Americká firma Moon Express tvrdí, že ještě v letošním roce vyšle na Měsíc první soukromou loď na průzkumnou misi. Vybrala na ni už 20 milionů dolarů. V budoucnu chce společnost těžit nerostné bohatství na Měsíci a umožnit levnější cesty do vesmíru, které by pak dál vedly v rozšíření sféry lidského vlivu.
Edwin Buzz Aldrin, který vstoupil na Měsíc a byl členem posádky Apollo 11, cestoval na Jižní pól jako turista. Udělalo se mu špatně a převezli jej na americkou základnu a pak na Nový Zéland. Aldrinovi je 86 let.
První obydlí pro život člověka na Marsu představili v Londýně. Na výstavě se podíleli i astronomové z Královské observatoře v Greenwichi.
Blízko povrchu Marsu vědci objevili rozsáhlé ložisko vodního ledu, které se svým objemem blíží Hořejšímu jezeru v Severní Americe. To obsahuje přes 12 tisíc kilometrů krychlových vody. Ložisko díky svému umístění u povrchu může sloužit i jako možná zásobárna vody pro budoucí lidské výpravy.
Během přistávacího manévru se experimentální modul Schiaparelli roztříštil o povrch Marsu. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Modul se zřítil ze dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil. Dva dny nebylo jasné, co se s modulem vlastně stalo, nyní jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Modulu selhaly brzdicí rakety, které hořely namísto 30 vteřin pouze tři.
Po sedmi měsících od startu evropské mise ExoMars přistál modul Schiaparelli na rudé planetě, aby hledal stopy po životě. Zatím ale není jasné, zda se manévr skutečně podařil. Úspěch mise má pro Evropskou vesmírnou agenturu velký význam – umožňuje otestování technologií, postupů a hardwarů, které vědci chtějí využít za pět let při jejím náročnějším pokračování. V roce 2021 chtějí vyslat na Mars mnohem většího a také dražšího robota.
Od sondy ExoMars se dnes podle plánu oddělil sestupný modul Schiaparelli, který by měl ve středu přistát na Marsu. Schiaparelli pořídí na povrchu Marsu fotografie a provede určitá vědecká měření. Jeho hlavním účelem je ale otestovat technologie pro budoucí vyslání robotického vozítka na Mars. Mateřská sonda zůstane na oběžné dráze Marsu a bude analyzovat plyny v atmosféře.
Americký prezident Barack Obama v úterý oznámil, že věří v úspěšné vyslání lidí na Mars do třicátých let tohoto století. Vědci z NASA ale jeho nadšení mírní a pro dosluhující hlavu Bílého domu mají zvláštní doporučení: místo osídlení rudé planety obraťme pozornost obrátit k planetě, která je Zemi blíže. K Venuši. Ta je podle odborníků i přes svůj horký povrch ke kolonizaci vhodnější.
Soukromá společnost Elona Muska vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď, která by už v roce 2024 měla na Mars dopravit první stovku turistů ze Země.
Nové výkonné motory podle Muskovy vize umožní meziplanetárnímu plavidlu cestu urazit místo dosavadních šesti až devíti měsíců za něco málo přes tři měsíce. S plně funkčním dopravním systémem by se cena "letenky" prý mohla dostat přibližně na 200 tisíc dolarů. Ke snížení nákladů podle Muska přispějí nové, lehčí materiály, znovu použitelné technologie a výkonnější motory.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Univerzita v Melbourne nabízí online kurz přežití na rudé planetě. Má pozemšťany co nejlépe připravit na pobyt na Marsu. Nápad se zrodil v hlavě astrofyzičky a profesorky chemie, inspirovala se bestsellerem Marťan a stejnojmenným filmem s Mattem Damonem. "První dobyvatelé budou bojovat o přežití, tenhle kurz se jim bude hodit. Vyrazit se má již v roce 2024, zbývá tedy posledních osm let, aby se člověk něčemu přiučil," říkají zakladatelky.
Na Havajských ostrovech skončil simulovaný pobyt na Marsu. Šest vědců rok zkoumalo v izolované stanici podmínky výpravy na rudou planetu. Tři ženy a tři muži byli uzavřeni ve vědecké stanici o průměru 11 metrů a výšce šest metrů, z níž mohli ven do skalnaté pustiny vulkánové hory vycházet vždy jen na krátkou dobu a pouze ve skafandrech.
Mise na Mars je v blízké době reálná, konstatoval jeden z vědců, kteří se účastnili druhého nejdelšího simulovaného pobytu na rudé planetě. Ta se rok konala na Havajských ostrovech a nyní skončila. Šest vědců při ní bylo uzavřeno v malé místnosti a ven vycházeli jen krátce ve skafandrech, jedli také jen instantní potraviny.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Do výbavy vozu se dostane přístroj schopný vyrábět kyslík z marsovské atmosféry, dále radar schopný zkoumat prostředí pod povrchem a rovněž laser pro ostřelování kamenů.
Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vyzkoušel nejsilnější pomocný motor na světě. Je určen pro pohon vesmírné lodi, která by měla pomoci lidem doletět na planetu Mars. Test sledovaly v poušti v americkém Utahu stovky lidí.
Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.
