Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by trestně stíhal představitele diktatury běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Uvedla to ve středu v projevu v českém Senátu. Senát vyzval běloruskou vládu k propuštění všech politických vězňů a požádal o uvalení dalších sankcí EU a NATO na Lukašenkův režim.
Na Staroměstském náměstí se sešlo několik set lidí na demonstraci "Společně za Bělorusko", kterou pořádají hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk. Účastníci chtěli vyjádřit podporu utlačovaným lidem, kteří nesouhlasí s autoritářským režimem, kterým v zemi vládne Alexandr Lukašenko. Promluvila na ní i představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
Když to celé domyslíte, dojde vám, že se v Česku dá spoléhat jedině na očkování, které ovšem u nás mnoho vládě nevěřících občanů (dokonce i zdravotníků) odmítá, bojkotuje.
Americký prezident Joe Biden v neděli ujistil, že na plánované schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem 16. června v Ženevě neopomene téma lidských práv. Šéfa Kremlu upozorní na to, že Spojené státy nedovolí, aby Rusko pošlapávalo lidská práva, slibuje Biden v proslovu k pondělnímu Dni obětí války.
Hosty vysílání jsou člen skupiny MeSES René Levínský, producent Janis Sidovský, influencer Jonáš Čumrik a kandidát na šéfa FAČR Karel Poborský.
Letos v lednu Spojené státy zakázaly dovoz bavlny ze Sin-ťiangu, čínské provincie, ve které jsou převýchovné tábory pro Ujgury. Vláda v Pekingu měla poté hned jasno, kdo je viníkem. Německý odborník Adrian Zenz, který zacházení s muslimskou menšinou často popisuje.
Evropská unie poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury. Toto zacházení mnozí západní politici označují za brutální. Podobný postup zvolily i Británie a USA. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU.
Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu. Zatímco většina europoslanců volá po právních krocích proti Polsku a obviňuje jeho vládu z porušování základních lidských práv, ti polští oponují, že jde o vnitřní záležitost státu.
Írán vyzval Británii, aby se vyvarovala politizace procesu s britsko-íránskou humanitární pracovnicí Nazanin Zaghariovou-Ratcliffeovou. Tento měsíc jí vypršel pětiletý trest za spiknutí proti íránskému režimu, ale v neděli se aktivistka opět ocitla před soudem, kde si vyslechla nové obvinění z protivládní propagandy. Podle jejího právníka by rozsudek mohl padnout příští týden.
Vyvěšením tibetských vlajek radnice, krajské úřady či školy v Česku připomínají povstání Tibetu proti čínské okupaci. K akci Vlajka pro Tibet se letos připojí přes 800 radnic a úřadů, více než stovka škol a další instituce i jednotlivci. Spolek Lungta, který akci pořádá, odpoledne vyvěšením vlajek před čínskou ambasádou v Praze vzpomene na 156 Tibeťanů, kteří se na protest proti útlaku upálili.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International už nepovažuje vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného za vězně svědomí. Organizace se rozhodla mu tento status odebrat kvůli jeho komentářům z minulosti, které lze podle ní kvalifikovat jako podporu nenávisti, uvedla ve středu agentura Reuters. Amnesty International však nadále apeluje na propuštění známého kritika Kremlu.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek řekl, že se USA už nebudou podrobovat Rusku. S Čínou jsou připraveny spolupracovat tam, kde to bude v jejich zájmu. Biden hovořil o své budoucí zahraniční politice. Uvedl rovněž, že exekutivním příkazem obnoví program přijímání uprchlíků a zvýší jejich roční kvótu na 125 000. Minulá administrativa počítala s přijetím pouze 15 000 lidí.
Připomeňte si, kdo zemřel v roce 2020 a čím se tito lidé zapsali do dějin. Na seznamu jmen nechybí průkopníci z oblasti vědy a techniky, nositelé Nobelových cen, politici i nechvalně proslulý vůdce Rudých Khmérů.
Novodobý Leviathan v Pekingu má vlastní pohled na lidská práva - a snaží se ho prosazovat i za svými hranicemi.
Pod vedením ministra zdravotnictví Jana Blatného připravil jeho resort dramatickou změnu fungování státu během epidemie. Podle návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví by získala zásadní pravomoc hygiena. Právě ona by mohla rozhodnout o omezení ekonomiky, veřejných akcí či shromažďování. S předlohou však nesouhlasí klíčová ministerstva. Plyne to z dokumentů, které Aktuálně.cz prostudovalo.
V čínském městě Tan-tung, které leží u hranic se Severní Koreou, stojí řada továren vyrábějících obleky a pomůcky chránící proti koronaviru. Pláště odsud putují do Velké Británie i Německa. Jak však nyní zjistil britský deník The Guardian, v továrnách pracuje i mnoho Severokorejců, často žen.
Přestože ještě nedávno zápasil s rakovinou, přestože je mu 86 let, a tak kvůli koronaviru patří do takzvané rizikové skupiny, a přestože musel letět z Nigérie přes Londýn a Frankfurt, koncem uplynulého týdne Wole Soyinka dorazil do Prahy. Vystoupil na třech galavečerech Festivalu spisovatelů a setkal se s ministry kultury Lubomírem Zaorálkem i zahraničí Tomášem Petříčkem, oběma z ČSSD.
Běloruská policie v pátek obvinila dalšího předního představitele opozice Maksima Znaka z trestného činu vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Znak podle serveru Tut.by vzápětí oznámil, že zahajuje protestní hladovku. Trestní stíhání se stejným obviněním zahájila generální prokuratura už ve středu proti Maryji Kalesnikavové.
