


Chtěl bydlet u zahrady, a tak si koupil zámek. Mám snížený pud sebezáchovy, říká Petr Frolík
V Česku je bezprostředně ohroženo víc než 700 nemovitých kulturních památek. Petr Frolík se odstěhoval z Prahy a jednu takovou uchránil od nejhoršího.



V Česku je bezprostředně ohroženo víc než 700 nemovitých kulturních památek. Petr Frolík se odstěhoval z Prahy a jednu takovou uchránil od nejhoršího.



Most je od 19. ledna kvůli špatnému stavu uzavřen pro automobily a MHD.



Budova výtopny na pražském sídlišti Invalidovna známá jako Mazutka se nestala kulturní památkou. Objekt ze 60. let postavený v bruselském stylu se tak může zbourat. Podle ministerstva kultury je unikátní střechová konstrukce v havarijním stavu.



Staří Římané měli svůj Circus maximus, jednu z největších sportovních arén, které kdy na světě vznikly. Pražský spartakiádní stadion na Strahově měl v dobách své slávy podobné parametry. Jeden z největších stadionů světa teď chátrá. Pojďte se podívat, jak tato kulturní památka nyní vypadá.



Na londýnské vlakové stanici King's Cross mohou cestující vysoko nad svými hlavami spatřit kroužení jestřába. Pluto byl najat, aby třikrát týdně odháněl a děsil místní holuby. Zdejší kříž jim totiž poskytuje spoustu zákoutí, kde hnízdí. Stejně je lákají i odpadky, které tu zanechají tisíce cestujících, kteří tudy projíždějí. Jestřáb pracuje spolu se svým chovatelem, který má na stejnou práci vycvičené ještě další tři dravce. Hlídá s nimi i obchodní centra a některé londýnské památky.



Rodina přední české sochařky Hany Wichterlové, sestry českého vynálezce Otty Wichterleho, bojuje o budoucnost ateliéru své pratety. Loni podala žádost o zapsání objektu na seznam kulturních památek. "Hodnota ateliéru tkví v náboji, v geniu loci, který opakovaně popisují pamětníci a který bude přitahovat návštěvníky. Jsem přesvědčena, že lidé chtějí vidět ateliér takový, jaký byl, s tvorbou opotřebovaným vybavením, s osahanými dveřmi, jeho typickou vůní, s každým detailem," říká Zuzana Wichterlová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Italská firma Grandi Stazioni, která v domluveném termínu neopravila pražské Hlavní nádraží a stát jí proto vypověděl smlouvu, žádá miliardové odškodné. Zpochybňuje i to, kdo vlastně nádraží vlastní. Obvodní soud pro Prahu 2 ve středu začal projednávat první z žalob: O to, kdo je vlastně vlastníkem Fantovy budovy, která k nádraží patří. Italská firma nechce vysvětlit, proč žalobu podala, ale podle právníka Českých drah zřejmě chce jen situaci kolem sporů zamotat a protáhnout.



Rekonstrukci letenské vodárny podle projektu ateliéru Petr Hájek Architekti nastartovala radnice Prahy 7 loni na podzim. Kulturní památce, která většinu svého času sloužila dětem, se pomalu navrací její zašlá krása. Na nádvoří se vrátí kompletně zrestaurovaná kašna, do vyšších pater se opět bude stoupat po pískovcovém schodišti, ze kterého bylo odstraněno linoleum, a výhled na Prahu zajistí zřejmě nejvyšší periskop na světě umístěný do starého komína. Budova, která byla postavena na konci 19. století, bude opět sloužit především dětem.



Hned vedle sídla české rozvědky se rozprostírá zarostlý pozemek se zvláštní stavbou. Ta už na první pohled zaujme svým nezvyklým tvarem i střechou, nataženou až k zemi jako plachta stanu. "O co jde?" ptají se prý často hosté v přilehlém hotelu. O neznámou stavbu, která ale v Česku nemá obdoby, přesto jí hrozí zbourání, může znít odpověď. Bývalou mazutovou výtopnu vlastní skrze dceřinou společnost Pražská teplárenská a hodlá se jí zbavit. Koupi už údajně přislíbil developer FINEP, památkáři už souhlasili s demolicí. Do věci se ale nečekaně vložili místní, výzkumníci z ČVUT nebo Klub Za starou Prahu a ve společném projektu Mazutka žije se snaží unikátní stavbu zachránit. Podaří se jim to?



Karlův most slaví 660 let od zahájení výstavby. Podle správce vydrží jakoukoli velkou vodu. Ta se dříve sice mohla dostat pod mostní pilíře, ovšem od poslední obnovy, která proběhla v roce 1890, jsou pilíře pevně spojené se skálou



Pětipodlažní pražský komplex Kasárna Karlín je nově otevřený veřejnosti. Má ho v nájmu Matěj Velek, který už dříve oživil historicky cenné Nákladové nádraží Žižkov. Kulturní památka České republiky stojící nedaleko autobusového nádraží Florenc ale nabízí daleko větší možnosti než relativně malé nádraží, a tak i Velkovy plány jsou smělejší.



Na sedmi turistických trasách v Itálii můžete získat snovou nemovitost. K dispozici jich je celkem 103. Stačí, když je opravíte a otevřete veřejnosti. Prohlédněte si výběr těch nejžádanějších. Termín pro podání žádostí končí 26. června 2017.



Do černého zahalil loni v listopadu svoji funkcionalistickou vilu v Praze na Petřinách její majitel Jiří Šalda. Netradičním způsobem tak protestoval proti tomu, že mu ji úřady zakázaly zbourat, přestože s tím původně souhlasily. Minulý týden však ministerstvo kultury po zásahu šéfa resortu Daniela Hermana rozhodlo, že vila není tak cenná a kulturní památkou se nestane. Postup úřadů, které mění neustále stanoviska, podle Hermana "podrývá důvěru v systém památkové péče". Šalda tak může pokračovat v plánech na její zbourání a postavení nového domu na stejném místě.



Během léta zmizí plachta, která měsíce zakrývá rekonstruovanou historickou budovu Národního muzea, a lidé uvidí jeho vyčištěnou fasádu. Na podzim by si ještě prázdné muzeum mohli ve speciálním režimu prohlédnout první návštěvníci. Proražen je spojovací tunel mezi oběma budovami muzea, zastřešují se nádvoří. Pracuje se ale i na podobě interiérů a vedení muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie.



Rezidence pražského primátora má devadesátiletou historii, je to místo, kde se probíhaly vážné politické debaty a kudy chodili minimálně dva popravení představitelé hlavního města. Její mobiliář se nově stal kulturní památkou. Příběh výjimečných a vzácných interiérů vám vypráví následující fotografie.



Dvacet monumentálních pláten s mytologickými výjevy je vystavováno v rámci Roku české kultury v Japonsku. Alfons Mucha je zde oblíbeným a respektovaným umělcem. Tokijská výstava potrvá až do 5. června.



Soupiska národních kulturních památek se rozroste. Seznam stávajících 304 položek doplní 16 nových, z velké části moderních staveb z minulého století. Přibude například pražský palác Lucerna, ale i starší budovy, jako je třeba chátrající karlínská Invalidovna. O rozšíření seznamu památek, které tvoří významnou součást kulturního bohatství národa, bude v pondělí jednat vláda. Prohlédněte si, o která místa půjde.



Eva Jiřičná patří k nejznámějším českým architektům. Vede studio v Praze a Londýně, navrhuje interiéry butiků a domy po celém světě. Je držitelkou Řádu britského impéria a za mimořádný přínos žen v architektuře získala cenu Jane Drewové. Ve svých 77 letech nepřestala slevovat ze svého pracovního tempa a v Praze se kromě zahájení retrospektivní výstavy Jana Kaplického věnuje i projektu domu na Revoluční třídě. „Důležité je uvědomit si, že historické budovy mají mnohdy šanci přežít, jen pokud se jim vdechne nový život. Když se nepřizpůsobí a nenajdou nové využití, spadnou a přijdeme o ně definitivně," vysvětluje v rozhovoru.



Budova s velkou historickou pamětí pustne už téměř padesát let. Před 135 lety se odtud uskutečnil první telefonický hovor v českých zemích. Město Duchcov bývalé nádraží koupilo od Správy železniční dopravní cesty, teď se ho zase pokouší prodat. Oprava by stála miliony, nový vlastník by nejspíš budovu zboural. O statut kulturní památky přišla letos na jaře, což cestu k demolici uvolnilo.



Za zničení kulturních památek v Timbuktu, z nichž většina byla na seznamu kulturního dědictví UNESCO, půjde malijský radikál Ahmad Mahdí Faki na devět let do vězení. Rozhodl o tom Mezinárodní trestní soud (ICC). Faki se v procesu k činu přiznal a projevil lítost. Je prvním členem radikální islámské skupiny, který stanul před ICC.