Přijetí Konga mezi členy Rady OSN pro lidská práva popudilo aktivisty za lidská práva, kritizují ho i Spojené státy. Poukazují na násilnosti v provincii Kasai, kde byly nalezeny desítky hromadných hrobů po násilnostech připisovaných vládním bezpečnostním složkám. Pro schválení Konga do rady hlasovalo 151 ze 193 členů Valného shromáždění.
Současné marocké zákony napomáhají něčemu, co by se dalo nazvat sexuálním utrpením, říká francouzsko-marocká spisovatelka a držitelka prestižních literárních ocenění Leila Slimani. Za mimomanželský sex nebo nevěru se v její rodné zemi chodí do vězení. Mladí milenci se skrývají v autech, na plážích nebo staveništích, říká. Podle ní dochází k mnoha ilegálním potratům, a když se žena stane obětí znásilnění, je nucena o tom mlčet. V muslimském světě se přeceňuje panenství. Z operací na obnovu panenské blány se například v Turecku stal výnosný byznys. Intimita je ale základní lidské právo a státu do vašeho sexuálního chování nebo orientace vůbec nic není, dodává Slimani.
Barmská politička a nobelistka Aun Schan Su Ťij má přijet do Prahy na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Minulý týden přitom zrušila cestu na právě probíhající summit OSN - kvůli kritice masakrů muslimských Rohingů, která se na ni snáší. Čeští hostitelé se obávají, že i její cesta do Prahy tak může být na poslední chvíli ohrožena. Su Ťij má složité postavení, armáda má v zemi stále velkou moc, říká expert na Barmu Igor Blaževič. Dvaasedmdesátiletá Su Ťij je nyní oficiálně poradkyní prezidenta, zároveň vede vládní stranu.
Budeme muset zvýšit povědomí o tom, jak svět funguje a jak můžeme k jeho rozvoji přispět.
Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.
Nejdrsněji "odlidštění" české zahraniční politiky ukazuje neochota, či dokonce strach našich úřadů dát azyl čínským křesťanským uprchlíkům.
Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.
Za Sobotky a Chovance jsme zemí bez tváře a bez srdce. Ženevská konvence nás nezajímá. Snad jen ty prachy z Číny. Obludné. Nejsme Západ, jsme nic.
Muslimským mužům v Indii už nestačí k rozvodu s jejich manželkou jen vyslovit tři slůvka. Indický nejvyšší soud v úterý rozhodl, že takzvaný snadný rozvod je protiústavní. Pro řadu muslimských žen je to velké vítězství. Jejich práva ale v zemi pořád zůstávají obrovským problémem. Dokazují to četné případy znásilnění nebo domácího násilí.
Několik měsíců ve vězení si odsedí tři mladí vůdci demonstrací v Hongkongu z roku 2014. Joshua Wong, který byl hlavní osobností protestů, si ve věznici odpyká šest měsíců, někdejší studentský vůdce demonstrací Alex Chow sedm měsíců a Nathan Law, jenž se loni stal nejmladším demokraticky zvoleným poslancem v Hongkongu, stráví v cele osm měsíců. Rozsudek Pekingu kritizovaly organizace pro lidská práva. Lidé odsouzení na více než tři měsíce nesmějí dalších pět let kandidovat v místních volbách v Hongkongu.
V oblasti Patagonie v Jižní Americe doutná dlouholetý spor mezi domorodci a italskou oděvní firmou Benetton. Ta v 90. letech koupila v Argentině obrovské území, které teď využívá jako pastviny pro ovce na produkci vlny. Půdu si ale nárokuje indiánské etnikum Mapučů, kteří tam přicházejí a zakládají osady. Jednu z nich navštívil na začátku srpna mladý argentinský aktivista. Po demonstraci, kterou rozehnala policie, ale beze stopy zmizel. Argentinské parlamentní volby se blíží a politici využívají jeho případ ve své kampani.
To, co se letos stalo o prodlouženém červencovém víkendu po Dni nezávislosti, chicagská policie dlouho nepamatuje. Ve třetím největším městě USA tehdy kvůli střelbě zemřelo čtrnáct lidí. Další desítky osob byly zraněny. Chicago trápí násilí dlouhodobě. Nově policie zkouší moderní technologie, které dokážou předpovědět, kde se stane zločin.
Úředníci zpracovávající žádosti o azyl podle nevládních organizací často jednají při dotazování homosexuálních běženců s nedostatkem zdrženlivosti. Uprchlíci se pak bojí náležitě vypovídat a mohou tak pozdržet či ohrozit to, aby jim byl udělen uprchlický status, a vystavit se tak riziku násilné deportace.
Ve Rwandě se v pátek konají prezidentské volby. Současný prezident malé východoafrické země Paul Kagame pravděpodobně znovu obhájí svůj post. Předvolební průzkumy ukazují, že až 90 procent obyvatel ho hodlá podpořit. Kagame vyvedl zemi z masové genocidy v roce 1994 a stal se symbolem rwandského vzestupu. Zahraniční kritici ale upozorňují, že jeho vládu provází zastrašování a útisk opozice.
Peking podnikl další krok, který omezuje práva Ujgurů, muslimské menšiny žijící na západě Číny. Tentokrát zakázal užívání tradičního místního jazyka ve školství. Nejedná se o první podobné opatření ze strany čínské vlády. Už dříve zakázala Ujgurům nosit dlouhé vousy nebo dávat dětem jména vztahující se k islámu. Čína argumentuje bojem proti extremismu, zatímco lidskoprávní organizace protestují.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
V Istanbulu začal soud se sedmnácti novináři z tureckého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžalovaní mohou za údajnou podporu teroristických organizací dostat až 43 let ve vězení. Ochránci lidských práv tvrdí, že obžaloba je absurdní a turecké úřady útočí na svobodu projevu. Podle agentury Reuters protestovalo před budovou istanbulského soudu několik stovek lidí. Očekává se, že jednání soudu potrvají do pátku.
Bývalí úředníci nebo příslušníci armády jsou mezi více než stovkou lidí, kteří stanuli před soudem v Thajsku. Zatím 62 z nich bylo shledáno vinnými z obchodování s lidmi. Generál Manas Kongpen, jedna z klíčových figur procesu, dostal 27 let vězení, informovaly agentury Reuters a DPA. Thajsko bylo historicky zdrojem, destinací i tranzitní zemí pro pašování mužů, žen a dětí. Pašeráci je mimo jiné převáželi z chudých oblastí v Laosu, Kambodži a Barmy do Thajska nebo Malajsie, kde je prodali do moderního otroctví. Využívali je přitom jako dělníky nebo je nutili k prostituci.
Pekingem zřejmě zaviněná či urychlená smrt disidenta je pro české občany důkazem, jak krutému režimu se naši politici klanějí jako ubozí vazalové.
Často slyšíme výtky tuzemců, že Evropa nebrání svoje hodnoty, že se islamizuje. Soud ve Štrasburku ukázal, že to nesedí.
