Reklama
Reklama

Kulturní památka


Strahov in
Strahov in
Strahov in

Strahovský stadion v obrazech. Český Circus maximus chátrá

Staří Římané měli svůj Circus maximus, jednu z největších sportovních arén, které kdy na světě vznikly. Pražský spartakiádní stadion na Strahově měl v dobách své slávy podobné parametry. Jeden z největších stadionů světa teď chátrá. Pojďte se podívat, jak tato kulturní památka nyní vypadá.

Reklama
Dravci hlídají Londýn. Místní je najali na odhánění holubů z nádraží a památek
Dravci hlídají Londýn. Místní je najali na odhánění holubů z nádraží a památek
Dravci hlídají Londýn. Místní je najali na odhánění holubů z nádraží a památek

Dravci hlídají Londýn. Místní je najali na odhánění holubů z nádraží a památek

Na londýnské vlakové stanici King's Cross mohou cestující vysoko nad svými hlavami spatřit kroužení jestřába. Pluto byl najat, aby třikrát týdně odháněl a děsil místní holuby. Zdejší kříž jim totiž poskytuje spoustu zákoutí, kde hnízdí. Stejně je lákají i odpadky, které tu zanechají tisíce cestujících, kteří tudy projíždějí. Jestřáb pracuje spolu se svým chovatelem, který má na stejnou práci vycvičené ještě další tři dravce. Hlídá s nimi i obchodní centra a některé londýnské památky.

Fotogalerie: Ateliér sochařky Hany Wichterlové na Malé Straně
Fotogalerie: Ateliér sochařky Hany Wichterlové na Malé Straně
Fotogalerie: Ateliér sochařky Hany Wichterlové na Malé Straně

Je to cenný objekt, ne bouda na nářadí! Rodina sochařky Wichterlové chce zachránit její ateliér

Rodina přední české sochařky Hany Wichterlové, sestry českého vynálezce Otty Wichterleho, bojuje o budoucnost ateliéru své pratety. Loni podala žádost o zapsání objektu na seznam kulturních památek. "Hodnota ateliéru tkví v náboji, v geniu loci, který opakovaně popisují pamětníci a který bude přitahovat návštěvníky. Jsem přesvědčena, že lidé chtějí vidět ateliér takový, jaký byl, s tvorbou opotřebovaným vybavením, s osahanými dveřmi, jeho typickou vůní, s každým detailem," říká Zuzana Wichterlová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Fantova kavárna, Hlavní nádraží Praha, 2012
Fantova kavárna, Hlavní nádraží Praha, 2012
Fantova kavárna, Hlavní nádraží Praha, 2012

Soudy začínají projednávat žaloby kvůli rekonstrukci Hlavního nádraží. Italové chtějí miliardy

Italská firma Grandi Stazioni, která v domluveném termínu neopravila pražské Hlavní nádraží a stát jí proto vypověděl smlouvu, žádá miliardové odškodné. Zpochybňuje i to, kdo vlastně nádraží vlastní. Obvodní soud pro Prahu 2 ve středu začal projednávat první z žalob: O to, kdo je vlastně vlastníkem Fantovy budovy, která k nádraží patří. Italská firma nechce vysvětlit, proč žalobu podala, ale podle právníka Českých drah zřejmě chce jen situaci kolem sporů zamotat a protáhnout.

Oprava Letenské vodárny (vodárenská věž na Letné)
Oprava Letenské vodárny (vodárenská věž na Letné)
Oprava Letenské vodárny (vodárenská věž na Letné)

Galerie: Rekonstrukce vodárny na Letné. Linoleum zmizelo, v komíně je největší periskop na světě

Rekonstrukci letenské vodárny podle projektu ateliéru Petr Hájek Architekti nastartovala radnice Prahy 7 loni na podzim. Kulturní památce, která většinu svého času sloužila dětem, se pomalu navrací její zašlá krása. Na nádvoří se vrátí kompletně zrestaurovaná kašna, do vyšších pater se opět bude stoupat po pískovcovém schodišti, ze kterého bylo odstraněno linoleum, a výhled na Prahu zajistí zřejmě nejvyšší periskop na světě umístěný do starého komína. Budova, která byla postavena na konci 19. století, bude opět sloužit především dětem.

Reklama
Bývalá plynárna Mazutka na Invalidovně v Praze
Bývalá plynárna Mazutka na Invalidovně v Praze
Bývalá plynárna Mazutka na Invalidovně v Praze

Obrazem: Plynárna s napnutou střechou i osudem. V Česku nemá obdoby, přesto jí hrozí demolice

Hned vedle sídla české rozvědky se rozprostírá zarostlý pozemek se zvláštní stavbou. Ta už na první pohled zaujme svým nezvyklým tvarem i střechou, nataženou až k zemi jako plachta stanu. "O co jde?" ptají se prý často hosté v přilehlém hotelu. O neznámou stavbu, která ale v Česku nemá obdoby, přesto jí hrozí zbourání, může znít odpověď. Bývalou mazutovou výtopnu vlastní skrze dceřinou společnost Pražská teplárenská a hodlá se jí zbavit. Koupi už údajně přislíbil developer FINEP, památkáři už souhlasili s demolicí. Do věci se ale nečekaně vložili místní, výzkumníci z ČVUT nebo Klub Za starou Prahu a ve společném projektu Mazutka žije se snaží unikátní stavbu zachránit. Podaří se jim to?

Obrazem: Karlínská kasárna novým žižkovským nádražím? Plány jsou velkolepé
Obrazem: Karlínská kasárna novým žižkovským nádražím? Plány jsou velkolepé
Obrazem: Karlínská kasárna novým žižkovským nádražím? Plány jsou velkolepé

Obrazem: Karlínská kasárna novým žižkovským nádražím? Plány jsou velkolepé

Pětipodlažní pražský komplex Kasárna Karlín je nově otevřený veřejnosti. Má ho v nájmu Matěj Velek, který už dříve oživil historicky cenné Nákladové nádraží Žižkov. Kulturní památka České republiky stojící nedaleko autobusového nádraží Florenc ale nabízí daleko větší možnosti než relativně malé nádraží, a tak i Velkovy plány jsou smělejší.

Reklama
Vila v Praze na Petřinách, kterou její majitel Jiří Šalda na protest proti postupu úřadů zahalil do černého plátna
Vila v Praze na Petřinách, kterou její majitel Jiří Šalda na protest proti postupu úřadů zahalil do černého plátna
Vila v Praze na Petřinách, kterou její majitel Jiří Šalda na protest proti postupu úřadů zahalil do černého plátna

Ministerstvo otočilo, zahalenou vilu lze zbourat. Zloba nevyhrála, vše překonám, raduje se majitel

Do černého zahalil loni v listopadu svoji funkcionalistickou vilu v Praze na Petřinách její majitel Jiří Šalda. Netradičním způsobem tak protestoval proti tomu, že mu ji úřady zakázaly zbourat, přestože s tím původně souhlasily. Minulý týden však ministerstvo kultury po zásahu šéfa resortu Daniela Hermana rozhodlo, že vila není tak cenná a kulturní památkou se nestane. Postup úřadů, které mění neustále stanoviska, podle Hermana "podrývá důvěru v systém památkové péče". Šalda tak může pokračovat v plánech na její zbourání a postavení nového domu na stejném místě.

Rekonstrukce Národní muzeum
Rekonstrukce Národní muzeum
Rekonstrukce Národní muzeum

Nové Národní muzeum uvidí lidé v létě, výstavy začnou za rok. Panteon opustí Julius Fučík

Během léta zmizí plachta, která měsíce zakrývá rekonstruovanou historickou budovu Národního muzea, a lidé uvidí jeho vyčištěnou fasádu. Na podzim by si ještě prázdné muzeum mohli ve speciálním režimu prohlédnout první návštěvníci. Proražen je spojovací tunel mezi oběma budovami muzea, zastřešují se nádvoří. Pracuje se ale i na podobě interiérů a vedení muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie.

Reklama
Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně
Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně
Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně

Lucerna, sokolovna i dvě krematoria přibudou mezi české klenoty. Další stavby dostanou naději

Soupiska národních kulturních památek se rozroste. Seznam stávajících 304 položek doplní 16 nových, z velké části moderních staveb z minulého století. Přibude například pražský palác Lucerna, ale i starší budovy, jako je třeba chátrající karlínská Invalidovna. O rozšíření seznamu památek, které tvoří významnou součást kulturního bohatství národa, bude v pondělí jednat vláda. Prohlédněte si, o která místa půjde.

Eva Jiřičná
Eva Jiřičná
Eva Jiřičná

Jiřičná: Historické budovy přežijí, když se přizpůsobí. Bourání nemám ráda, ale někdy je to nutné

Eva Jiřičná patří k nejznámějším českým architektům. Vede studio v Praze a Londýně, navrhuje interiéry butiků a domy po celém světě. Je držitelkou Řádu britského impéria a za mimořádný přínos žen v architektuře získala cenu Jane Drewové. Ve svých 77 letech nepřestala slevovat ze svého pracovního tempa a v Praze se kromě zahájení retrospektivní výstavy Jana Kaplického věnuje i projektu domu na Revoluční třídě. „Důležité je uvědomit si, že historické budovy mají mnohdy šanci přežít, jen pokud se jim vdechne nový život. Když se nepřizpůsobí a nenajdou nové využití, spadnou a přijdeme o ně definitivně," vysvětluje v rozhovoru.

Fotoblog: První telefon v Čechách zadrnčel před 135 lety na nádraží v Duchcově
Fotoblog: První telefon v Čechách zadrnčel před 135 lety na nádraží v Duchcově
Fotoblog: První telefon v Čechách zadrnčel před 135 lety na nádraží v Duchcově

Staré duchcovské nádraží už není památkou a hrozí mu demolice, spolek bojuje o jeho záchranu

Budova s velkou historickou pamětí pustne už téměř padesát let. Před 135 lety se odtud uskutečnil první telefonický hovor v českých zemích. Město Duchcov bývalé nádraží koupilo od Správy železniční dopravní cesty, teď se ho zase pokouší prodat. Oprava by stála miliony, nový vlastník by nejspíš budovu zboural. O statut kulturní památky přišla letos na jaře, což cestu k demolici uvolnilo.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama