Je to humanitární krize, lidé jsou unavení a mají psychické problémy, žijí v odpadcích. Je tam 30 sprch pro 19 tisíc lidí, musí tam propuknout epidemie, líčí lékařka Hana Pospíšilová, která jako dobrovolnice poskytuje péči obyvatelům uprchlických táborů na ostrově Lesbos. Místní mají pocit, že na to zůstali sami. Nechápu, proč EU nezajímá, kam peníze posílené do Řecka jdou, dodává.
Řecké ostrovy v Egejském moři po dlouhé době varují před migrační krizí, podobnou té z roku 2015, kdy přes Řecko proudily do Evropy statisíce lidí s touhou požádat o azyl.
Je to stejně absurdní představa, jako kdyby prezident zrušil ty Pražany rozčilující (proto tam taky jsou) zátarasy okolo Hradu, údajně proti teroru. Že by Zeman chtěl takto pomáhat, je absurdní představa, nepředstavitelné. Ale křesťanské hodnoty na Hradu jen kvetou.
Měly by tu žít maximálně tři tisíce lidí, ve skutečnosti jich je v Morii šestkrát více. Největší uprchlický tábor v Řecku zažívá od neděle, kdy v něm došlo k požáru, protesty. Co se v táboře stalo a co k událostem vedlo?
Po nedělním požáru a nepokojích v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos, které si vyžádaly smrt dvou lidí a dvě desítky zraněných, oznámila vláda přemístění několika tisíc migrantů do středisek na pevnině. Do konce října má být přemístěno nejméně tři tisíce migrantů a do konce příštího roku chce země 10 tisíc z nich vrátit do Turecka, informovalo ministerstvo civilní obrany.
Po nedělním požáru a nepokojích v přeplněném uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos, které si vyžádaly smrt dvou lidí a dvě desítky zraněných, oznámila řecká vláda přemístění několika tisíc migrantů do středisek na pevnině. Už v pondělí má z tábora Moria odjet 250 migrantů a do konce října jich má být přemístěno nejméně 3000. Informovalo podle deníku Kathimerini ministerstvo civilní obrany.
Turecká pobřežní stráž zadržela 330 migrantů, kteří se pokusili doplout na řecký ostrov Lesbos. Zadržení pochází z Afghánistánu, Íránu a Iráku. Počet utečenců mířících na Lesbos v poslední době stoupl. Od minulého víkendu pobřežní hlídka zaznamenala téměř sedm set osob.
Neziskové organizace volají po uzavření uprchlického tábora na ostrově Lesbos. Hlavním důvodem jsou katastrofální životní podmínky, které v táboře panují. Běženci se denně potýkají s výpadky elektřiny, nedostatkem pitné vody, odpadky a násilím, které pramení z nouze. Sledujte videoreportáž z řeckého tábora.
Policie skupinu podezírá, že přímo spolupracovala s pašeráky a dostávala "značné sumy peněz".
Do uprchlických táborů v Evropě se přenáší jedna z mnoha rovin syrské občanské války.
V táboře je o pět tisíc lidí víc, než je kapacita, spousta z nich vidí naději v tom, že skončí válka a vrátí se domů. O Česku se tu nikdo nebaví, znají akorát Pavla Nedvěda, a to je tak všechno. Je nepochopitelné, že se nedokážeme postarat o 25 lidí, o ty já se tu postarám úplně v klidu, říká aktivistka Eva Zahradníčková, která v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos založila školu. V provizorních podmínkách ve stanu učí 70 dětí hlavně psát latinkou, základy matematiky a angličtiny. Projekt prý chce na konci léta předat místním.
Otřesy byly v noci na sobotu a pak opět večer znovu registrovány ve východní části Egejského moře. Nejprve dosáhly síly 4,7 stupně a posléze 5,2 stupně. Jejich epicentrum se nacházelo jižně od ostrova Lesbos, podle údajů Evropského středomořského seismologického centra téměř přesně na stejném místě, jako při pondělním zemětřesení, které způsobilo velké škody a stálo jeden lidský život. Od pondělí se oblast nedočkala klidu. Menší otřesy stále znovu postihují ostrovy i západní pobřeží Turecka. Kromě toho bylo v noci na sobotu zaznamenáno zemětřesení i na jihovýchodě řeckého poloostrova Peloponés. Mělo sílu 4,8 stupně a otřesy byly cítit i ve zhruba sto kilometrů vzdálených Aténách.
Zemětřesení o síle větší než šest stupňů zasáhlo Řecko a východ Turecka. Uvedla to agentura Reuters. Vyžádalo si nejméně jednu lidskou oběť, deset zraněných a rozsáhlé hmotné škody. Ohnisko otřesů bylo v oblasti u východořeckých ostrovů Lesbos a Chios a západně od tureckého pobřeží. Značně postiženy jsou tři vesnice na jižním okraji Lesbu, kde se zřítilo mnoho starých domů.Podle informací českého ministerstva zahraničí nepostihlo zemětřesení nikoho z českých občanů.
Na začátku minulého roku bylo na řeckém ostrově Lesbos přes 80 neziskových organizací, které tvrdily, že se starají o uprchlíky. Pouze 30 z nich však na ostrově působilo oficiálně a místní si na mnoho neoficiálních stěžovali. Podle některých svědectví jejich lékaři jen zběžně zkontrolovali běžence, vyfotografovali se s nimi a pak vybírali peníze na Facebooku. Nyní už musí mít všechny neziskovky na Lesbu oficiální registraci.
Na řeckých ostrovech v Egejském moři je oproti loňsku klidnější situace. Kontroly běženců jsou rychlejší a na moři hlídkují lodě, píše z Řecka zpravodaj Aktuálně.cz. Na ostrově Lesbos navštívil uprchlické tábory, kde mluvil s běženci i lidmi, kteří jim pomáhají. "Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den," říká například Krysztof Borowski z Frontexu. Evropa se ale bojí zmatků v turecké pohraniční stráži.
Řecký ostrov Lesbos a nedaleké západní pobřeží Turecka v pondělí postihlo několik zemětřesení. Největší mělo sílu 5,3 stupně Richterovy škály. V Turecku je po otřesech pět lidí zraněných a několik desítek domů je poničených, píše agentura Anadolu. Na Lesbu podle řeckých úřadů nejsou zatím škody hlášeny, uvedl řecký rozhlas. Stejnou oblast postihlo zemětřesení o síle kolem 4,5 stupně také v polovině ledna. Lesbos je jedním z ostrovů v Egejském moři, na nichž jsou ubytováni uprchlíci z Blízkého východu, kteří ještě před rokem masově připlouvali z Turecka.
Teploty klesají hluboko pod bod mrazu na většině míst Evropy, dokonce i v Řecku a na Balkáně. Tisíce migrantů uvězněných v uprchlických táborech jsou nuceny čelit zimě jen ve stanech. Atény tvrdí, že všichni běženci dostali k dispozici ubytování, ve kterém jde zimu přečkat. Dobrovolníci však informují o stovkách lidí bojujících s hrozbou podchlazení. Mezi nimi jsou i malé děti. V Srbsku žije ve stanech přes tři tisíce běženců.
Bezmála čtyři tisíce Čechů už vycestovaly na hranice evropských států, na kterých se hromadili uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Vloni jich bylo více než devět set a pomáhali všude, kde běženci uvízli. Například na řeckém ostrově Lesbos, v Idomeni na řecko-makedonských hranicích, v srbských táborech Principovac a Adaševci, kde zůstávají jako jedni z mála dodnes. Dočkali se i ocenění, když jejich zástupci převzali od amerického velvyslance Andrewa Schapira cenu Alice G. Masarykové za lidská práva.
Běženci v noci na pátek podpálili uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos. Žhářství předcházela nešťastná smrt jedné uprchlické ženy a jejího dítěte. V posledních třech měsících jde o třetí podobný incident. Oheň podle policie způsobil velké škody, ačkoli na místo přijeli okamžitě hasiči. Nepokojům předcházel požár stanu, ve kterém uhořela žena s dítětem a další nejméně tři děti byly vážně zraněny. Vznícení způsobil výbuch nádoby na plyn během vaření.
Skala Sikaminias leží na severu řeckého ostrova Lesbos. Nastálo tu žije jen pár lidí. Pro mnohé běžence putující přes Egejské moře se ale víska stala branou do Evropské unie. "Viděli jsme hodně lidí umírat," vzpomíná na loňskou uprchlickou vlnu rybář Stratis Valamios. Dnes už prakticky ustala. Oranžové vesty, které ještě nedávno lemovaly bílé pobřeží, zmizely. Turisté se přesto ale nevrátili. Někteří zřejmě ze strachu, jiní si místo spojují s lidským zoufalstvím. Místní hotely a restaurace zejí prázdnotou.
