Nová kurdská provincie měla podle mluvčího ležet na severu Sýrie u hranic s Tureckem. Kurdští bojovníci z ní v létě po těžkých bojích vyhnali radikály z Islámského státu. Území se stane již čtvrtou jednotkou, již budou v Sýrii administrativně spravovat Kurdové, kterých v zemi žijí asi dva miliony. Turecko však Kurdy považuje za teroristy a nehodlá je legitimizovat jen proto, že bojují proti Islámskému státu.
Bývalou známou reportérku BBC Jacky Suttonovou nalezli v sobotu oběšenou na toaletě istanbulského letiště. Tureckou verzi o sebevraždě zpochybňují známí a kolegové ženy, která pracovala v iráckém Kurdistánu pro organizaci pomáhající novinářům. Sama v minulosti uvedla, že má strach z únosu nebo útoku Islámského státu.
Zastrašování, demolice domů, nucené vysidlování lidí. Tak se v oblastech na severu Sýrie, osvobozených z područí Islámského státu, chovají kurdské milice YPG. Alespoň podle lidskoprávní organizace Amnesty International. YPG, jeden z hlavních spojenců mezinárodní koalice, se brání, že tak činí z důvodu zajištění bezpečí obyvatel.
Povstalci, kteří kontrolují několik damašských předměstí, na ruské velvyslanectví útočili už v minulosti. Nyní udeřili ve chvíli, kdy se před ambasádou shromáždili stoupenci Moskvy. První střela zasáhla budovu, z níž začal stoupat kouř. Když lidé začali prchat, ozval se druhý výbuch. Podle agentury RIA Novosti nebyl zasažen nikdo z pracovníků úřadu.
Libanonskému Hizballáhu, jenž bojuje po boku armády, se podařilo obsadit jižní část města Kafr Nabúda. V neděli armáda údajně získala další důležité město v provincii Idlíb, která leží stejně jako Hamá východně od pobřežní provincie Latákíja, jež je domovem vládnoucích alávitů.
Při bombových útocích na nádraží v turecké Ankaře o víkendu zemřelo nejméně 97 lidí. Ti, kteří přežili, vyprávějí, co se na místě neštěstí odehrávalo. "Ta exploze byla tak mohutná, že se třásla země. Scéna potom je nepopsatelná. Stáli jsme po kotníky v krvi. Viděl jsem mrtvé tělo malé holčičky. Jen tam bezvládně leželo," řekl Ertugrul Kürkçü, čelný představitel prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP). Na místě podle svědků chyběli policisté a sanitky přijely až po půl hodině.
Ať už se k výbuchům přihlásí kdokoli, útočil na mír v Turecku. Pokud země upadne do chaosu, příliv uprchlíků se ještě znásobí.
Německá policie v pátek zatkla muže, který se připojil k radikální islamistické organizaci Islámský stát. Informovala o tom agentura DPA. Devatenáctiletý mladík odešel z Německa do Sýrie, po čase ale od islamistů utekl. Dostal se do Turecka, to ho vydalo německým úřadům.
Podle regionální vlády Kurdistánu použil Islámský stát v srpnu proti kurdským bojovníkům vojenský plyn yperit. Jeho stopy našly v krvi tří desítek mrtvých pešmergů. Extremisté z Islámského státu se k látce mohli dostat v Sýrii, která se ale před dvěma lety zavázala desítky tun yperitu zlikvidovat.
Saídovi bylo 35, když se vydal na tisíce kilometrů dlouhou cestu ze severu Iráku do Německa. Chtěl si tam vydělat na léčbu své nemocné ledviny, ale jeho pouť tragicky skončila v Rakousku. S dalšími 70 lidmi se udusil v nákladním autě. Deník The Guardian se vydal po jeho stopách, aby zjistil, jak fungují převaděčské trasy.
Podle ministra obrany Martina Stropnického poslali Maďaři české straně dlouhý seznam požadované pomoci. Žádají o vojáky, policisty, nákladní automobily či stavební stroje. Čeští vojáci by ani tak neměli strážit maďarskou hranici, jako se podílet na rozšiřování plotu. Ministr také prozradil, že uvažují o zásilce zbraní pro Kurdy.
Při nočním náletu tureckých letadel na severu Iráku zemřelo nejméně 55 kurdských ozbrojenců. Noční přeshraniční nálet podle nejmenovaných zdrojů tiskových agentur provedlo několik letadel F-4 a F-16 startujících ze základny Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. Mířil na tábory PKK a vedle 55 až 60 mrtvých ozbrojenců byly rovněž zničeny rozsáhlé zásoby munice. Obnovený konflikt mezi tureckou armádou a kurdskou menšinou má v posledních týdnech stovky obětí, většinou z řad Kurdů.
Kurdští separatisté odmítli vyhlášení jednostranného příměří v nejnovějším ozbrojeném konfliktu s tureckou vládou, podle nich musí být příměří oboustranné. Zároveň tureckou vládu obvinili z toho, že pokračováním v boji se snaží získat další hlasy před nadcházejícími volbami. Kurdští separatisté ve středu naznačili připravenost zprostředkovaně zahájit rozhovory o klidu zbraní. Vláda v Ankaře ale chtěla, aby rebelové nejprve složili zbraně a vrátili se do svých základen v severním Iráku, než by s vojenskými operacemi ustala turecká armáda. Snaha o mírové řešení problémů zkrachovala letos v červenci, násilné střety jsou v posledních týdnech v Turecku na denním pořádku.
Po útocích ve dvou syrských městech Halab a Hasaká je 26 lidí mrtvých a více než sto zraněno. Několik z nich má zranění velmi těžká. K atentánu na obě místa, který ovládají kurdové a vládní jednotky, se přihlásili radikálové z hnutí Islámský stát. Boje si od roku 2011 vyžádaly už více než 250 000 obětí.
Bojovníci Strany kurdských pracujících (PKK) v neděli zabili šestnáct tureckých vojáků. Premiér Davutoglu reagoval, že PKK "vymaže z povrchu země".
Turecko koncem července začalo aktivně bojovat proti Islámskému státu v Sýrii, ale zároveň vypovědělo mírové rozhovory s Kurdskou stranou pracujících a útočí i na její základny.
Oba muži se účastnili tažení proti Islámskému státu v irácké provincii Anbár.
Úspěch středeční kurdské ofenzivy znamená první významný posun frontové linie na severu Iráku za posledních několik měsíců.
Kusy granátu vystřeleného radikály z Islámského státu (IS) na kurdské bojovníky v Iráku tento měsíc obsahovaly stopy yperitu, tvrdí USA.
Spojené státy podezírají Islámský stát, že při jednom z útoků v Iráku použil zakázané chemické zbraně.
