Ukrajina se snaží přesvědčit severokorejské vojáky, aby se raději vzdali, než aby bojovali po boku s Rusy. Ukrajinské zpravodajské služby podle serveru Euronews rozesílají například za pomoci dronů letáky nebo natáčejí videa vyzývající vojáky k dezerci. Armáda napadené země o víkendu zároveň poprvé informovala o mrtvých a zraněných Severokorejcích.
Tištěných slevových letáků by mohlo brzy výrazně ubýt. Ministerstvo životního prostředí chystá zavést recyklační poplatek, který by mohl zdražit jejich výrobu. To ale vadí Radě seniorů ČR. Letáky pomáhají šetřit důchodcům, kteří nemají internet a bez nich budou diskriminovaní, říkají zástupci spolku. Například podle řetězce Lidl ale senioři stále častěji využívají slevové aplikace v mobilech.
Jako zdroj informací o slevových akcích používá mobilní aplikace 56 procent lidí, papírové letáky sleduje 54 procent Čechů. Před třemi roky aplikace používala zhruba čtvrtina lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Skála a Šulc, která se zabývá průzkumy trhu.
Majitelé pizzerie v americkém státě Pensylvánie na svůj letošní valentýnský leták jen tak nezapomenou. Omylem na něj zařadili ilustrační obrázek cappuccina, jehož pěna zobrazuje sedícího nahého muže. Při výběru fotografie si toho majitelé ani tiskaři nevšimli. Pizzerie již svou valentýnskou nabídku stáhla a za svůj omyl se omluvila. Jejich leták ale nyní baví sociální sítě.
Česko je ve střední Evropě na třetím místě v počtu vydávaných akčních letáků. Na prvním místě je Německo s průměrně 412 letáky týdně, následuje Polsko se 190 kusy a v ČR je to okolo 163 letáků. Následují Rakousko a Slovensko, kde týdně vznikne 140 letáků. Vyplývá to z dat serveru Kupi.cz.
Jogurt se dostal na první místo coby nejčastěji propagovaný produkt na titulních stranách letáků. Naproti tomu kuřecí maso, které bylo jedničkou před třemi lety, se propadlo až na 11. pozici. Pivo i po třech letech drží druhou příčku. Ukazuje to nová analýza společnosti Česká distribuční, která letáky obchodních řetězců doručuje.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) přemýšlí o zákazu papírových letáků s aktuální slevovou nabídkou obchodních řetězců. Je to jedna z věcí, o které jedná se Svazem obchodu a cestovního ruchu (SOCR), uvedl v České televizi. Další novinkou by mohly být povinné dlouhodobější smlouvy pro dodavatele od obchodních řetězců.
Obchodníci někdy prodávají zboží se ztrátou, ale je to jen krátkodobá záležitost, upozorňuje Michal Čepek ze společnosti Nielsen. I kdyby prošel návrh ministra zemědělství, zůstane Česko rájem slev. Více než polovina tržeb je ze slevových akcí a podíl stále roste, lidé sice mění nákupní chování a kupují prémiovější produkty, i ty si ale pořídí ve slevě, vysvětluje Čepek. Výrobcům a obchodníkům se přitom sedm z deseti slevových akcí nevyplatí. Firmy, které je chtěly omezit, na to vždy doplatily a vždy se k nim vrátily, dodává.
Falešné letáky měly poškodit starostu města Martina Starého a jeho hnutí Město pro lidi. Stojí na nich, že chce přijmout utečence a ubytovat je v budově bývalých kasáren.
Úroveň distribuce letáků obchodních řetězců klesá - nyní je dostává 72 procent domácností. Pětina domácností má na schránce žádost o nevhazování letáků.
"Každý si neseme svůj kříž... My se za kříže nestydíme a křížů se nebojíme!" napsal recesista Martin Zapletal na svůj Facebook, kde zveřejnil video z nedělního nákupu v Lidlu. V kněžském taláru s dřevěným křížem v ruce se vydal obhlédnout speciality řeckého týdne. Zboží křížkoval a podle vedoucí prodejny svým netypickým zevnějškem budil strach, proto zavolala policii.
Výrobcům začínají čím dál víc vadit slevové akce obchodních řetězců. Pokud je zboží zlevněno příliš často a výrazně, lidé ho už ani nekupují za běžnou cenu, a výrobce tak přichází o tržby. Společnost Bohemia Sekt proto opustila síť Lidl, Becherovka zase Kaufland.
Zatímco loni bylo v letácích 29 procent potravin s logem indikujícím český původ potraviny, letos už jen 14 procent. Přísnější podmínky pro označování přinesla od letošního ledna novela zákona.
Byl jsem v šoku. Tak popisuje vlastní reakci na dění kolem reklamního letáku muž, který se některým Čechům nelíbí. Model Alpha Dia říká, že to je poprvé, co se ve svém profesním životě setkal s rasismem. Dokáže si také představit, že mnohé firmy černošské modely nechtějí právě kvůli obavám z podobných reakcí. Lidl, který leták v pondělí vydal, si za svou prací stojí.
Na facebookových stránkách Lidlu se zákazníci rozčilovali, proč nabídku oblečení v letáku řetězce propaguje model tmavé pleti. Obchod jim odpověděl, že Česko je součástí Evropy a v ní žijí různé rasy. Strhla se bouře, v níž nakonec zvítězil pověstný smysl Čechů pro humor a ironii. Většina uživatelů sociálních sítí totiž nechápe, proč černoch některé zákazníky šokuje. Leták se už také dočkal spousty parodií.
Obchodní řetězec Lidl vydal v pondělí leták, na kterém propaguje oblečení černoch. Nápad využít muže tmavé pleti jako model rozlítil některé Čechy, kteří zasypávají Facebook obchodníka rasistickými poznámkami. Řetězec si za svým nápadem stojí a nabádá k toleranci. Část zákazníků za to firmu chválí.
Češi milují maso a alkohol. Právě toto zboží umisťují řetězce na čelní stránky akčních letáků nejčastěji, aby je nalákaly do prodejny a přiměly utrácet. Analýza letáků za poslední rok a půl ukázala, že nejčastější slevy však nebývají nejvyšší.
Češi jsou mistři ve "vyzobávání rozinek", tedy nakupování zboží výhradně za akční ceny. Ve slevách nakupuje téměř 54 procent lidí. Řetězce však mají velkou sílu ovlivnit to, co spotřebitelé do košíku ještě přidají. Jen zhruba desetina lidí totiž nakoupí přesně to, co si naplánovala.
Šest z deseti položek se nyní v obchodech s potravinami prodává v akci, tedy se slevou. Česko je tak čím dál hlouběji ve slevové spirále. Tyto akce se přitom řetězcům příliš nevyplácejí, protože výrazně klesá prodej ostatního zboží, stejně jako zájem o zboží v době mimo slevy. Na základě získaných dat na to upozorňuje společnost Logio.
Podle letáků maloobchodních řetězců nakupuje takzvané rychloobrátkové zboží třetina (34 procent) tuzemských domácností. Ukazuje to studie GfK Shopping Monitor vycházející z údajů od reprezentativního vzorku více než tisíce lidí. Dalších 31 procent si je prý jen prohlíží. A třináct procent je pak sice dostává, ale neprohlíží si je. Kromě toho 12 procent lidí si tyto letáky prohlíží na internetu. Od roku 2010 stále roste počet domácností, které žádné letáky nedostávají. Sedmnáct procent má na schránce žádost o nevhazování letáků a dalších pět procent tvrdí, že k nim letáky nezanáší. Informacemi přímo v prodejně (například označení pro zboží ve slevě) se "velmi často" řídí 68 procent lidí.
V Hardheimu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko vytiskli pro tisícovku uprchlíků letáky s výčtem pravidel spořádaného chování. "Svou naléhavou potřebu vykonáváme výhradně na toaletách, nikoli v zahradách a parcích, ani na zádích aut a za křovisky," stojí například v tiskovině. Podle kritiků takové poučování zavání rasismem. Hardheimská pravidla slušného chování vyvolala v Německu pozdvižení. Ve čtvrtek se zhroutily internetové stránky obce a telefon na radnici vyzváněl bez přestání. Starosta opatření obhajuje a tvrdí, že reaguje i na stížnosti občanů obce s 4600 obyvateli.
Američané shodili 60 tisíc obrázkových letáků. Znázornili na nich nábor nových lidí, kteří jsou vzápětí strkáni do mohutného mlýnku na maso.
Inzerát zněl: "Hledáme optimisticky laděný proaktivní list". To zaujalo tatínka, jehož syn marně hledal brigádu. Tak mu ji dohodil.
Lidé jsou při nákupech nejvíce ovlivněni televizní reklamou. Další významná místa patří letákům, reklamě v novinách a časopisech a upoutávkám přímo v regálech obchodů.
Náborové letáky se za posledních šest měsíců objevily v několika desítkách měst. Organizace chce pravděpodobně využít nedávno rozpoutané diskuse o přistěhovalectví.
