Nizozemská vláda podala dva měsíce před parlamentními volbami demisi. Kromě jediné výjimky zůstanou podle premiéra Marka Rutteho všichni ministři ve svých funkcích a budou bojovat s pandemií a jejími následky až do vzniku nové vlády po volbách, které se uskuteční 17. března. Kabinet byl v posledních týdnech pod tlakem kvůli aféře s přídavky na děti.
První pacient nakažený novým typem koronaviru se v Nizozemsku objevil 27. února. Když nizozemská vláda minulý čtvrtek přikázala zrušit všechny akce nad sto lidí, bylo v zemi už 500 nakažených a pět mrtvých. V pondělí to bylo více než 1100. Jedna z nejhůře zasažených zemí v Evropě přesto spíše než šíření epidemie brání šíření paniky.
Nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD) uspěla ve čtvrtečních volbách do Evropského parlamentu v Nizozemsku se ziskem 11,2 procenta hlasů a tří mandátů. Vyplývá to podle agentur Reuters a AP z odhadů výsledků hlasování. Vítězem se ale podle těchto údajů překvapivě nestala liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Skončila až druhá za vítěznou Stranou práce (PvdA), která si podle nizozemské televize NOS připsala 18,4 procenta hlasů.
Tři mrtvé a devět zraněných si vyžádala pondělní střelba v tramvaji v nizozemském městě Utrecht ve čtvrti Kanaleneiland. Policie v souvislosti s incidentem zadržela 37letého muže jménem Gokman Tanis, který pochází z Turecka. Spolu s ním ještě jednoho muže. Motiv činu zůstává nadále nejasný, podle policie mohlo jít o vztahové drama.
Český premiér Andrej Babiš má před sebou jeden z nejvýznamnějších dnů své dosavadní politické kariéry. A na poli mezinárodní politiky může jít o okamžik, který už pak nic nepřekoná. Ve čtvrtek odpoledne jej v oválné pracovně Bílého domu přijme americký prezident Donald Trump.
Jeho patent používají světové laboratoře, univerzity i firmy jako Apple nebo Coca-Cola. Slovenský chemik a podnikatel Robert Mistrík se však rozhodl opustit vědu a v květnu oznámil kandidaturu na prezidenta. Chce využít své zkušenosti ze zahraničí, nalákat investory a vysvětlovat lidem, že členství v Evropské unii je podle něj pro Slovensko nutnost. "V unii vidím pro Slovensko jedinou alternativu, náš přirozený životní prostor. Slovensko je malá země, ale v EU jsme součástí velmoci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Mistrík, který má podle modelu webu KtoVyhraVolby.sk, jenž je založený na průzkumech a kurzech sázkových kanceláří, momentálně největší šance ve volbách zvítězit.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker měl problém vystoupit na pódium k ostatním státníkům.
Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.
Obrovskou vlnu solidarity vzbudilo náhlé úmrtí nizozemského chlapce Tijna Kolsterena. Lékaři mu loni diagnostikovali vzácnou formu rakoviny, chlapec však svůj boj nezvdával a stal se symbolem hrdinství. Mnozí si kvůli němu na znamení solidarity lakovali nehty narůžovo a média mu začala přezdívat SuperTijn. Jeho příběh odstartoval kampaň, v rámci níž se podařilo vybrat miliony eur do fondu pro vážně nemocné děti. Chlapec zemřel v poslední den kampaně. K jeho úmrtí vyjadřovaly soustrast stovky lidí například na Twitteru.
Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl. Opravdová zkouška ale přijde až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Šéfka krajně pravicové Národní fronty a favoritka voleb Marine Le Penová ještě v úterý Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila.
Nizozemsko žilo ve středu parlamentními volbami. K hlasovacím urnám dorazili čtyři z pěti voličů, což je nejvíce během deseti let. Na prvním místě skončil současný premiér Mark Rutte, který za sebe odsunul favorita předvolebních průzkumů Geerta Wilderse, proslulého svými radikálními názory. Lidé hlasovali v obytných vozech, mešitách i v barech.
Před holandskými volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že populismus nakazí i jiné státy. Lavinu nestrhne.
Radikál Geert Wilders ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku jasně prohrál se standardními politickými stranami. Přestože jeho strana PVV získala několik poslaneckých mandátů navíc, nedokázal Wilders oslovit voliče mimo tvrdé jádro svých příznivců. Nizozemsko tak zůstává pevnou součástí EU a jeho odchod z Unie, tzv. nexit, je vyloučený.
Ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku zvítězili s jasným náskokem liberálové současného premiéra Marka Rutteho. Krajně pravicový Geert Wilders je s velkým odstupem druhý. Wilders dosáhl na podobný výsledek jako za posledních 10 let. Jeho podpora tak po brexitu a vítězství Donalda Trumpa zásadně nenarostla.
Nizozemci hlasují ve středu v parlamentních volbách, ve kterých může výrazně uspět krajní pravice Geerta Wilderse. Ta požaduje odchod z EU, uzavření mešit nebo zákaz koránu. Kromě zkratkovitých hesel ale Nizozemcům opravdový předvolební program nenabídla. Ostatní politické strany v zemi s ní navíc odmítají jakoukoli spolupráci. Geert Wilders tak pravděpodobně i po potenciálním vítězství ve středečním hlasování v křesle nizozemského premiéra neskončí. Sestavení vlády bez jeho podpory ale může být složité.
Vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa se odráží i v blížících se volbách v Nizozemsku, kde budou lidé už ve středu hlasovat o složení parlamentu. Muž, který získal silnou podporu, se podle médií nápadně podobá šéfovi Bílého domu. Není to však jen výrazný účes, co Geerta Wilderse s Trumpem spojuje. Nenávistná rétorika vůči přistěhovalcům a důraz na obranu hranic zabral podle průzkumů i na nizozemské voliče. Alespoň zpočátku.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala autem do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Nizozemsko ji za to v neděli eskortovalo ze země jako nežádoucí osobu. Již před tím zakázalo přistát tureckému ministrovi zahraničí Mevlütovi Cavusogluovi. Turecký prezident Erdogan pohrozil Nizozemsku odvetou. To vše se stalo jen pět dnů před nizozemskými parlamentními volbami. Turečtí propagátoři kontroverzní změny narazili i ve Švédsku. Zrušili jim tam pronájem budovy pro jejich mítink.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kritizoval zrušení čtvrtečního vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v Německu. Rozhodnutí německých řadů plánované setkání zrušit z obav o bezpečnost přirovnal k nacistickým praktikám. Prohlášení vyvolalo v Německu okamžitou kritiku. Generální tajemník Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer požaduje rovněž od Erdogana omluvu.
