Fandím každému nadějnému léku a je výborné, když lékaři experimentují. Takových nadějí už tu ale bylo hodně, počkal bych na výsledky klinických studií. To, kolik krabic dorazilo do nemocnice v Brně, není důkaz. Větší potenciál než Ivermektinu bych dával preparátům z protilátek, říká biochemik Zdeněk Hostomský. Pokračovat ve vývoji české vakcíny je ujeté, peníze se mohly vynaložit jinak, dodává.
Bez opravdu tvrdého lockdownu se nepohneme nikam. Na dva tři týdny zavřít fabriky, nechat lidi doma a pak nastartovat testování a trasování. Jinak budeme řadu měsíců v tom, v čem jsme teď. Alternativou je spousta dalších mrtvých, míní biochemik Jan Trnka. Nemáme žádná data o výskytu mutací, je klidně možné, že už tu máme nějakou vlastní, jsme teď černými pasažéry zemí, které sekvenují, dodává.
Obcházet opatření není frajeřina, ale bezohlednost. Míra nevraživosti ve společnosti dramaticky roste, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Pavel Majer je vedoucí týmu pro vývoj léků z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Jejich látka DRP-104 by se mohla stát budoucí nadějí v léčbě rakoviny. Dostala se totiž do fáze klinického testování. K uvedení ověřeného léku na trh je ještě daleko. Společný tým českých a amerických vědců nyní vyvíjí záložní látky, kdyby tato selhala. A přemýšlí, jak se s látkou dostat do těžko dostupného mozku.
Lék remdesivir podle vedoucího lékaře Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice Martina Balíka ochránil mnoho pacientů před nutností intenzivní péče. V Česku byl lék podaný od 24. března zhruba tisícovce pacientů, zásoby na říjen mají být pro 1650 lidí. Podle výsledků testů Světové zdravotnické organizace (WHO) je však vliv léku na zdraví pacientů jen malý.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
Přípravek obsahující bílkovinu interferon beta podle předběžných výsledků klinických testů u pacientů s covidem-19 výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci. Uvedla to britská společnost Synairgen, která léčivo vyvíjí, napsal zpravodajský web BBC.
Česko si hraje na ekonomicky vyspělou zemi, ale léky pacientkám nehradí, i když to dělá i Rumunsko a Albánie, kritizuje dětská lékařka Eleni Zíková, která se potýká s rakovinou prsu s metastázami a o úhradu moderní léčby ze skupiny CDK 4/6 inhibitorů bojovala. Byla jsem rozzlobená. Poté, co jsem celý život byla zdravá a platila pojištění, mi řekli, že lék nevyhovuje ekonomickou rentabilitou, líčí.
Nejpoužívanější lék pro pacienty s covid-19 se v českých nemocnicích přestane používat. Látka hydroxychlorochin má totiž závažné vedlejší účinky, jako antimalarikum způsobuje zpomalení srdeční činnosti, které může vést až k zástavě srdce. Informovaly o tom Lidovky.cz. Dosud v Česku dostalo látku zhruba 600 nakažených.
Desetiletý Ondřej je prvním dětským pacientem v Česku, kterému v boji s leukémií pomáhají geneticky upravené bílé krvinky. Unikátní léčbu absolvuje ve Fakultní nemocnici v Motole, kde mu lékaři aplikovali vlastní, geneticky upravené krevní buňky. Ty po biotechnologickém zpracování dokážou rozpoznat nádorové buňky a následně je zničit.
Od prvního června bude možné si vyzvednout léky v lékárně s občanským průkazem nebo pasem místo eReceptu vytištěného na papíře, v mailu nebo jako SMS v telefonu. Po změně volala zejména Česká lékárnická komora. Lékaři povinně předepisují léky elektronicky od roku 2018.
Stejně jako koronavirus se světem šíří i množství falešných medicín a pseudoléků, které mají údajně léčit, nebo alespoň ochránit před nákazou. Světová zdravotnická organizace před některými dokonce varuje.
U Olivera je potřeba vyzkoušet něco nového. Ztráta motoneuronů je velká a bylo by dobré, aby dostal genovou léčbu, říká Václav Hradilek, předseda spolku SMÁci pro pacienty se svalovou atrofií. Oliverovi rodiče potřebují sehnat 60 milionů korun na lék, který může být podán jen do dvou let věku. Pro začátek by stačilo, kdyby nemuseli platit mnohamilionovou daň. Solidarita lidí mě dojímá, dodává.
Výzkum imunity netopýrů může vést k účinnému léku na nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, tvrdí Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně. Člověk zná asi jen 10 antivirotik, netopýři si přitom dokážou poradit se všemi virovými onemocněními, vysvětluje. Jak je to možné? Co víme o oblasti, odkud sars-cov-2 pochází? Podívejte se na krátký rozhovor.
Japonský lék Favipiravir by měl být pro české pacienty s onemocněním covid-19 dostupný v řádu dní. Část Japonsko daruje, část Česko zaplatí tamní firmě, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Česko je mezi dvaceti zeměmi, pro které Japonsko lék povolilo dodat.
Je to již tři měsíce od propuknutí epidemie Covid-19 v Číně a svět stále nemá v rukou účinný lék. A i přes bezprecedentní tempo výzkumu se nedá ani odhadovat, které látky bitvu s virem vyhrají. Na celé planetě se aktuálně testuje několik desítek léčivých přípravků, u nichž tato naděje existuje. Společné mají jedno - v nejbližší době se nedá očekávat, že by byly dostupné široké veřejnosti.
Lékaři v Česku by mohli k léčbě nemoci Covid-19 brzy začít používat krevní plazmu od uzdravených. Schválil to Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nyní se pracuje na přípravě přesného postupu.
Remdesivir viru znemožňuje, aby se v buňce dál množil, vysvětluje funkci experimentálního léku proti koronaviru farmaceut Lukáš Dušek. Podle něj by při léčbě nemoci Covid-19 také mohly pomoci léky proti chřipce, HIV nebo artritidě. Problémem ale potom může být jejich celosvětový nedostatek. V dalším dílu cyklu Život v pandemii farmaceut Dušek také zdůrazňuje, že samotné léky pandemii nezachrání.
Opatření jsou nutná, musíme chránit rizikové skupiny, koronavirus ovšem populaci tak jako tak promoří. Poprvé ho vidíme od prvopočátku každý den a každou hodinu. A to je stresující. Podobných virů a podobných pacientů je ale každý rok řádově více, upozorňuje imunolog Karel Drbal. Covid-19 nás zabíjí nadměrnou reakcí našeho imunitního systému. Virus se šíří i močí a stolicí, dodává.
Uzavřené hranice i povinné karantény už ochromily nejedno průmyslové odvětví. Snad u žádného z nich to ale nepředstavuje větší riziko než ve výrobě léků. A to nejen těch, které se využívají při léčbě symptomů nemoci Covid-19, ale i všech ostatních. Farmaceutické společnosti varují, že pokud si Evropa nechce zadělat na vážné problémy, musí jim co nejdříve pomoci se zajištěním výroby.
