Falešný twitterový účet v úterý ohlásil údajnou smrt spisovatele Milana Kundery. Zpráva vyšla na účtu, který zneužil názvu Kunderova nakladatelství Gallimard, a velmi rychle byla dementována, napsal server Vanityfair.fr. Jeden z prvních, kdo informaci popřel, byl francouzský expremiér Manuel Valls.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nepřestává otřásat tamní politickou scénou. Tradiční strany, tedy socialisté a republikáni, které se léta ve Francii střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují. Pokud ale Macron se svým novým hnutím, které stačil přejmenovat na “Republika na pochodu” nezíská v červnových parlamentních volbách většinu, zůstane jeho program z velké míry jen na papíře.
Už na konci tohoto týdne se Emmanuel Macron oficiálně ujme prezidentského úřadu ve Francii. Krátce po nástupu do Elysejského paláce chce představit několik významných reforem. Doba hájení ale bude velmi krátká. Velký test Macronovy podpory přijde už v červnu, kdy se konají dvoukolové parlamentní volby. Za jeho hnutí, nyní přejmenované na La République en marche, v nich bude kandidovat i bývalý premiér Manuel Valls.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Bývalý ministr školství Benoit Hamon se stane kandidátem francouzské levice pro jarní volby hlavy státu. Přestože jeho vítězství bylo jednoznačné, očekává se, že novou hlavou Francie se stane jeden z dua François Fillon a Marine Le Penová.
Bývalý ministr školství Benoît Hamon překvapivě ovládl první kolo primárek francouzských socialistů. Zvítězil tak politik z levicového tábora strany, který slibuje zavedení univerzálního příjmu, legalizaci marihuany a prosazení 32hodinového pracovního týdne. Francouzští socialisté do primárek vešli jako rozdělená strana sužovaná vnitřními rozpory. A první kolo toto rozdělení jen utvrdilo.
V primárkách francouzských socialistů zvítězil bývalý ministr školství Benoit Hamon. Porazil favorita a nynějšího premiéra Manuela Vallse. Oba politikové postoupili do druhého kola, ze kterého vzejde prezidentský kandidát tradiční francouzské levice. Hamon získal přes 36 procent hlasů, Valls zhruba o pět procent méně. Exministra Hamona, představitele levicového tábora Socialistické strany (PS), podpořil z třetího místa Arnaud Montebourg, který tak Hamonovi zvýšil naděje na celkové vítězství příští neděli.
Francouzské socialisty čekají v neděli primárky, ve kterých vyberou kandidáta do Elysejského paláce. Vyrovnanou šanci kandidovat po odcházejícím socialistickém prezidentovi Francoisi Hollandovi mají expremiér Manuel Valls, bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg a někdejší ministr školství Benoit Hamon. Ať už ale vyhraje kdokoli z nich, hrozí mu v prezidentských volbách porážka, protože podpora pro kandidáty socialistů je aktuálně velmi nízká. Část voličů jim navíc odlákala nová hvězda francouzské politické scény, bývalý socialista, dnes nezávislý politik Emmanuel Macron.
Přední francouzský list Le Parisien přestane dočasně publikovat průzkumy veřejného mínění. Rozhodl se tak méně než čtyři měsíce před prezidentskými volbami. Na jeho rozhodnutí měly vliv hlavně referendum ve Velké Británii o vystoupení z EU a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Obě tyto události totiž průzkumy neodhadly správně. Le Parisien se tak raději rozhodl spoléhat na vlastní reportáže a bude také častěji vysílat své novináře mezi lidi.
O funkci francouzského prezidenta se přihlásil dosavadní socialistický premiér Manuel Valls, čímž uzavřel seznam kandidátů, kteří mají šanci uspět. Daleko vpředu ale podle průzkumů jsou pravicový Francois Fillon a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Ta chce odejít z Evropské unie. Valls nemá jisté ani vítězství v primárkách své socialistické strany. Nejspíš na něj čeká boj o to, jestli se jeho strana posune zpět doleva, nebo se bude snažit obsadit politický střed.
Francouzský premiér Manuel Valls odstoupí, protože se hodlá ucházet o post prezidenta. "Nastal čas jít dál ve svém závazku. Smysl pro zájmy státu mě dovedl k úvaze, že nemohu již být předsedou vlády. Svůj úřad opustím zítra (v úterý)," dodal francouzský premiér. Valls zdůvodnil svou prezidentskou kandidaturu potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který už není jako dřív, protože jej sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice.
Premiér Manuel Valls nejspíš oznámí, že bude za socialistickou stranu kandidovat na francouzského prezidenta. Cestu mu uvolnilo rozhodnutí současného prezidenta Francoise Hollanda, který nakonec nebude funkci obhajovat. Valls bude nejdřív muset projít stranickými primárkami a vítězství zdaleka nemá jisté. Socialisté se v tuto chvíli navíc rozhodně netěší velké popularitě. Pokud by Valls stranickou nominaci získal, spíš než cesta do úřadu prezidenta ho čeká boj o budoucnost strany.
Historicky první primárky francouzské pravice s přehledem ovládl bývalý premiér Francois Fillon, kterého až do minulého týdne tamní média označovala za “černého koně” hlasování. Je velmi pravděpodobné, že o Elysejský palác se utká s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Pro ni bude ale mnohem silnějším kandidátem než třeba poražený Juppé či exprezident Nicolas Sarkozy. Le Penová tak kvůli nečekanému triumfu Fillona musí změnit strategii. Předvolební kampaň se nyní stočí k hospodářským tématům.
Bývalý ministr hospodářství a vycházející hvězda francouzské politické scény Emmanuel Macron oficiálně oznámil, že bude kandidovat na úřad francouzského prezidenta. Macron dříve působil jako poradce prezidenta Francoise Hollanda a později jako ministr hospodářství. Na jaře založil vlastní politické hnutí Vpřed. To má nyní 90 tisíc členů.
Francie si připomíná rok od krveprolití v Paříži. Organizované komando džihádistů loni udeřilo na pařížské restaurace, bary, stadion Stade de France a v neposlední řadě i na koncertní síň Bataclan. V zemi od té doby platí výjimečný stav, což s sebou nese nemalé komplikace. Francouzi i zahraniční turisté si museli zvyknout na častější přítomnost policistů i vojáků v ulicích. Ti si stále častěji stěžují na neustálé přesčasy, podstav i nedostatečné vybavení. Hlavní strůjce teroristických útoků navíc stále uniká.
Výjimečný stav byl vyhlášen minulý rok v listopadu po teroristických útocích v Paříži. Francouzský premiér Manuel Valls se nechal slyšet, že současný stav v zemi bude v lednu následujícího roku prodloužen o několik měsíců.
Francouzský premiér Manuel Valls by se mohl v jarních volbách ucházet o prezidentské křeslo, pokud se současný prezident Francois Hollande rozhodne nebojovat o další pětiletý mandát. Podle francouzských médií i předsedy Socialistické strany Jeana-Christopha Cambadélise se Valls jeví jako nejlepší možný náhradník za vládní socialisty. Prezidentské primárky proběhnou v lednu, o kandidátovi Socialistické strany rozhodnou stoupenci socialistů, radikální levice a Zelených.
Francouzský nejvyšší správní soud rozhodl o navrácení muslimských plavek, takzvaných burkin, na pláže. Usilovala o to muslimská obec, která zákaz burkin ve třech desítkách pobřežních měst a obcí shledávala jako diskriminační. Rozhodnutí se vztahuje na jedno z letovisek na francouzské riviéře, podle médií by však mělo představovat precedens.
Už šest francouzských měst zakázalo nošení burkin, tedy plavek, které muslimkám zahalují celé tělo. V Cannes dokonce úřady rozdaly už tři pokuty. Na stranu starostů, kteří jsou proti nošení burkin, se postavila i vláda, včetně premiéra Manuela Vallse. Někteří experti se ale obávají, že podobné zákazy mohou rozvířit spory a napětí ve společnosti.
Francii mají v boji proti radikálnímu islamismu pomoci sami muslimové. Vláda premiéra Manuela Vallse navíc chystá zásadní změny ve fungování mešit i vzdělávání duchovních. "Od loňského prosince jsme zavřeli 20 mešit a modliteben. A další budou následovat," oznámil ministr vnitra. V zemi funguje přes sto "výroben džihádistů".
Manuel Valls navrhuje stanovení časového rámce, během kterého nebude možné financovat ze zahraničí výstavbu mešit ve Francii. Kromě toho podpořil i možnost, aby mohli být imámové vzděláváni pouze ve Francii. Premiér také zkritizoval jako selhání fakt, že jeden z útočníků, kteří před několika dny zabili kněze ve francouzském Saint-Étienne-de-Rouvray, byl policií monitorován pouze pomocí elektronického náramku. Policie v souvislosti s útokem zadržela žadatele o azyl ze Sýrie.
Sever Francie paralyzoval další útok. Dvojice ozbrojenců zavraždila v kostele ve městě Saint-Étienne-du-Rouvray kněze. Další z celkem pěti rukojmích bojuje v nemocnici o život. Přivolaná zásahová jednotka vrahy zastřelila. Francouzská média píší, že útočníci vykřikovali Alláhu akbar, tedy Bůh je velký. K útoku se přihlásil Islámský stát. Jednoho z vrahů přitom delší dobu sledovala policie.
Nechodil do mešity, nemodlil se a nedodržoval ramadán. Pil alkohol, jedl vepřové a bral drogy. V minulosti kvůli agresivitě navštěvoval psychiatra. Tak líčí příbuzní a známí Mohameda Lahuaieje Bouhlela, jednatřicetiletého atentátníka z Nice. Pár hodin před tím, než na tamní promenádě náklaďákem zavraždil přes 80 lidí, volal svému bratrovi do Tuniska.
Opatření, která ve středu oznámil premiér Manuel Valls, mají zvýšit atraktivitu Paříže a po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii přetáhnout finanční místa z Londýna. Zahraniční pracovníci tak například budou moci daňové úlevy ve Francii uplatňovat prvních osm let pobytu místo současných pěti. V plánu je i snížení podnikové daně, jejíž sazba postupně klesne na 28 procent ze současných 33 procent.
Mimořádným krokem se vláda vyhnula riziku, že schválení nového zákoníku práce zablokují její vlastní poslanci. Zmírnění ochrany zaměstnanců podle vlády povzbudí podniky k přijímání nových pracovníků. Kritici však tvrdí, že reforma umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců. Proti záměru se ve Francii konají demonstrace.
Francouzský premiér Manuel Valls soudí, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy, známá jako Transatlantické investiční a obchodní partnerství (TTIP), nemůže být uzavřena. Jednání o dohodě, která by měla odstranit většinu bariér v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, podle Vallse "nejdou tím správným směrem". "Žádná dohoda o volném obchodu nesmí být uzavřena, pokud nerespektuje zájmy Unie. Evropa musí trvat na svém. Francie na to dohlédne," řekl podle agentury AFP socialistický předseda vlády v projevu k příznivcům strany na severu země.
