Mariánské Lázně, to není jen klid, zeleň a prameny – skrývají v sobě také příběhy evropských králů, umělců i léčebných metod, které jinde v Česku nenajdete. Když se vydáte do tohoto výjimečného města, čekají na vás nejen klasické lázeňské procedury, ale také fascinující místa a zážitky, o kterých mnozí netuší.
Mariánské Lázně jsou jako dva oddělené světy. Na jedné straně tu stojí opravené penziony a luxusní hotely, na straně druhé má město poměrně hodně opuštěných budov a Hlavní třídu, která působí jako z devadesátých let. Turisticky si podle předsedy cestovního ruchu Karla Kalivody lázně vedou dobře, přestože někteří místní o tom mají pochybnosti. Jejich "sláva" už je podle nich minulostí.
Věčné kolony, smog a hluk. Doprava v Náchodě je kvůli poloze v údolí i blízkosti Polska jednou z nejhorších v Česku. Obyvatele frustruje už léta. Svůj vztek směřují na řidiče kamionů i turisty. Podle dat je zde z celého Česka nesnáší nejvíc. "To se ale změní," věří starosta Jan Birke. Minulý týden začali archeologové prozkoumávat oblast, kde má už za pár let stát dlouho očekávaná spása - obchvat.
Poruchami spánku trpí stále více Čechů. Výzkumy uvádějí, že je to každý třetí, jiné, že každý desátý. Jedno je ale jasné - lidí, kterým se nedaří přes noc načerpat dostatek sil, přibývá. Roste také počet duševních nemocí. Na všechny tyto problémy reaguje lázeňský hotel Nivamare v Luhačovicích, který učí návštěvníky správné spánkové a světelné hygieně. Pobyt si vyzkoušela redaktorka Clara Zanga.
Léčba přírodními zdroji je v Česku populární stovky let. Do Karlových Varů nebo Mariánských Lázní jezdily na léčebné pobyty slavné osobnosti z celé Evropy. Největší boom zažilo lázeňství na přelomu 19. a 20. století s rozvojem lékařství a balneologie. Od roku 2021 patří západočeská lázeňská města společně s dalšími evropskými lokalitami do seznamu světového dědictví UNESCO.
Zbavují se nemovitostí, přepisují je na příbuzné a mění své adresy. Ruští majitelé budov v Karlových Varech mají obavy ze sankcí. Ty postihly v Česku naposledy rodinu zbrojaře Borise Obnosova, které stát zmrazil majetek. Karlovarské domy jsou kvůli vysokým cenám na prodej i měsíce. Není o ně zájem, platby mezi Ruskem a Českem jsou zakázané. Realitní kanceláře se do obchodů příliš nehrnou.
Lázeňský status si město Náchod udrželo navzdory tomu, že místní lázně nefungují už od roku 1996. Město se ale nevzdává. V roce 2019 s pomocí peněz z Evropské unie vybudovalo vlastní malý areál a před dvěma lety odkoupilo i ten původní lázeňský. Poprvé v historii se stalo stoprocentním vlastníkem lázeňského území včetně jeho zdrojů. A někdejší provoz chce brzy obnovit.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Asi žádné jiné město v Česku nezměnila invaze ruské armády Vladimira Putina na Ukrajinu tak jako západočeské Karlovy Vary. Několik desetiletí Rusové vlastnili velkou část historického centra a také tvořili většinu klientely místních lázní. Po jejich odchodu se podařilo do města nalákat turisty z Česka i Západu, lázeňství ale skomírá. Hrozí jeho zánik, míní primátorka Andrea Pfeffer Ferklová.
Do lázeňského areálu Jánské Koupele u Starých Těchanovic na Opavsku se v dobách jeho slávy sjížděly tisíce lidí z blízkého i dalekého okolí. Dnes už mohou vidět jen rozpadlé ruiny památkově chráněných objektů. Fenomén Jánských Koupelí nyní připomněla rozsáhlá publikace plná historických fotografií, kterou počátkem listopadu 2022 vydalo nakladatelství Surbanz.
Zchátralé, 30 let nevyužívané městské lázně v centru Plzně uplynulý pátek koupil Plzeňský kraj za 120 milionů korun. Po rekonstrukci mají sloužit jako prostory Západočeské galerie a sál pro několik stovek lidí. Místo kotelny bude v zadním traktu přistavěn čtyřpatrový objekt, kam galerie přesune sbírky ze stávajících nevyhovujících depozitářů.
Personál v pondělí zhasl a začal vysoušet bazény ve slavných maďarských jeskynních lázních Miskolc-Tapolca. Tato staletá atrakce padla za oběť novodobé krizi - prudce rostoucím cenám plynu.
Zatímco československý stát teprve vznikal, plovárna v Senohrabech už slavila skoro dvacet let své existence. Jedny z nejstarších říčních lázní v republice, jež provozoval Okrašlovací spolek, byly oblíbené u pražské střední třídy, časem se sem sjížděli i umělci a trampové. Dnes se o modrobílý domek a kabinky na břehu starají nadšenci a díky nim koupání na řece Sázavě zažívá další zlatý věk.
Městské ulice se proměňují v pořádnou výheň, a tak její obyvatelé v horkých dnech rádi vyrážejí k vodě. V období první republiky se mezi nimi v Praze těšily popularitě zejména říční plovárny v Braníku, na Žofíně i pod Strakovou akademií. Umělá koupaliště je nahradila až v éře socialismu, kdy vznikly třeba bazény v Podolí. Podívejte se, jak se Pražané v minulosti osvěžovali.
Seznam kulturního dědictví UNESCO se rozrostl o další památky. Nově na něm jsou i tři česká lázeňská města, ale také francouzské letovisko Nice, mešity na Pobřeží slonoviny nebo hranice římské říše na Slovensku. Podívejte se, jaké další skvosty Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu na právě probíhajícím zasedání zařadila na prestižní seznam.
Schichtovy lázně v Ústí nad Labem měly jeden z nejmodernějších plaveckých bazénů v tehdejším Československu. V 30. letech minulého století je nechal pro své zaměstnance postavit továrník Johann Schicht, který v kraji vedl firmu na výrobu mýdla. Po znárodnění lázně nesly jméno komunisty Bohuslava Vrbenského a v 60. letech se kvůli epidemii dostaly i na strany zahraničního tisku.
Téměř všichni obyvatelé vesnice Karmadon žijí po desetiletí v pětipodlažní budově. Po gruzínsko-osetinském konfliktu na počátku 90. let přišlo mnoho vesničanů o práci v nedalekém sanatoriu. Poté se v roce 2002 zhroutil do údolí obrovský ledovec. Navzdory všem protivenstvím zde lidé zůstali.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Chomutovské lázně, které se objevily například v krimisérii Zrádci, navrhl v brutalistním stylu architekt Jiří Eisenreich. V centru města stojí od 80. let minulého století, poslední skoro dekádu jsou ale z technických důvodů mimo provoz. Město teď řeší, jak s opuštěnou budovou naloží do budoucna. Zvažovalo i demolici, nakonec si ale nechalo vypracovat návrh na její proměnu. Podívejte se.
Turismus v Moravskoslezském kraji kvůli ohnisku koronavirové nákazy trpí. Lidé se do oblasti bojí jezdit, často své zájezdy ruší. Týká se to i Lázní Darkov v Karviné. Jejich generální ředitelka Pavlína Filipi však říká, že nebýt nezodpovědného přístupu státu v dolech OKD, nákaza by se tolik nerozšířila a finanční ztráty v regionu by byly mnohem nižší.
Stát rozjel relativně rozsáhlou kampaň, která má prostřednictvím rozdávaných poukazů pomoci opět nastartovat české lázeňství. Obratem se ale ozvala kritika poukazující na složitý způsob objednávek a malou nabídku dostupných hotelů. Vyzkoušeli jsme, jak obtížné je poukaz na 4000 korun na pobyt uplatnit. Systém už funguje, slibuje ministerstvo pro místní rozvoj. Některé lázně ale hosty odmítají.
Češi budou moci od 1. července do 31. prosince využívat státní poukazy na pobyty v tuzemských lázních. Program COVID - Lázně v pondělí schválila vláda. Poukazy budou k dispozici k vytištění od počátku července na portálu Kudyznudy.cz. Ministerstvo připravuje ke schválení i podporu pro hotely, které byly kvůli koronavirovým opatřením uzavřeny.
Lázeňská vesnice Sätra Brunn na východě Švédska leží zhruba 123 kilometrů od Stockholmu a žije v ní něco přes 300 obyvatel. Komplex, který sestává ze sedmi desítek budov, včetně kostela, mateřské školy, hotelu, lázeňského centra či konferenčního centra, je nyní na prodej za sedm milionů dolarů. Kromě toho je součástí kupní ceny i několik akrů lesa.
Karlovy Vary byly do týdne po vypuknutí koronaviru liduprázdné, léčíme hlavně cizince. Musíme se na zdraví dívat z jiného pohledu, vnímat ho preventivně, infekce nám otevřela oči, říká lázeňská lékařka Milada Sárová. Na podporu lázeňství ve Varech bylo vyčleněno 50 milionů korun, balneologie je velmi úzký obor, specialistů je málo, dodává.
Českým lázním hrozí kvůli opatřením proti šíření koronaviru zánik. Tvrdí to Svaz léčebných lázní, který se proto obrátil na VZP i vládu s prosbou o pomoc. Žádá o zálohové platby i vyšší platby za ošetřovací den po opětovném rozjezdu, uvedl prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.
