Rodiče dávají dětem prášky na spaní, aby dokázaly s prázdným žaludkem alespoň na chvíli usnout, popisuje vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který nyní působí na misi v Afghánistánu. Kvůli pravidelným útokům Islámského státu nesmí se svým týmem opustit základny nebo nemocnice. "Spíme tam, kde pracujeme. Vyjít sám na ulici nepřipadá v úvahu," říká pro Aktuálně.cz.
Stovky dětí v Turecku přežily ničivé zemětřesení, ale v současné době se je nedaří identifikovat. Jejich rodiče jsou mrtví nebo nedohledatelní. Napsala to stanice BBC News, podle níž turečtí zdravotničtí úředníci informují o více než 260 zraněných dětech v zóně katastrofy, jejichž jména dosud nezjistili.
Armádní lékařka se zkušeností ze zahraničních vojenských misí přišla o důvěru státu v bezpečnostní oblasti. Už nemá právo se seznamovat s citlivými informacemi, jež se týkají státních strategických zájmů. S konečnou platností ztratila druhou nejpřísnější prověrku. Nevěří jí už ani NATO. Důvodem je, že pod vlivem alkoholu způsobila dopravní nehodu.
Počet lidí s respiračními infekcemi a chřipkami se v několika krajích na konci roku snížil, nemocnost je ale stále vysoká a epidemie pokračuje. Údaje o nižších počtech nemocných podle hygieniků ovlivnily vánoční svátky, kdy se mnozí lidé léčí doma a nevyhledají lékaře. Navíc díky školním prázdninám a častým dovoleným se zpomaluje přenos vzduchem přenášených infekcí.
Jedni přišli jako váleční uprchlíci, další v Česku pracují už dlouho. Teď budou ukrajinští lékaři a zdravotní sestry trávit Vánoce daleko od svých blízkých a své země, která se od února brání ruské agresi. Řada z nich bude přes svátky sloužit v nemocnicích. Svým angažmá pomáhají vyřešit nedostatek lékařů a sester, nově příchozí se snaží naučit česky. Aktuálně.cz oslovilo některé z nich.
Cukrovka je v Česku na vzestupu. Nyní ji má kolem 1,1 milionu lidí a diabetologové odhadují, že do roku 2030 jich bude ještě o 200 tisíc víc. Tato nemoc přitom může způsobit vážné komplikace, které mohou vést až k oslepnutí, amputaci končetiny nebo selhání ledvin. Moderní léčba se však dostane pouze ke zlomku pacientů.
Ministerstvo zdravotnictví od ledna 2023 ruší pravidelné lékařské prohlídky u profesí, které pro zaměstnance nepřinášejí zdravotní rizika. Vstupní prohlídky zatím zůstanou, resort chce ale zákon změnit. Zaměstnavatelé podle Hospodářské komory ušetří stovky milionů korun ročně.
V polní nemocnici u ukrajinského Bachmutu, na který nadále útočí ruské síly, ošetřují den co den vojáky i civilisty. Někteří lidé v těžkém stavu lékařům často umírají pod rukama hned po příjezdu, ostatní raněné se pak alespoň snaží dostat do stabilizovaného stavu. Reportéři Rádia Svobodná Evropa v nemocnici strávili jeden den, během nějž zachytili tamní nelehké podmínky.
Čeští vědci chtějí ušetřit čas lékařů i pacientů za pomoci umělé inteligence. Na projektu, jehož jsou hlavními koordinátory, pracuje 21 evropských institucí. Jeho součástí je vyvinutí virtuálních asistentů, se kterými budou moct pacienti komunikovat po propuštění z nemocnice. Zatím chtějí odborníci projekt ověřit u pacientů po mrtvici.
Praktický lékař dosud nevidí data o všech očkováních svého pacienta, jen vakcíny proti covidu-19. Do budoucna by záznamy měly být i v mobilní aplikaci Tečka, dalším plánem je praktickému lékaři se souhlasem pacientů zpřístupnit všechna očkování i u ostatních specialistů, sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který se ve středu u praktické lékařky nechal očkovat proti chřipce.
„Srovnávat fackovanou s ostatními bojovými sporty jde těžko. Zápasník v ní není nijak chráněný, úder jde proti nulovému krytu. Síla, která působí na hlavu, je daleko vyšší. Dochází k otřesům mozku a častým K.O.,” říká traumatolog a lékař od klece Pavel Holeka a dodává: „Těžko říct, jestli by fackovaná vůbec měla mít definici sportu. Zatím je to pro mě v rovině hospodského vyřizování si účtů.”
Žena z Kalifornie si několik týdnů nasazovala nové kontaktní čočky, aniž by si z očí nejdřív vyndala ty staré. Když kvůli potížím se zrakem následně navštívila oční ordinaci, lékařka se nestačila divit. Pod víčky pacientky totiž našla hned třiadvacet párů čoček, na které dotyčná zapomněla.
Kvůli výpadku ve výrobě nemohou lékárny objednávat penicilin - antibiotikum, které se používá jako základní lék například na angínu. Zásoby jim proto docházejí, někde už lék zcela chybí. Lékaři sice mohou předepsat jiná antibiotika, jenže ta by podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky měla být vyhrazena pro jiné nemoci.
Na šest let do věznice s ostrahou poslal Krajský soud v Plzni osmadvacetiletou ženu z jižního Plzeňska za to, že loni i přes důrazné varování lékařů nedopravila svou čtyřletou dceru po úrazu oka do nemocnice na nutnou operaci. Lékaři dítě operovali až po několika měsících po zásahu policie, na pomoc ale bylo pozdě a dítě už na pravé oko neuvidí. Rozsudek není pravomocný, žena se odvolala.
Některé pacienty, kteří si prošli onemocněním covid-19, trápí kašel, dušnost nebo zadýchávání i dlouho poté, co virus jejich tělo opustí. Tyto symptomy se přičítávají postcovidovému syndromu, ale lékaři varují, že mohou mít i jinou příčinu. Tou by mohla být idiopatická plicní fibróza, nevyléčitelná nemoc postihující plicní sklípky pacientů, na kterou lidé bez včasné léčby do pěti let umírají.
Za obyčejnou bílou plombu lidé zaplatí u zubaře i přes tři tisíce korun. Ceny běžných zákroků se v jednotlivých ordinacích výrazně liší, zdražení se však pacienti nevyhnou téměř nikde. Zubní péče zdražuje zejména kvůli zvýšení cen materiálu i energií. Klíčový je ale i čas, který zubař na zákroku stráví.
Ellmau bývalo obyčejné městečko v Tyrolsku s průměrným lyžařským střediskem. Od roku 2008, kdy německá televize uvedla nové díly seriálu Doktor z hor, se do malé obce většina lidí vydává za jiným účelem. Chce poznat okolní scenerie i filmovou ordinaci Martina Grubera.
„Na vědecké a výukové účely může být použito jen tělo takového člověka, který s ústavem anatomie uzavřel dárcovskou smlouvu. Pro výuku mediků je to zásadní. Moderní technologie kvalitu lidské tkáně nikdy nenahradí,” říká přednosta Ústavu anatomie 2.LF UK David Kachlík. “Těla jsou důležitá i pro výuku etiky. V lékařství se s pacientem a o pacientovi nežertuje, ani když je po smrti,” dodává.
