Byla to poslední země, kde sovětské stíhačky MiG-21 tvořily páteř a symbol taktického letectva. V pátek 26. září se už ale i Indie rozhodla jejich provoz ukončit a stroje s typickou špicí v "čumáku" po 62 letech posílá do muzea. Tím končí éra tohoto nadzvukového letounu vůbec. Předtím, než do Čáslavi ze Švédska dorazily gripeny, na něm dlouho stála i vzdušná obrana České republiky.
Jednou z řady ukázek na mošnovském nebi na Dnech NATO byly o víkendu i gripeny české armády. Vzdušné síly by je měly podle nové smlouvy provozovat až do roku 2035. Pokud se však dodávky nových amerických strojů F-35 zpozdí, hrozí problém. Praha si totiž k nové smlouvě nevyjednala opci.
Na vrcholu Caraimanu v pohoří Bucegi se pod legendárním Křížem hrdinů sešli nadšenci letectví. Rumunské letectvo tu předvedlo akrobatickou i vojenskou show, v níž zazářily stíhačky F‑16 i vrtulníky. Akce připomněla padlé vojáky a přinesla jedinečné spojení horské scenérie s burácením motorů.
Ve středu se v Pekingu odehraje největší vojenská přehlídka roku k 80. výročí od konce 2. světové války. Mezi hosty jsou Vladimir Putin, indický premiér Naréndra Módí, severokorejský vůdce Kim Čong-un, z Evropy jen slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić. Svět s napětím čeká, jaké supermoderní zbraně čínská armáda představí. Už zítra ráno se můžete těšit na první snímky.
Španělská korunní princezna Leonor zahájila poslední fázi svého vojenského výcviku, aby se připravila na budoucí funkci nejvyšší velitelky španělských ozbrojených sil. Tu má podle pravidel převzít spolu s trůnem v budoucnu po svém otci, španělském králi.
Nad slovenskou jadernou elektrárnou Jaslovské Bohunice se objevuje oslnivé bílé světlo. Policie burcuje armádu a do vzduchu startuje stíhačka MiG-29. Zatímco oficiální vysvětlení zní „lom světla v páře“, desítky svědků a záznamy civilních pilotů tvrdí něco jiného. Co se stalo 19. listopadu 2005 na místě, které se už léta označuje jako „UFO hotspot“?
Prezidenti Trump a Putin se v pátek setkají na odlehlé americké základně Elmendorf‑Richardson na Aljašce. Strategická brána do Arktidy, domov stíhaček F‑22 a elitních výsadkářů, se na jediný den promění z vojenské pevnosti v epicentrum světové diplomacie s kulisou zasněžených hor a ledovců.
Burácení motorů, davy fotografů a nebeská show, která se v Česku jen tak nevidí. Nad Prahou proletěla formace 12 vrtulníků v rámci mezinárodního cvičení vrtulníkových posádek Galileo SAR Meet 2025. To se zaměřilo na koordinaci leteckých záchranných operací v náročném terénu. V soutěžích během cvičení si české i zahraniční posádky otestují své dovednosti, například v navigaci či vyhledávání.
Osm izraelských F-16 v červnu 1981 nepozorovaně přeletělo tisíce kilometrů přes nepřátelské území, aby během dvou minut zničily irácký jaderný reaktor Osirak u Bagdádu. První letecký úder na jaderné zařízení v dějinách změnil Blízký východ, svět šokoval a zrodil legendu o odvaze, risku i tajemství. Vzpomínky nyní ožívají v souvislosti s údery izraelského letectva na cíle podobného typu v Íránu.
Letectvo NATO je početnější, lépe vycvičené a technologicky lepší než to ruské. Ale Rusové se rychle učí, jsou velmi dobří v elektronickém a kybernetickém boji a dokázali rapidně zvýšit svou zbrojní produkci. Tak hodnotí situaci generál Phillipe Lavigne, bývalý velitel francouzských vzdušných sil, který se v Praze účastní bezpečnostní konference Globsec.
Nedělní ukrajinský dronový útok na základny ruských bombardérů potvrzují i satelitní fotografie ze základen Belaja a Olenja. Je na nich vidět několik zničených bombardérů Tu-95 a Tu-22. Čeká se, že další důkazní fotografie budou přibývat, ostatní základny, na něž Ukrajinci zaútočili, totiž byly schované pod oblaky. Ukrajinci tvrdí, že zničili nebo poškodili více než 40 ruských strojů.
"Nikdy předtím jsem nic takového neviděl," vzpomínal pilot vrtulníku nadporučík Jaroslav Špaček. "A doufám, že už neuvidím." Dvanáctého července 1987 se nad Vranovskou přehradou na Moravě odehrál jeden z nejdramatičtějších UFO incidentů moderních dějin. Československý vrtulník Mi-24 dostal rozkaz sestřelit neznámý objekt, který porušoval zákony fyziky a předvídal každý manévr pilotů.
Major Peter Klavik nikdy nepotkal svého slavného dědečka – generála Hasala, významného důstojníka československé armády. Přesto se jeho odkaz stal jedním z kamenů, na kterých postavil vlastní velmi úspěšnou kariéru v americkém letectvu. V otevřeném rozhovoru vypráví o nejtěžších chvílích v bojových zónách, o leteckém výcviku i o tom, jaké to je pilotovat letadlo, ve kterém sedí viceprezidenti USA.
Portugalské ministerstvo obrany se rozhodlo nenakoupit od Spojených států stíhačky F-35, kterými by vyměnilo starší F-16. Končící ministr obrany Nuno Melo jako důvod uvedl nejistoty ohledně spojence USA, informoval v pátek server Politico. Američané by podle něj mohli omezit provoz či údržbu stíhaček.
"Obavy, že Trump nebo jiný americký prezident 'vypne' naše F-35, jsou nesmysl. Žádné tlačítko na vypnutí těchto letounů neexistuje," říká vojenský analytik Lukáš Visingr. "Gripen je skvělý stroj, ale patří už minulosti, a francouzské stíhačky Rafale jsou pro Česko příliš výkonné. "USA tu byly před Trumpem a budou i po Trumpovi." Navíc se ukazuje, že náklady na údržbu F-35 v Evropě budou nižší.
Ruská armáda utrpěla na Ukrajině těžké ztráty a ty navíc neustále rostou. Západ si ale podle spojenců v NATO nesmí oddechnout. Válečná mašinerie Kremlu se podle nich roztočila a Rusko je nebezpečnější než kdy předtím.
Jsou jen dva a málokdo o nich ví. Pokud by ale bylo zapotřebí, během krátké chvíle jsou připravené k použití. Řeč je o dálničních úsecích, které zároveň fungují i jako záložní vojenská letiště. Jeden najdete u Měřína, druhý u Vyškova nedávno prošel modernizací. Letadla ale na českých dálnicích přistála jen párkrát, a to ještě v rámci cvičení.
Velel českým stíhačům, když v roce 2004 odstavovali nevyhovující migy a přebírali nové gripeny. A byl také jedním z prvních Čechů, kteří na švédských supersonicích létali. Možná i proto se Jiří Verner po odchodu z armády stal šéfem českého zastoupení firmy Saab, výrobce gripenů. Ovšem poté, co obrana rozhodla místo nich pořídit americké F-35, Verner v Saabu podle zjištění Aktuálně.cz skončil.
Ministerstvo obrany před pár týdny podepsalo s brazilskou firmou Embraer nákup dvou dopravních letounů C-390 za necelých čtrnáct miliard korun. Zaplatilo i za to, aby obě letadla mohla fungovat jako létající tankery. Bojové stroje F-35, které se mají stát do roku 2035 hlavní silou českého letectva, ovšem z embraerů tankovat nedokážou.
Tato zbraň již několik měsíců děsí ukrajinské vojáky i civilisty a stala se zároveň jedním z důvodů. proč se Rusům na východní frontě začalo víc dařit. Napadená země se rozhodla, že ji nyní obrátí proti ruskému agresorovi. Jak prozradilo video natočené z bojového letounu, Ukrajinci testují ničivou klouzavou bombu vlastní výroby.
Ještě než americká vláda přiznala její existenci a než se vůbec objevila na satelitních snímcích, stala se Oblast 51 součástí popkultury i zdrojem konspirací o údajném kontaktu mimozemských civilizací se Zemí. Vojenská základna v Nevadě je jedním z nejlépe střežených míst na světě. Co se nachází uvnitř, vědí jen zaměstnanci.
Před 35 lety vzlétl první "neviditelný" bombardér Northrop B-2 Spirit. Letadlo ještě nikdy nikdo nesestřelil a jen jednou mělo nehodu. Americká armáda s tímto nejdražším strojem všech dob počítá až do roku 2032.
Ruský voják z 22. gardové těžké bombardovací letecké divize předal ukrajinské rozvědce důvěrné informace, které pomohly armádě okupované země identifikovat třicet velitelů. Letec kontaktoval vojenskou zpravodajskou službu krátce po ruském útoku na dětskou nemocnici v Ochmatdytu.
Největší letecká základna NATO je připravena. Leží u pobřeží Černého moře ve vzdálenosti 290 kilometrů od strategického jihoukrajinského přístavního města Oděsa. Rusové, kteří na Ukrajině vedou agresi, už proto začali Západu vyhrožovat.
Putin podle ukrajinské vojenské rozvědky zuří kvůli útoku, který měl vyřadit nejméně dvě supermoderní ruské stíhačky Su-57. Chlouba ruského letectva utrpěla poškození na území vojenského letiště Achtubinsk, stovky kilometrů od frontové linie. Ztráta na straně Kremlu vyvolala otázky ohledně účinnosti tamní protivzdušné obrany.
Plukovnice americké armády Rosanna Clementeová potvrdila, že Ukrajina na začátku roku použila jeden z amerických raketových systémů Patriot k sestřelení ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50. Ten sloužil jako vzdušné velitelské středisko. Pro ruské letectvo jde o jednu z největších jednorázových ztrát od začátku invaze.
