Je to už devět let od momentu, kdy povstalci v Libyi svrhli diktátora Muammara Kaddáfího. Země se od té doby nachází ve vleklé krizi. V občanské válce bojuje už několik let vojsko polního maršála Haftara proti silám mezinárodně uznávané vlády Fáize Sarrádže. Stabilitu se v zemi nedaří dodržet především kvůli státům zvenčí, které sledují vlastní zájmy. Podívejte se ve zkratce, o co jim v Libyi jde.
Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž se odmítl zúčastnit setkání s polním maršálem Chalífou Haftarem, na němž měly v pondělí obě strany jednat o příměří v severoafrické zemi. Mírové rozhovory nicméně pokračují prostřednictvím Ruska a Turecka. S odvoláním na představitele libyjské vlády o tom informovala agentura TASS.
Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, která ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní následně vyjádřil souhlas. Haftarovy síly ale zároveň varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana klid zbraní poruší.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v Istanbulu společně vyzvali k příměří v Libyi, které by začalo platit v neděli v poledne. Severoafrickou zemí zmítají boje mezi vojskem polního maršála Chalífy Haftara a mezinárodně uznávanou vládou premiéra Faíze Sarrádže. Podporu mírovému řešení ve středu slíbila také Evropská unie.
Ve stínu íránské krize a zabití velitele Kásema Solejmáního se odehrává velká změna na severu Afriky. Turecký prezident Recep Erdogan vysílá vojáky do Libye, aby podpořil tamní vládu v občanské válce proti jednotkám generála Chalífy Haftara.
Jednotky turecké armády se postupně začaly přemisťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to v neděli podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.
Turecká vláda může vyslat vojáky do Libye na pomoc tamní mezinárodně uznávané vládě Faíze Sarrádže, schválil to ve čtvrtek turecký parlament. Prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden oznámil, že vojáky do Libye hodlá vyslat, protože ho o to Sarrádžova vláda požádala. Severoafrickou zemi už roky ochromuje konflikt různých frakcí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye poté, co o to tato severoafrická země požádala. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání.
Turecko sklidilo velkou kritiku za ofenzívu proti Kurdům na severu Sýrie. Prezident Recep Erdogan se ale už zmiňuje o možnosti vyslání vojáků do další země.
Vlivnému ruskému podnikateli Jevgeniji Prigožinovi se žertem přezdívá šéfkuchař Vladimira Putina. Kromě jiných aktivit provozuje síť luxusních restaurací v Rusku, jejichž služeb využívá i prezident.
V bojích soupeřících armád v Libyi zahynuly desítky ruských vojáků. Napsala to na svém webu ruská opoziční televizní stanice Meduza. Jejich přítomnost v neklidné severoafrické zemi je podle ní tak tajná, že těla mrtvých zatím nechtějí ani předat pozůstalým.
Ministerstvo vnitra pošle 57 milionů korun na prevenci nelegální migrace a na ochranu uprchlíků. Peníze, které jsou rozděleny v rámci programu Pomoc na místě, zamíří do Libye, Nigeru a Jordánska. Dalších pět milionů pošle vnitro do Mauritánie jako součást humanitárního programu Medevac. Návrh schválila vláda.
Situace na palubě lodi španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms, která už před 19 dny zachránila migranty u pobřeží Libye a od minulého týdne čeká u italského ostrova Lampedusa na povolení vplout do přístavu, se v úterý opět zhoršila. Ráno italská pobřežní stráž odvezla na pevninu dalších devět lidí, kteří naléhavě potřebovali lékařské ošetření. Během dne pak nejméně 15 migrantů skočilo do moře ve snaze dostat se do přístavu. Španělská vláda oznámila, že k Lampeduse vysílá armádní plavidlo, které by mělo zbylé migranty eskortovat na Mallorku.
Loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms se 147 migranty z Afriky, která od 1. srpna čekala u ostrova Lampedusa, vplula do italských vod. Učinila tak poté, co ve středu italský soud zrušil zákaz vstupu do italských vod pro lodě nevládních organizací s migranty. Zatím není jasné, kdy loď zakotví v přístavu, neboť o tom panují spory v italské vládě. Část migrantů podle deníku El País zřejmě převezme Španělsko, oficiálně to ale Madrid nepotvrdil.
Nejméně 43 lidí zahynulo a přes 50 osob bylo zraněno při nedělním náletu na město Murzúk na jihu Libye. Počet obětí přitom není konečný. S odkazem na sdělení místních úřadů o tom informovala agentura Reuters.
Itálie vyzvala Maltu, aby se postarala o 40 migrantů na palubě lodi Alan Kurdi německé nevládní organizace Sea Eye, která zatím marně čeká na povolení k zakotvení u italského ostrova Lampedusy. Podle italské pobřežní stráže zaopatření migrantů přísluší maltským úřadům, ačkoliv se loď nyní nachází v italských vodách. S odvoláním na prohlášení organizace o tom v pátek informovaly agentury APA a DPA.
U libyjských břehů v pátek záchranáři z moře vytáhli 62 těl uprchlíků, s nimiž se potopily lodě u libyjských břehů v noci na čtvrtek. Podle tripoliské agentury proti nelegální imigraci bylo na lodích 350 lidí, z nichž 145 bylo zachráněno a vráceno do Libye, uvedla agentura AP. Podle agentury AFP jsou mezi zachráněnými hlavně Etiopané, ostatní byli Palestinci, Súdánci a také Eritrejci.
U libyjských břehů zahynulo až 150 uprchlíků. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Běženci byli ve skupině zhruba 300 lidí, kteří se vydali do Evropy. Polovinu z nich se podařilo zachránit a podle úřadu jsou nyní na zpáteční cestě do Libye. Organizace Lékaři bez hranice (MSF) se domnívá, že ve vodě může být mnohem více lidí, protože na moře se podle ní vydalo dohromady na třech plavidlech až 400 uprchlíků.
Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala půl milionu lidí, kteří se v Libyi ocitli v moci převáděčů či živoří v místních uprchlických táborech. V rozhovoru poskytnutém německému listu Bild Racketeová zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Německou kapitánku v současnosti v Itálii vyšetřují kvůli porušení zákazu vplout do výsostných vod s africkými migranty. Nyní se ukrývá na tajném místě, ve čtvrtek by se ale měla vrátit na Sicílii k výslechu.
