Památník Lidice na Kladensku a Památník Ležáky na Chrudimsku v letošním roce kvůli nedostatku peněz ruší některé akce. Zatím to jsou dva koncerty, ohrožená je také jedna výstava. Řekl to ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, který se účastnil piety za paravýsadek Silver A a oběti heydrichiády.
Na místě, kde stojí na půdorysech devíti někdejších domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili lidé památku obyvatel, které nacisté vyvraždili přesně před 80. lety.
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
V Zámečku na okraji Pardubic nacisté za heydrichiády drželi a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele Ležáků i ty, kdo pomáhali výsadkářům z operace Silver A. Komunisté si z objektu udělali agitační středisko a nechali ho chátrat. Tzv. Larischova vila se pak ocitla v areálu firmy Foxconn. Roku 2015 ji získala Čs. obec legionářská. Nyní se jí podařilo opravit věž, která se zdála na odpis.
Stovky lidí se zúčastnily pietního aktu, který připomněl 76. výročí vyhlazení osady Ležáky nacisty, a uctily památku 52 vyvražděných obyvatel obce. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení Lidic. Premiér Andrej Babiš v projevu vyzdvihl důležitost NATO a EU pro uchování míru v Evropě.
Marii Jeřábkovou a její sestru jako jediné nacisté poslali na poněmčení, díky tomu válku přežily.
Kdyby k Čechům nepatřila skepse stejně jako ke Skotům kilt, byli by na válečné výsadky parašutistů, které vyústily v atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, hrdí, tvrdí historik Vojtěch Šustek. Nejen na hrdiny vyslané z Anglie, ale i na stovky domácích odbojářů, bez nichž by se výsadkáři neobešli. "Češi nebyli ochotní kolaborovat. Řada lidí parašutistům pomáhala. Za to Němci popravovali, stejně jako za odmítnutí udávat gestapu,“ dodává Šustek a poukazuje na příběh výsadkové skupiny Silver A.
Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.
“Bydleli jsme ve vilce, kde byla veliká kuchyň,“ popisuje Jarmila Doležalová dům v původně německé obci Unterberg, dnes součást polské obce Puszczykovo, kde žila od května roku 1943 v adoptivní německé rodině Paetelových. Doležalová, rozená Šťulíková, je jednou ze dvou sester, které přežily vypálení Ležáků nacisty 24. června 1942 a vyvraždění většiny jejích obyvatel za pomoc čs. parašutistům.
České ženy, které pomáhaly účastníkům atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942, jsou často popisované jako jejich milenky. Ve skutečnosti ale hrály důležitou roli v protinacistickém odboji. Parašutisty Josefa Gabčíka a Jana Kubiše vázal s Annou Malinovou a Marií Kovárníkovou skutečně hluboký cit.
Z Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) na zasedání ústředního výboru vystoupil válečný veterán Pavel Vranský, který nesouhlasil s vyloučením tří členů a zrušením kladenské a jičínské okresní organizace. Ke stejnému kroku se nyní rozhodla i Jarmila Doležalová, která přežila vyvraždění Ležáků, a její dcera. Obě byly s děním ve svazu dlouhodobě nespokojeny i před zasedáním ústředního výboru. V pondělí odpoledne se k nim přidala Markéta Čermínová, jejíž již zesnulý otec byl předsedou svazu v letech 1991 až 2001.
Velkoryse obnovené Lidice se za socialismu podobaly spíš ghettu. Válečná i poválečná traumata tu přežívají dodnes.
Za památku Tchajwanci původně požadovali milionové částky. Když se při jednání o prodeji vily dozvěděli o povražděných z Ležáků, nabídli ji legionářům zdarma.
72. výročí vypálení obce Ležáky si na místě připomenuly i sestry Šťulíkovy, které jako jediné masakr přežily.
Legionáři pokračují s opravou Larischovy vily v Pardubicích. V plánu nyní mají cvičiště pro parašutisty nebo zlatou místnost, ve které bude kavárna. Vila je jedním z míst spojených s heydrichiádou. Nacisté v ní věznili, vyslýchali a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele obce Ležáky. Na letošní rok připadá 80. výročí tragických událostí.
Je to zřejmě jediná cesta, jak vleklé vyjednávání mezi státem a soukromou majitelkou rozhodnout. Shodli se na tom zástupci obou stran sporu.
Stovky lidí si připomněly vyhlazení Ležáků nacisty. I obě přeživší sestry
Windhoek Lager získal v prestižním mezinárodním testu kvality už osm zlatých medailí
Od vypálení obce Ležáky uplynulo v neděli přesně 70 let
Akce začne 22. června v Německu, do Ležáků běžci doběhnou 24. června odpoledne
Po válce se skrýval v NDR. Tam dostal doživotí
