Nefunguje zde elektřina ani dodávky tepla, chybí potraviny, voda a léky. Ukrajinské město Mariupol na pobřeží Azovského moře je podle západních politiků ukázkou masivního válečného zločinu ze strany Ruska. To zde bombardovalo porodnici, uměleckou školu i divadlo, kde se před raketami ukrývaly stovky civilistů. Mrtvé už ani není kam pohřbívat, říká pro Aktuálně.cz Tomáš Bendl z Lékařů bez hranic.
Ruské jednotky od 3. března drží v obklíčení strategický přístav Mariupol na pobřeží Azovského moře. Dříve téměř půlmilionové město se stalo mementem války na Ukrajině, brutální ostřelování poničilo téměř každou budovu. Lidé nemohou pohřbívat ani identifikovat mrtvé.
„Je neuvěřitelné, že armáda útočí na civilní cíle. Divadlo bylo donedávna nazýváno divadlem ruského dramatu, chodili jsme tam s rodinou," říká o bombardovaném civilním krytu pod mariupolským divadlem tamní rodačka Olena Ivantsiv. „Uvnitř města zůstalo určitě kolem osmi stovek lidí, záchranáři tam kvůli ostřelování nemohou normálně pracovat. Šance na přežití jsou den ode dne menší," dodává.
Ruské bombardování některých míst na Ukrajině je tak intenzivní, že města jsou nucena pohřbívat desítky civilních obětí v masových hrobech. Nikde není tato chmurná realita války patrnější než v Mariupolu, klíčovém přístavním městě zdevastovaném neustálým ostřelováním, kde bylo v posledních dvou týdnech narychlo vykopáno několik pohřebišť. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC.
S Putinem musí být navždy jednáno jako s válečným zločincem, Severoatlantická aliance by se pak měla připojit k obraně Ukrajiny. Nemůže jen přihlížet genocidě, jinak Západ přestane být Západem.
Středeční ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu vyvolalo ve světě zděšení a pobouření. Na záběrech jsou vidět těhotné ženy se zkrvavenými tvářemi, v komplexu je také vidět obrovský kráter po bombardování, budovy jsou zničené a bez oken.
Před druhým kolem ukrajinských prezidentských voleb zesílily boje na východě země, informují kyjevská média. Podle listu Ukrajinska pravda zahynul v uplynulých 24 hodinách v Donbasu jeden ukrajinský voják a při odvetné palbě zemřelo devět proruských povstalců. Zraněny byly téměř dvě desítky lidí. Informace separatistů nicméně vysoké ztráty nepotvrzují.
Přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol navštívil v úterý český ministr zahraničí Tomáš Petříček během posledního dne své návštěvy na Ukrajině. V doprovodu svého ukrajinského protějšku Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty.
Podél hranice s Ukrajinou má Rusko soustředěnou obrovskou vojenskou sílu. V Azovském a Černém moři jsou desítky plavidel, na Krymu zase systém protivzdušné obrany S-400 a raketový systém pobřežní obrany Bal. Pozemní jednotky blízko Ukrajiny nebo přímo na území separatistických republik v Donbasu čítají desítky tisíc vojáků, tanky, obrněná vozidla, raketomety.
Ukrajinští veteráni Bohdan Čaban a Olexij Kačko si otevřeli pizzerii a dodávají pizzu vojákům, kteří bojují s proruskými separatisty.
Ukrajinci žijící ve vesnicích jen pár kilometrů od válečné fronty nemají přístup k pitné vodě. Na Donbas jim ji humanitární organizace vozí každý měsíc v kanystrech. Podívejte se na fotoreportáž přímo z východní Ukrajiny.
SBU považuje 11 identifikovaných ruských důstojníků za podezřelé ze spáchání teroristického činu.
Nejdřív bojovali na barikádách kyjevského Majdanu, teď umírají v zákopech Donbasu. Ukrajinská média je označují za radikály, ruská propaganda za neonacisty. Proukrajinští dobrovolní bojovníci z Pravého bloku a jiných uskupení si však říkají jednoduše: partyzáni. Slovenský reportér Tomáš Forró s nimi strávil tři týdny na frontových liniích, od severní hranice s Ruskem až po Černé moře ve východoukrajinském přístavním městě Mariupol. Přečtěte si první část jeho reportáže.
Cesta dvou komunistických poslanců Stanislava Mackovíka a Zdeňka Ondráčka do separatistické Doněcké republiky popudila ukrajinskou diplomacii. A ačkoli o ní média na Donbasu informovala jako o "parlamentní delegaci", ruce pryč od ní dává Sněmovna i komunistická strana. Podle Mackovíka šlo o soukromou cestu, kterou si poslanci zařizovali sami. "Rusko v tom roli nehrálo, nikdo nás nezval," říká Mackovík v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na Ukrajině dnes voliči rozhodovali o obsazení místních a obecních zastupitelstev a radnic velkých měst. V Mariupolu a Krasnoarmijsku, dvou městech východoukrajinské Doněcké oblasti, jejíž část je pod kontrolou separatistů, se nehlasovalo - podle ústřední volební komise kvůli nesrovnalostem ve voličských seznamech. Volby se nekonaly ani na územích ovládaných separatisty a na Krymu. Volební účast se podle prvních zpráv pohybovala pod čtyřicetiprocentní hranicí. Průkaznější výsledky voleb budou zřejmě k dispozici v pondělí.
Proruští separatisté oznámili, že z okolí Novoazovska, ležícího poblíž ukrajinského přístavu Mariupol, začali stahovat těžké zbraně a vojenské vybavení s kalibrem do 100 milimetrů. Podle ruské agentury TASS na odsun zbraní dohlížejí OBSE a také Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev. Ministerstvo obrany samozvané "Doněcké lidové republiky" uvedlo, že v úterý začalo odsouvat zbraně z okolí Debalceve. Jde o součást zářijové dohody, která má posílit příměří. To je v zásadě respektováno už více než šest týdnů.
Počet obětí výbuchu granátu před parlamentem v Kyjevě se zvýšil na tři, Radikální strana přechází do opozice.
Ukrajinské ozbrojené síly utrpěly největší ztráty u obce Marjinka, ležící 17 kilometrů jihozápadně od Doněcka, a u azovského přístavu Mariupol.
Západní zpravodajové i evropští pozorovatelé upozorňují na přesuny těžkých zbraní.
Hovoří se o 8000 vojácích a policistech. Kontrarozvědka SBU v létě odhalila další informátory, kteří pracovali pro separatisty.
