Malby Tomáše Plesla z posledních dvou tří let představuje nová výstava liberecké galerie. Pořadatelé shromáždili velkoformátová abstraktní plátna, k jejichž tvorbě vystudovaného skláře z Jablonce nad Nisou inspirovala krajina.
Portrétoval hudebníka Davida Bowieho, dramatika Harolda Pintera i anglickou královnu Alžbětu II. Na svou první samostatnou výstavu v Česku však malíř Justin Mortimer přivezl plátna prosycená pocity odloučení i mnohoznačnými výjevy. Pod názvem Kammer jsou do 12. října k vidění v pražské galerii DSC.
Martin Salajka povyšuje konvenční dekadenci na osobité umění. Výrazný český expresivní malíř se dočkal své zatím největší samostatné výstavy. Jmenuje se Mimikry, v pražské Ville Pellé potrvá do 2. října a zaujme nejen množstvím velkoformátovými obrazů nabitých energií a hýřících barvami i démonickými motivy, ale především tvůrčí silou.
Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově zahájilo výstavu zhruba 200 děl českého malíře Andreje Bělocvětova. K vidění budou do 31. prosince. Na přípravě se podílel i výtvarník a někdejší kandidát na prezidenta Vladimír Franz, který se s Bělocvětovem přátelil.
Olomoucká Galerie Caesar otevřela výstavu obrazů Tomáše Císařovského. Její biblický název Nevěřící Tomáš vychází z autorova stejnojmenného obrazu, na který mohou návštěvníci narazit hned u vstupu. Zároveň odkazuje na otázky po podstatě lidství, které jsou s výtvarníkovým dílem spjaté.
Jiří Sopko, malíř, který míchá "jedovaté" barvy tak, že působí harmonicky, v únoru oslavil osmdesátiny. Pražské Museum Kampa teď jubileum připomíná velkou retrospektivou. Potrvá do 29. května.
Obrazy Radky Bodzewicz v pražské Galerii Václava Špály jsou na první pohled krásné a vtahující. Abstraktní krajiny lákají do svých hlubin. Přistoupí-li divák blíž, zjistí, že jsou osídleny drobnými lidskými a zvířecími postavami. Jejich gesta a rozmístění mají symbolický význam, stejně jako název výstavy.
Z katedrály v italském městě Canosa di Puglia zmizel náboženský obraz, který církvi daroval šéf městské archeologické nadace. Byznysmen se totiž společně s místním knězem nechal na malbě zpodobnit. Výtvarník muže jen nenápadně skryl mezi světce, takže trvalo, než je na plátně někdo objevil.
Šestadvacet obrazů a prací na papíře, které v posledních letech vytvořil umělec Jan Merta, nově vystavuje Galerie Zdeněk Sklenář. K vidění jsou do 19. března v Schönkirchovském paláci v pražské Mikulandské ulici.
Americký pár si koupil 115 let starou nemovitost ve washingtonském městečku Okanogan, aby ji přestavěl na bar. Při renovaci náhodou pod omítkou objevil velkorozměrné nástěnné malby, které byly pozůstatkem dob, kdy dům sloužil jako divadlo. Až restaurátoři díla ošetří, chtějí je manželé ve svém podniku využít.
Vyrostla na okraji džungle. Po otci, šamanovi, podědila intuici a nyní žije v Praze. Díla neškolené thajské malířky La Inthonkaew jsou pokladem, který objevil právník a sběratel umění Ondřej Sekanina. Napsal o ní knihu nazvanou Šamanský růženec.
Dva z nejvýraznějších českých malířů Vladimír Skrepl a Václav Stratil k sobě mají blízko tvorbou i naturelem. Pozvánka pražské galerie Karpuchina na jejich společnou výstavu se tak jeví jako přirozená událost. Překvapivě však jde o jejich první podobný dialog, který navíc vypadá úplně jinak, než by člověk čekal od umělců proslulých expresivními díly.
Umělcem dnes může být každý, třeba i prase. Dokazuje to příběh vepříka Pigcassa, kterého panička zachránila před jatky. Brzy zjistila, že ho to táhne k malířskému plátnu. Se štětcem v rypáku už pět let tvoří moderní abstraktní obrazy, z nichž jeden se koncem loňského roku prodal v přepočtu za téměř půl milionu korun.
Oblastní galerie Liberec loni do sbírek získala 12 děl, za která zaplatila přes 1,1 milionu korun. Část jich nyní vystavuje. Převážně jde o malby či kresby současných českých a slovenských umělkyň.
„Většina mých maleb vzniká nelegálně. Ale vybírám si opravdu ruiny nebo dlouho opuštěné výrobní haly, mám úctu k architektuře a kostelům se vyhýbám,” říká Jan Dostál alias JW Mind Strike, který se věnuje velkoplošným malbám. Portrét klečící nahé ženy na střeše budovy na Českolipsku se dá dohledat v mapách Google. „Místa dlouho hledám, projíždím mapy i katastry, Česko jich je ale plné,” dodává.
Na obrazech Jaroslava Róny se dějí bizarní věci vyvedené ve žhavých barvách. Jsou to dějinné ilustrace nebo komentáře, které tak moc nepřehánějí. Soubor jeho nejnovějších maleb a několik soch jsou do 30. ledna rozprostřeny ve třech patrech pražské Galerie Václava Špály.
Více než tisícovku obrazů od spousty známých umělců už renovovala Petra Šnokhausová z Alšovy jihočeské galerie. V regionu je jednou z mála výtvarnic, která se restaurování věnuje. Nyní například obnovuje obrazy Jindřicha Štyrského nebo Václava Brožíka.
Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti nově představuje tvorbu Jiřího Načeradského, který žil v letech 1939 až 2014 a patřil k výrazným figurálním malířům druhé poloviny 20. století. Výstava v Otakarově ulici potrvá do 30. ledna.
Oblíbený a ceněný malíř velkých pláten Jan Merta jen zřídka představuje své práce na papíře, přestože je vytváří soustavně. Výstava nazvaná Menu v pražské galerii Svit je tím výjimečná: ukazuje šest desítek kreseb, které překvapí vtipnými zkratkami. „Papír mu dává možnost práce se stručností,“ říká kurátor Jiří Ptáček.
Fiaskem skončila úterní tisková konference v Aténách, na níž se objevily ukradené a nedávno objevené obrazy malířů Pieta Mondriana a Pabla Picassa. Obě malby byly umístěné na desce stolu a už na první pohled působily jejich pozice vratce. Picassův obraz nakonec před objektivy fotoaparátů a kamer spadl.
