou šanci získat v německém parlamentu většinu.
Francouzi a Němci si zvykají na jiné volby, než doposud znali. K plakátům, televizním spotům, internetovým reklamám a akcím na náměstích kandidáti a politici odrážejí falešné zprávy, dezinformace a hackerské útoky. Francouzi volí prezidenta ve dvou kolech 23. dubna a 7. května, Němci vybírají do parlamentu 24. září. V obou zemích si stěžují na hackery a šiřitele falešných zpráv především lidi, proti kterým stojí příznivci Kremlu, odpůrci imigrace a kritici Evropské unie.
Podpora pro nového volebního lídra německých sociálních demokratů Martina Schulze raketově roste. Ukazují to nejnovější průzkumy veřejného mínění. Schulzova hlavní soupeřka a dosavadní favoritka předvolební kampaně - kancléřka Angela Merkelová - na to ale zatím skoro nereaguje. Parlamentní volby budou přitom v Německu už v září. Mezi částí příznivců Merkelové a její konzervativní strany CDU proto roste nervozita. "Umí Merkelová ještě vůbec útočit?" ptají se německá média. Kancléřka i vedení CDU ale zůstávají v klidu. Podle nich je Schulzova popularita jen bublina, která brzy splaskne.
Letošní německé volby podtrhují, jak je důležitý prezident, který má závazek sjednocovat zemi a nemusí vést volební boje, píše Jaroslav Šonka.
Kandidát sociálnědemokratické strany (SPD) na německého kancléře Martin Schulz by v přímém souboji současnou předsedkyni vlády Angelu Merkelovou výrazně porazil. Vyplývá to z průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televizní stanice ZDF. Značně ve stejné anketě posílila i pozice celé sociální demokracie. Zatímco předsedkyni konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merkelovou by za kancléřku znovu chtělo 38 procent dotázaných, Schulze by si jich po volbách v čele německé vlády dokázalo představit 49 procent. Odlišné je ale hodnocení hlavních kandidátů na německého kancléře v některých dalších ohledech. Větší znalost problematiky vedení státu přisuzují dotázaní jednoznačně Merkelové.
Evropa je v nebezpečné situaci, politika Donalda Trumpa je těžko předvídatelná. Americký prezident se může chtít dohodnout s Vladimirem Putinem za každou cenu. Trumpova kritika Evropské unie přitom nahrává populistům, nikoliv skutečným přátelům USA. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká britský komentátor a novinář týdeníku Economist Edward Lucas, autor úspěšné a známé knihy Nová studená válka. Už v roce 2008 v ní upozorňoval, že Západ podceňuje ambice ruského prezidenta Vladimira Putina.
Téměř dvě třetiny Němců si nepřejí, aby v čele vlády po letošních volbách stanula opět kancléřka Angela Merkelová. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, který byl zveřejněn v pátek. Skoro polovina dotázaných si myslí, že velká podpora, které se v současnosti těší sociálnědemokratický kandidát na kancléře Martin Schulz, vydrží až do zářijového hlasování.
Nový předseda německých sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz táhne v průzkumech veřejného mínění stranu nahoru. Podle listu Die Welt se přece jen projevuje únava z dlouhého vládnutí Angely Merkelové. Stejně jako kancléřka ani Schulz není proti přijímání uprchlíků. Vymezuje se proti Putinovi i Trumpovi.
Podle německé kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové mají strany vládní konzervativní unie CDU/CSU mnohem více společného než toho rozdílného. A šéf bavorské CSU k tomu dodává, že cílem sesterských stran by měl být zisk více než 40 procent hlasů v zářijových parlamentních volbách. CDU a CSU se sice shodnou v drtivé většině politických otázek. Rozdělené jsou ale v přístupu k migrační politice. Zatímco CSU tak půjde do voleb s požadavkem stanovení horní hranice pro přijímání běženců na 200 tisíc ročně, CDU si limit nepřeje. I přesto Merkelová věří, že se obě strany na mnichovské schůzce dohodnou na obrysech společného volebního programu.
Bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz bude kandidátem sociální demokracie na německého kancléře. Rozhodlo o tom předsednictvo strany, poté co už uprostřed týdne nominaci schválilo užší vedení. Schulz bude v zářijových parlamentních volbách soupeřit hlavně se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou z Křesťanskodemokratické unie. Vyučený knihkupec Schulz (61) byl předsedou Evropského parlamentu od ledna 2012 do ledna 2017. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou. Do SPD vstoupil již jako devatenáctiletý a od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V březnu se má postavit do čela SPD.
Německo má nového ministra zahraničí, v pátek se jím stal Sigmar Gabriel. Nahradil tak svého stranického kolegu Franka-Waltera Steinmeiera, který bude v únoru podle všeho zvolen prezidentem. Gabriel oznámil tento týden, že odchází z čela sociální demokracie (SPD), zůstává však zároveň německým vicekancléřem. Dlouhé měsíce se o něm hovořilo jako o pravděpodobném kandidátovi sociálních demokratů na kancléře. Současnou kancléřku Angelu Merkelovou ale nakonec ve volbách vyzve Martin Schulz, bývalý předseda Evropského parlamentu. Ten se v březnu postaví také do čela strany.
Bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz bude za německé sociální demokraty (SPD) kandidovat na kancléře v podzimních parlamentních volbách. Stane se tak soupeřem Angely Merkelové. V úterý se pro něj jednohlasně vyslovilo vedení strany. Současný předseda strany a vicekancléř Sigmar Gabriel se bude ucházet v příští vládě o křeslo ministra zahraničí. Jedny z nejdůležitějších evropských voleb letošního roku se budou konat 24. září. Sociální demokraté a křesťanští demokraté (CDU) Angely Merkelové spolu nyní tvoří vládní koalici.
Evropský parlament si volí nového předsedu, ani po druhém kole ho však zatím nevybral. Dosavadní šéf europoslanců Martin Schulz ze socialistické frakce už nekandiduje a vrací se do německé politiky. V prvním i druhém kole dostal nejvíce hlasů Antonio Tajani z Evropské lidové strany (EPP), kterého podpořili i liberálové. K lidovcům patří i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Martin Schulz v Bruselu odejde z čela europarlamentu, aby mohl kandidovat do německého Spolkového sněmu za stranu SPD. V parlamentních volbách, které se budou konat v příštím roce, se chce utkat s Angelou Merkelovou. Schulzovi, který je v čele EP od roku 2012, končí druhý mandát začátkem příštího roku.
Sacharovova cena za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament, má nové držitele. Jsou jimi dvě jezídské ženy, které byly sexuálními otrokyněmi džihádistického uskupení Islámský stát. Nadja Muradová a Lamija Adži Bašárová své zajetí přežily a nyní jsou hlasitými zastánkyněmi jezídské komunity, kterou radikální islamisté pronásledují.
