Karibik zažívá novou éru pirátů. Ekonomická a politická krize ve Venezuele způsobila, že moře je pro místní rybáře nebezpečnou zónou, kde vládne anarchie a násilí.
Lék je určen pro léčbu malárie třídenní. Stačí jediná dávka, která játra zcela vyčistí od množících se parazitů.
Fotograf Javier Arcenillas už řadu let dokumentuje život v Hondurasu, který podle statistik patří mezi země s největším počtem vražd. Jeho snímky ze světa zamořeného drogami, gangy a korupcí jsou letos nominovány na cenu World Press Photo v kategorii dlouhodobé projekty.
Jihoamerickou Venezuelu trápí silná hospodářská krize a mezi obyvateli se šíří hlad. Někteří ze zoufalství přepadávají nákladní auta přepravující potraviny ze zemědělských farem.
Pět dní po ničivém zemětřesení, které připravilo o život přes tři stovky lidí, zasáhly jih Mexika další otřesy o síle 5,9 stupňů. Úřady zatím nezveřejnily informace o případných škodách či obětech. Mexická média informovala, že počet obětí úterních a sobotních otřesů dosáhl 315. Nedělní zemětřesení mělo podle americké geologické služby USGS epicentrum v Tichém oceánu 99 kilometrů od města Tonalá v jihomexickém státě Chiapas. Ten pocítil i sobotní otřesy o síle 6,2 stupně s epicentrem v sousední Oaxace, při nichž podle úřadů zemřelo celkem pět lidí. Země se přitom stále vzpamatovává z úterních otřesů o síle 7,1 stupně, po nichž úřady registrují již 310 mrtvých.
Oběti hurikánu Irma na ostrovech v Karibiku si stěžují na pomalou pomoc z mateřských zemí. Francouzská, nizozemská a britská vláda sklidily ostrou kritiku kvůli tomu, že příliš pozdě vyslaly do postiženého regionu záchranáře a policejní posily. Na mnoha místech vládne chaos. Zejména v prvních dnech po katastrofě lidé rabovali obchody.
Čtyřhvězdičkový "mariňák", generál John Kelly se stal novým šéfem kanceláře Bílého domu. Kelly sloužil v Afghánistánu, vedl jižní velitelství amerických ozbrojených sil, pod které spadají Latinská a Jižní Amerika. Nejtěžší úkol jej však může čekat právě v Bílém domě. Měl by jeho týmu vtisknout řád a disciplínu a především ukáznit samotného prezidenta Donalda Trumpa. První bitvu vyhrál, když prezident na Kellyho žádost propustil šéfa komunikace Anthonyho Scaramucciho.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.
Salvador je jednou z mála zemí na světě, kde platí úplný zákaz interrupcí, a to i v případě znásilnění či ohrožení života ženy. Devatenáctiletá studentka Evelyn Hernándezová loni v dubnu v osmém měsíci těhotenství porodila doma ve vaně a pak musela být převezena do nemocnice. Lékaři zjistili, že dívka potratila, a proto zavolali policii. Ta nalezla v jejím domě mrtvé dítě. Podle obhajoby se ale narodilo už bez známek života.
Brazilská policie dopadla jednoho z nejhledanějších drogových bossů Latinské Ameriky, po němž pátrala více než tři desetiletí. Luiz Carlos da Rocha, který byl zadržen v sobotu ve státě Mato Grosso na západě země, dostal v minulosti tresty v celkové výši přes 50 let vězení, informovala brazilská média. Jeho organizovaná skupina patřila k hlavním dodavatelům kokainu zločineckým gangům v São Paulu a Rio de Janeiru. Muž přezdívaný Cabeça Branca (Bílá hlava) je jedním z nejmocnějších drogových obchodníků v Brazílii. Jeho celkové jmění odhadují úřady na 100 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Da Rocha dlouhá léta unikal policii díky změně identit i několika plastickým operacím.
Některé bývalé i současné členy vlády Dominikánské republiky zadržela policie v souvislosti s korupčními aférami spojenými s brazilskou stavební firmou Odebrecht. Podle agentury Reuters zadržela policie 11 významných dominikánských osob včetně například ministra průmyslu či předsedy hlavní opoziční strany.
Na karton mléka pracují chudí Venezuelané minimálně deset dní. Za jeden den práce si vydělají na pitnou vodu. V kdysi bohaté zemi panuje bída a v nejchudších oblastech také hlad. Už 50 dní v kuse obyvatelé Venezuely protestují v ulicích měst proti politice Nicoláse Madury, kterého z krize viní opozice i tisíce obyčejných lidí. Od té doby na ulici zemřelo 48 lidí. V neděli se pokusil rozčilený dav upálit muže. Podezírali ho, že kradl. V pondělí byl při demonstracích zastřelen osmnáctiletý mladík.
Ještě jim není 18 let, ale už jsou z nich provdané ženy. Mnohé mají navíc i dítě. Mladičkým dívkám z rozvojových zemí domlouvají jejich rodiny sňatky ještě před dosažením plnoletosti. Dívky pak žijí v rodinách svých manželů, kde se starají o domácnost. Většina z nich přestane ihned po svatbě chodit do školy. Na světě existuje přes 700 milionů žen s takovým osudem. Na 11. října připadá Mezinárodní den dívek. OSN jím chce upozornit na příkoří, kterým dívky na světě čelí.
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.
V prvním kole prezidentských voleb v Ekvádoru zvítězil kandidát vládní strany Lenín Moreno, který získal 38,9 procent hlasů. Druhý v nedělních volbách skončil se 28,5 procenta hlasů kandidát pravicové koalice Guillermo Lasso. Vyplývá to ze sečtení 80 procent výsledků, o nichž informovala CNN. Volební účast činila skoro 83 procent. Zatím ale není jasné, zda se bude muset 2. dubna konat druhé kolo. Pokud by třiašedesátiletý Moreno získal nejméně 40 procent hlasů a náskok deseti procentních bodů před druhým kandidátem, stal by se již definitivním vítězem. Z celkem osmi kandidátů, mezi nimiž byla jedna žena, by postoupili do druhého kola dva s nejlepším výsledkem.
Bývalý peruánský prezident Alejandro Toledo je podezřelý, že v letech 2005–2008 přijal 20 milionů dolarů (asi půl miliardy korun) na úplatcích od stavební firmy Odebrecht. V sobotu o tom Informoval peruánský tisk s odvoláním na místní prokuraturu. Největší stavební společnost v Latinské Americe firma Odebrecht se loni přiznala k rozsáhlé korupci řady politiků v regionu kvůli získávání zakázek. Podle peruánského tisku prokuratura vydala i příkaz k předběžnému zadržení exprezidenta Toleda kvůli podezření z korupce a praní špinavých peněz. Peruánská policie také provedla razii v exprezidentově domě; ten ale pobývá tento týden s manželkou v Paříži. Toledo stál v čele Peru v letech 2001–2006.
Honduraská republika je stát ve Střední Americe. Hlavním městem je Tegucigalpa.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Obnovení býčích zápasů vyvolalo v ulicích Bogoty nepokoje. Od roku 2012 je v hlavním městě Kolumbie zakazovala vyhláška bývalého starosty, tu ale zrušil ústavní soud. Podle něj je korida kulturní památkou, a proto ji nelze zakázat. Jenže kolumbijské právo zakazuje i týrání zvířat. Takže případ je znovu u soudu.
Kolumbijská vláda se dohodla s druhou největší povstaleckou skupinou v zemi na tom, že v únoru začnou mírové rozhovory. Oznámil to ve středu prezident Juan Manuel Santos, podle něhož rebelové z Vojska národního osvobození (ELN) souhlasili s vládními podmínkami včetně propuštění zadržovaného poslance Odína Sáncheze uneseného loni na jaře. Dlouho odkládané rozhovory mají navázat na mírovou dohodu uzavřenou s největší gerilou v zemi, Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). Ultralevicová kolumbijská skupina ELN vznikla v roce 1964 a inspirovalo ji vítězství revoluce na Kubě. Zaměřovala se na útoky proti ropnému průmyslu či právě únosy politiků a cizinců.
