Ceny potravin a nealkoholických nápojů v České republice dosahují 79 procent průměru Evropské unie. Mléko, vajíčka a sýry jsou v Česku dokonce druhé nejlevnější v EU.
Jeden dolar by měl stát necelých 15 korun, vyplývá z lednové aktualizace indexu. Nejlevněji si nyní hamburger kupují Egypťané, kteří mají vůči dolaru nejvíce podhodnocenou měnu (o více než 70 procent). Naopak nejvíce stojí Big Mac Švýcary.
Hrubý domácí produkt České republiky se dostal na 87 procent průměru Evropské unie, ukazují nová čísla Eurostatu. Ze starších členských států jsme už dříve předběhli Portugalsko a Řecko, na tři procentní body se blížíme Španělsku. Česko si udržuje nejlepší pozici ze států bývalého socialistického bloku. Výrazně hůře však je na tom Česko podle ukazatele AIC – skutečné individuální spotřeby na osobu, která podle řady ekonomů lépe odráží skutečný materiální blahobyt domácností.
Průměrný Čech si může koupit jen 57 procent toho, co průměrný Evropan. Česko je na 26. příčce žebříčku společnosti GfK porovnávajícím 42 zemí. Nejlépe se daří obyvatelům Lichtenštejnska. Lépe než Češi jsou na tom tradičně i Slovinci, letos podruhé také Slováci. Českou republiku letos předběhli dokonce i obyvatelé Estonska a Litvy. Z tuzemských regionů je tradičně nejsilnější Praha, nejslabším Bruntál.
Nejvyšší příjmy na osobu mají obyvatelé Londýna a německých regionů. Ukazují to údaje Eurostatu podle členění na územní jednotky zvané NUTS 2.
Nejdražší hamburgery - za sedm dolarů - mají ve Švýcarsku. Za pouhý dolar a půl prodávají nejlevnější Big Mac na Ukrajině. Podle červencové aktualizace Big Mac Indexu je česká koruna vůči dolaru zhruba o 40 procent podhodnocena, Češi by tak měli za dolar platit necelých 15 korun.
Rozdíly mezi cenami potravin, nápojů i cigaret v Evropské unii jsou stále výrazné. Čerstvé porovnání zveřejnil statistický úřad Eurostat. Kategorie „mléko, sýry a vajíčka“ je v Česku dokonce druhá nejlevnější.
Studie porovnala třináct zahraničních destinací, kam Češi jezdí na dovolenou nejčastěji. Za ekvivalent české tisícikoruny si toho český turista koupí nejvíce v Bulharsku - zde za tuto částku sežene zboží a služby v hodnotě 1383 korun. Na druhém místě je Maďarsko, kde má česká tisícikoruna hodnotu 1150 korun.
Ceny v Česku jsou šestnácté nejnižší v Evropě, nejdráže je ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu. Ukazuje to srovnání podle dat v databázi Numbeo, kam lidé zadávají konkrétní ceny zboží a služeb. Kupní síla v Česku je osmnáctá nejvyšší ze 41 srovnávaných zemí. Nejvíce se Čechům vyplatí pracovat ve Švýcarsku, kde si pak navzdory vysokým cenám mohou dovolit dvakrát více zboží a služeb než v Česku.
Nejvyšší výdaje v porovnání s ostatními kraji České republiky sice mají lidé v Praze, neplatí to ale o všech položkách. Dražší jsou v Praze zejména služby. Ceny za oběd v restauraci, točené pivo nebo potraviny v obchodě tam ale nejsou nejvyšší.
Celkem 112 států světa porovnal server gobankingrates.com ve čtyřech kategoriích - z hlediska kupní síly, cen nájemného, potravin a služeb.
Nová studie zveřejněná na Světovém ekonomickém fóru v Davosu porovnává 60 vybraných států podle toho, jaký si vytvořily obrázek za hranicemi.
Nejlevnější Big Mac je ve Venezuele, nejdražší ve Švýcarsku, vyplývá z aktualizované verze indexu sestavovaného časopisem The Economist. Zatímco Češi si na Big Macu mohou pochutnat za 2,98 dolaru, tedy po přepočtu za podobnou cenu jako v Chile, Pákistánu či Mexiku, v USA stojí 4,93 dolaru a nejdražší Big Mac na světě vyjde ve Švýcarsku na 6,44 dolaru.
Analytici projektu Česko v datech porovnali, kolik svařáků si obyvatelé jednotlivých krajů mohou koupit ze své průměrné mzdy. Výsledek ukázal, že nejvyšší kupní sílu mají obyvatelé Moravskoslezského a Jihomoravského kraje.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru zhruba 200 tisíc korun ročně a patří na 26. místo mezi 42 evropskými státy. Ukazuje to studie společnosti Gfk. Největší kupní sílu v Česku mají lidé v Praze. Nejslabší naopak v Bruntále - o téměř pětinu nižší, než je celostátní průměr.
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve srovnání s rokem 1950 spotřebují lidé více těstovin, sýrů a drůbežího masa. Naopak popularita hovězího klesla, snižuje se i spotřeba brambor a chleba. Za změny v českém jídelníčku může jiný životní styl, lepší dostupnost zahraničního zboží i růst kupní síly obyvatel.
Porovnali jsme rok 1989 a současnost ohledně výdajů domácností. Zatímco před čtvrt stoletím dával průměrný český spotřebitel na nákup potravin 26,3 procenta svých výdajů, nyní už je to jen 18,4 procenta. Stále větší část výdajů naopak míří na nájemné, poplatky za vodu, plyn a elektřinu. Díky tomu, že lidé bohatnou, mají i více peněz pro nákup jiného zboží a služeb - protože nákup třeba dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.
Týdeník Ekonom porovnal měsíční příjmy a výdaje v jednotlivých okresech České republiky. Projděte si hlavní výsledky.
Nejvyšší příjmy při zohlednění kupní síly mají Němci, spočítal Český statistický úřad na základě dat Eurostatu.
