Ve Francii se konaly u příležitosti prvního máje demonstrace za zachování sociálních jistot pro pracující a nezaměstnané, ale také proti krajně pravicové Národní frontě, jejíž kandidátka Marine Le Penová se dostala do druhého kola prezidentských voleb.
Marine Le Penová se snaží dostat na svou stranu voliče neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Přestože je sama představitelkou krajní pravice a Mélenchon byl naopak velmi levicově orientovaný, snaží se najít společné cíle a oslovit jeho podporovatele. Shodnou se například v přístupu k Evropské unii. "Obracím se na voliče hnutí Nepodrobené Francie, abych jim řekla, že dneska je nutné zablokovat Emmanuela Macrona," řekla ve videoposelství.
Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.
Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyrovnala úspěch svého otce Jeana-Marie Le Pena z roku 2002. Postoupila do druhého kola francouzských prezidentských voleb. A má větší šance než on je i skutečně vyhrát. Zintenzivnila proto kampaň a proti svému soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi, například poštvává dělníky na severu Francie. K úspěchům Le Penové pomohlo i to, že se odvrátila od svého otce.
Evropský parlament vyhodnotil na pět milionů eur (zhruba 135 milionů Kč) škody, které mu údajně způsobila francouzská nacionalistická europoslankyně Marine Le Penová. Informovala o tom agentura AFP. Le Penová je vyšetřována pro podezření z fiktivního zaměstnávání svých spolustraníků. Úřady mají podezření, že někteří členové francouzské Národní fronty pobírali plat jako asistenti od europarlamentu. Ve skutečnosti ale pracovali pro svou stranu. Europarlament proto ve středu zahájil proceduru, která by mohla vést ke zrušení imunity Le Penové. Aféra ale zatím neovlivnila její voličskou podporu. Le Penová v neděli postoupila ve francouzských prezidentských volbách do rozhodujícího druhého kola.
Českému prezidentovi zjevně nestačí objímání s Putinem a panem Si, stojí o uznání na Západě, v Americe.
Francouzi mají jedno známé a nepříliš slušné slovo, začíná na "m…". Teď ho vmetli do tváře teroristům, píše v komentáři Jan Moláček.
Evropští politici si oddechli – kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se zřejmě nestane francouzskou prezidentkou. Po šoku z výsledků britského referenda o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem mnozí prorokovali nástup protievropských sil napříč Evropou. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Zastánci Evropské unie nicméně stále nemají vyhráno. I kdyby Emmanuel Macron, který s Le Penovou postoupil do druhého kola prezidentských voleb, skutečně vyhrál, čeká ho vyjednávání v parlamentu.
Podle ústavu pro výzkum veřejného mínění Ipsos dá více stoupenců poražených kandidátů ve druhém kole francouzských prezidentských voleb přednost Emmanuelovi Macronovi, který by měl obdržet 62 procent hlasů. Marině Le Penové poslední průzkum předpovídá 38 procent.
Padají další tabu kolem médií. Místo abychom přijali pravidla Západu, vracíme se na Východ a Západ se nám začíná přizpůsobovat.
Čeští politici uvažují o tom, že by po vzoru svých zahraničních kolegů využili v kampani moderní technologii 3D hologramu. Ta umožňuje přenášet 3D obraz. Politik by tak mohl mluvit k voličům na různých místech najednou, nová technologie je navíc daleko efektnější než klasický přenos na plátně. O využití 3D hologramu uvažuje TOP 09 nebo lidovci. Naopak ČSSD nebo ODS o nasazení hologramu do kampaně neuvažují.
Marine Le Penová v pondělí pozastavila své působení v čele Národní fronty. V televizním rozhovoru oznámila, že na postu předsedkyně nastupuje dovolenou, aby byla nad stranickým uvažováním. "Francouzi by se mne neměli bát, ani mého projektu, ale spíše programu a osobnosti Macrona," řekla o svém soupeři, kterého označila za člověka nepopulárního dosluhujícího prezidenta Françoise Hollanda.
"Panuje tu teď jistá hrdost na Francii, která neodpovídá karikatuře, která koluje v zahraničních médiích: migrace, terorismus, Le Penová..." říká česko-francouzský politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Vítězové prvního kola prezidentských voleb ve Francii, Marine Le Penová a Emmanuel Macron, burcují voliče pro rozhodující druhé kolo. Klíčové slovo je pro ně "vlastenec".
Žádný reálný scénář českých parlamentních voleb by pro Česko neměl tak fatální důsledky jako případné vítězství Marine Le Penové, glosuje Jan Moláček.
Bylo by předčasné malovat si Emmanuela Macrona jako příštího lídra liberální Evropy. Ale byl by to lepší prezident než Le Penová; pro Francii, pro Evropu i pro nás.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Poslední průzkumy před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ve Francii slibují velmi těsný souboj. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice kandidátů už je jen v řádech několika procent. Velkou otázkou zůstává i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů. Francouzské úřady taky kvůli teroristickým hrozbám chystají rozsáhlá bezpečnostní opatření.
