Nejméně 55 mrtvých a 140 zraněných si podle nové bilance vyžádala exploze, která otřásla šíitskou mešitou v severoafghánské provincii Kunduz. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Výbuch, který nastal v době pátečních modliteb, způsobil sebevražedný atentátník, uvedl podle AFP regionální představitel Tálibánu pro kulturu a informace Matiulláh Rúhání.
Americká armáda potvrdila, že při jejím listopadovém leteckém útoku v afghánské provincii Kunduz zahynulo 33 civilistů. Nálet mířil proti bojovníkům Tálibánu, kteří z domů civilistů ostřelovali americké a afghánské vojáky. Vyplývá to z vyšetřování americké armády, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnili vyšetřovatelé. Vzhledem k tomu, že američtí vojáci jednali v sebeobraně, nebude za smrt afghánských civilistů nikdo potrestán. Při boji přišli o život také dva američtí a tři afghánští vojáci. Zemřelo asi 26 příslušníků hnutí Tálibán, mezi nimi i tři velitelé.
Bojovníci Tálibánu jsou v domech civilistů, takže musíme provádět naše operace velmi opatrně, řekl policejní mluvčí. Večer aentura AFP s odvoláním na zdroje NATO uvedla, že oddíly Tálibánu ustupují a město už je pod kontrolou bezpečnostních sil.
Afghánské bezpečnostní síly zatlačily bojovníky Talibanu od stopadesátitisícového města Kundúz na severu země. Oznámil to mluvčí afghánského ministerstva obrany Daulat Wazírí. V tvrdých bojích prý zahynulo 40 islamistů, o ztrátách vládních sil se nezmínil. Boje kolem Kundúzu začaly ve čtvrtek jen několik dní poté, co Taliban oznámil začátek každoroční jarní ofenzivy. Pohrozil, že zahájí rozsáhlé útoky i s využitím sebevražedných útočníků, aby zbavil moci vládu podporovanou Západem. Bojovníci Talibanu krátce obsadili Kundúz v loňském roce. Akci podporovaly i alianční monitorovací letouny NATO, přímo do pozemních bojů ale nezasáhly.
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) odmítá tvrzení Pentagonu o lidské chybě a nadále požaduje nezávislé vyšetření bombardování své nemocnice v afghánském Kunduzu. "Je šokující, že americké vojenské jednotky mohou provést útok na cíl, který neznají, a že nemají přístup k seznamu objektů, na které se neútočí, a navíc jim nefungují komunikační systémy," píše se v prohlášení MSF. "Zdá se, že v Kunduzu bylo zabito 30 lidí a statisíce lidí přišly o přístup k péči zachraňující životy jednoduše proto, že nemocnice MSF byla nejbližší velkou budovou v otevřeném prostoru a přibližně odpovídala popisu zamýšleného cíle." Bombardování nemocnice z 3. října rovná válečnému zločinu, míní.
Nemocnici organizace Lékaři bez hranic (MSF) v afghánském městě Kunduz v říjnu patrně omylem vybombardovali Američané. Útok nepřežilo 30 lidí. MSF v interní zprávě o incidentu uvádí, že se v nemocnici nacházeli zranění a neozbrojení bojovníci Tálibánu. V oblasti se podle ní nebojovalo. Ředitel organizace Christopher Stokes zopakoval, že její lékaři ošetří každého a nehledí při tom na to, na jaké straně konfliktu stojí. Američané útok vysvětlili tím, že je afghánská armáda požádala o pomoc a že navíc americké zpravodajské služby měly informace, že v nemocnici může mít velitelské středisko a sklad zbraní hnutí Tálibán.
Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval rychlé ukončení válek na Blízkém východě a návrat amerických vojáků. Ve čtvrtek ale už poněkolikáté termín stažení armády posunul, vojáci v Afghánistánu zůstanou ještě v roce 2017. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace a rostoucí nápor Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo dobýt několikasettisícové město Kunduz. Odsunu Američanů se tak Obama z pozice prezidenta nedočká, břímě ukončení afghánské války předá na bedra svého nástupce. Afghánistán byl přitom jednou z jeho priorit.
Nemocnice provozovaná organizací Lékaři bez hranic (MSF) se terčem náletu stala počátkem října, zemřelo při něm 22 civilistů, 12 z nich byli pracovníci MSF. Analytici se o nemocnici zajímali, protože se domnívali, že zařízení využívá jistý pákistánský agent ke koordinaci aktivit radikálního hnutí Tálibán. Zatím však není jasné, jestli o nemocnici věděli i velitelé, kteří útok schválili.
USA zpomalí stahování svých vojáků z Afghánistánu. V projevu to oznámí americký prezident Barack Obama. Novinářům to potvrdily zdroje z americké vlády. I příští rok tak zůstane v zemi 9800 amerických vojáků, v roce 2017 by měl kontingent čítat 5500 osob. Obama tak přehodnotil své dřívější rozhodnutí po nedávné ofenzívě Tálibánu, jehož bojovníci nečekaně obsadili severoafghánské třistatisícové město Kunduz.
Takzvané "kondolenční platby" byly populární zejména v Iráku a Afghánistánu. Za masakr 24 civilistů v iráckém městě Hadítha USA v roce 2005 vyplatily celkem 38 000 dolarů. Ztráta milovaného člověka byla vyčíslena na 2500 dolarů. USA tvrdí, že k náletu v Kunduzu došlo omylem, prezident Barack Obama se za něj omluvil. MSF útok označila za válečný zločin.
Vůdčí roli Muhammada Mansúra v Tálibánu upevnil úspěch ozbrojenců, kterým se na konci září podařilo obsadit strategické afghánské město Kunduz. Asi padesátiletý muž byl pro Západ dlouho neznámou postavou, ačkoliv v rámci Tálibánu jeho hvězda po americké invazi do Afghánistánu stoupala. Lidé z jeho okolí na něj vzpomínají jako na dříče, nepředvídatelného člověka bez ideologie a oportunistu, který se prosadil v obchodu s drogami. Dnes je byznysmenem a údajně vlastní i dům v Dubaji, odkud částečně řídí svoje obchody.
V afghánské metropoli Kábul v neděli ráno zaútočil sebevražedný útočník na konvoj zahraničních vojáků. Informace o obětech se zatím nepotvrdily. Podle kábulské policie byli při útoku pouze lehce zraněni tři afghánští civilisté. "Šlo o sebevražedný pumový útok proti konvoji zahraničních sil v hustě zalidněné části města, který si vyžádal oběti," řekl Nadžíb Daniš z afghánského ministerstva vnitra. K činu se přihlásilo hnutí Tálibán.
"Nebyl to jen útok na naši nemocnici - byl to také útok na Ženevské konvence. Něco takového nelze tolerovat," prohlásila ředitelka humanitární organizace Lékaři bez hranic. Požadují nezávislé mezinárodní vyšetřování náletu, při němž na severu Afghánistánu zahynulo 22 civilistů. Nevěří totiž tvrzení, že byla nemocnice několikrát zasažena náhodou. Při bojích o město Kunduz poskytli souřadnice nemocnice Afgháncům i Američanům, aby podobnému incidentu zabránili.
Generál John F. Campbell, jeden z čelných velitelů spojeneckých sil v Afghánistánu, uvedl, že o letecký úder na nemocnici v Kunduzu požádali Afghánci. Podle Lékařů bez hranic (MSF) byla klinika jediným zdravotnickým zařízením svého druhu v severovýchodním Afghánistánu. Tamním obyvatelům bezplatně poskytovala život zachraňující úrazovou péči. Podívejte se na fotografie z doby, kdy nemocnice ještě fungovala. Snímky poskytli Aktuálně.cz Lékaři bez hranic.
Při bombardování nemocnice Lékařů bez hranic v Kunduzu zemřelo minimálně 19 lidí, další lidé jsou zranění nebo se pohřešují. Mluvčí NATO Brian Tribus připustil, že nemocnice se mohla neúmyslně stát terčem útoku amerického letectva. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna by bombardování nemocnice mohlo představovat válečný zločin.
Radikálové z hnutí Taliban obsadili podle vlastního prohlášení úřad guvernéra provincie Kunduz ve stejnojmenném provinčním hlavním městě, a také sídlo místní policie. Pak zamířili k letišti, kam uprchla část vládních činitelů. Ofenziva talibanců začala v pondělí časně ráno a vedena byla třemi směry. Taliban se už ráno zmocnil nemocnice a soudu na jihu Kunduzu, mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid zároveň varoval obyvatele města, aby nevycházeli. Ze sousedních provincií míří do Kunduzu vojenské posily, cílem je zamezit tomu, aby Taliban dobyl celé město. Podle Reuters se jedná o největší úspěch radikálů při dobývání měst od roku 2001.
Další provincií, na kterou se zaměří posílené jednotky, bude Kandahár
