Francouzští poslanci ve středu schválili kontroverzní návrh ústavních změn, které podle ochránců lidských práv omezují osobní svobody obyvatel. Návrh počítá s možností odebírat státní občanství některým lidem odsouzeným za terorismus nebo s možností snadnějšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada uplatňuje vůči svým nepřátelům "politiku vyhlazování". V jejím důsledku byly umučeny tisíce lidí, vyplývá z nové zprávy Rady OSN pro lidská práva. Nelidského zacházení s vězni se ale podle ní nedopouští jen vláda, nýbrž i povstalci. Zpráva se odvolává na rozhovory se stovkami očitých svědků a monitoruje období od začátku protivládních protestů v roce 2011. Dokument zmiňuje mučení zajatců, kteří umírali na následky bití, nedostatek jídla, vody nebo lékařské péče. Desetitisíce lidí jsou podle odhadů stále v zajetí.
Loňská jednání mezi Tureckem a EU o řešení migrační krize byla podle všeho ostřejší, než se dosud zdálo. Ukazuje to zápis ze schůzky tureckého prezidenta s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady během summitu G20 v Antalyi, který zveřejnil řecký zpravodajský server. Erdogan Tuskovi s Junckerem vyhrožoval, že pokud nebude po jeho, "otevře uprchlíkům dveře do Řecka a Bulharska".
Kvůli přísným zákonům zakazujícím potraty a těžko dostupné antikoncepci nemají ženy v Latinské Americe mnoho způsobů, jak se bránit riziku narození dítěte s vývojovou poruchou zvanou mikrocefalie. Rady vlád jednotlivých zemí ohledně plánovaného rodičovství se míjí s realitou chudých oblastí. Místo toho se čím dál více žen uchyluje k nebezpečným podomácku provedeným potratům. A to nutí země přemýšlet, zda nezměnit přísnou potratovou politiku.
Nedostatečná mezinárodní pomoc i diskriminační politika Bejrútu. To jsou podle organizace Amnesty International hlavní důvody, kvůli nimž hrozí Syřankám v Libanonu násilí a zneužívání. Do pětimilionového Libanonu odešlo zhruba 1,2 milionu Syřanů. Země loni rozhodla, že úřad OSN pro uprchlíky už nebude registrovat další příchozí, a změnila také podmínky pro obnovu povolení k pobytu. Bez legálních dokladů uprchlíkům hrozí zatčení i deportace. Mnozí proto nemají zájem ohlašovat policii případy, kdy jsou vystaveni násilí.
Raúl Castro, kubánský prezident, je na návštěvě ve Francii. Jde přitom o první oficiální návštěvu země Evropské unie. Castro vyjádřil přání návratu Kuby do mezinárodního společenství, Hollande jeho postoj podpořil a vyjádřil se pro zrušení amerického embarga, které je podle něj pozůstatkem studené války. Hlavy států podepsaly řadu ekonomických smluv, zavázaly se ke spolupráci, o lidských právech však mluvily pouze v soukromí.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své výroční zprávě kritizuje západní vlády. Podle ní špatně reagují na uprchlickou krizi a hrozbu terorismu. Evropa omezuje ochranu lidských práv a její politika vůči uprchlíkům je kontraproduktivní, stojí v dokumentu. Bezpečnost by podle HRW naopak posílilo umožnění bezpečné a organizované cesty pro běžence do Evropy. HRW ve zprávě rovněž kritizuje autoritářské vlády z potlačování nezávislých hnutí, přičemž mezi největšími hříšníky jmenuje Rusko a Čínu.
Čína propustila na svobodu Švéda Petera Dahlina, kterého zadržovala od počátku ledna. Dahlin se v Číně věnoval právní pomoci a záležitostem právního státu. Nedávno se v čínské televizi přiznal, že činností své právní organizace porušil čínské zákony. Jeho spolupracovníci ale tvrdí, že doznání bylo vynucené. Švéd byl zadržen 4. ledna na letišti v Pekingu, odkud chtěl cestovat do Thajska a Hongkongu. Čínské úřady pětatřicetiletého Dahlina po zadržení vinily z "činnosti poškozující státní bezpečnost Číny". On a jeho kolegové získali podle čínských médií zahraniční finance na to, aby v Číně "rozdmýchávali spory" a shromažďovali informace, na jejichž základě by vydávali "zkreslené zprávy".
Francouzský prezident François Hollande chce požádat parlament, aby se loni zavedený mimořádný stav v zemi prodloužil o další tři měsíce. Po jednání s prezidentem to v pátek řekl šéf francouzských komunistů Pierre Laurent. Mimořádný stav byl vyhlášen po krvavých atentátech islamistů z 13. listopadu v Paříži a zatím platí do 26. února.
Na podzim volíme do krajů. Andrej Babiš se odpoutává od ČSSD i lidovců. Přimyká k Zemanovi. Západní hodnoty zamkl do trezoru.
Samar Badávíová patří mezi aktivistky, které chtějí rozšířit práva žen včetně možnosti řídit automobil a volit. Když se dnes po předvolání dostavila na policii, čtyři hodiny ji vyslýchali kvůli twitterovému účtu na manželovo jméno a pak odvezli do věznice.
Strana zelených usiluje o zřízení zvláštního úřadu pro azylovou a migrační politiku podle německého vzoru, reaguje tím na dlouhodobou kritiku podmínek v detenčních zařízeních pro uprchlíky. Záležitosti týkající se migrantů by podle nich také mělo projednávat ministerstvo práce a sociálních věcí, nikoli ministerstvo vnitra. Místo zadržování uprchlíků by se mělo Česko zaměřit na jejich integraci, uvedla předsedkyně strany.
Zhruba sedmdesát procent z 5000 náletů, které Rusko provedlo od zářijového zahájení ofenzivy, mířilo na povstalce, kteří stojí proti syrskému prezidentovi Basharu Asadovi. Podle vysokého amerického představitele jsou nálety navíc značně nepřesné a nutí tak obyvatelstvo k útěku, čímž Rusové podporují evropskou uprchlickou krizi. Moskva tvrzení odmítá.
Na makedonsko-řecké hranici znovu propuklo násilí. Poté, co jeden z běženců vylezl na střechu vlaku a byl vážně zraněn elektrickým proudem. Naštvaný dav se poté vydal směrem k makedonským policistům a začal na ně házet kameny. "Policie na kameny reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty," popisuje fotograf agentury Reuters.
Přijmout uprchlíky jen na rok a pak je vrátit zpět do jejich vlasti by byla "největší chyba", tvrdí bývalý německý vládní zmocněnec pro lidská práva a humanitární pomoc Markus Löning. Podle jeho názoru by běžencům mělo být umožněno získat útočiště na tři roky. Pokud se podle něj uprchlíci rozhodnou vrátit do Sýrie či se přesunout do Ameriky, Kanady nebo jinam, mělo by to být možné. Pouhé zákazy a omezení nebudou fungovat, míní Löning.
Kanadská miss Anastasia Linová se nezúčastní soutěže Miss World, která proběhne 19. prosince na jihočínském ostrově Chaj-nan. Úředníkům vadí, že je příznivkyní zakázaného duchovního hnutí Fa-lun-kung. Čínské úřady jí proto nevydaly vízum. Linn uvedla, že Čína jí chce zakázat mluvit o lidských právech.
Paragraf 63 zákona o policii, který určuje, kdy jsme povinni ukázat občanku, by měl být změněn. Připomíná totáč.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier v rozhovoru ocenil, že se podmínky v uprchlických táborech zlepšily. Dodal ale, že nechápe, proč je vůbec nutné uprchlíky zavírat, když je po pár týdnech stejně musí úřady pustit. Podle něj by migranti klidně po dobu řízení o vyhoštění mohli bydlet na ubytovně.
Raíf Badáví je zakladatelem webových stránek Free Saudi Liberals a v roce 2012 byl za údajnou urážku islámu odsouzen k desetiletému trestu vězení a 1000 ranám bičem. Na Sacharovovu cenu, kterou Evropský parlament od roku 1988 oceňuje osoby nebo organizace zasazující se za lidská práva a svobody, ho navrhly poslanecké kluby socialistů, konzervativců a Zelených. Předání ceny se uskuteční 16. prosince. Předseda europarlamentu vybídl Saúdskou Arábii, aby Badávího propustila a ten si mohl cenu vyzvednout.
Ombudsmanka Anna Šabatová kritizuje podmínky panující v detenčním táboře pro migranty v Bělé-Jezové. Sešla se i s ministrem vnitra Milanem Chovancem. "Zařízení není kvalitně vedeno. Ministr přislíbil, že se situace zlepší," říká ombudsmanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě Chovanec přitom tvrdí, že zařízení v Bělé je vhodné pro rodiny s dětmi a že podmínky tam "byly vždy humánní". Jen několik dní po Šabatové kritizoval Česko kvůli uprchlíkům i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ve čtvrtek uvedl, že Česká republika systematicky porušuje lidská práva migrantů.
