Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.
Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.
Poté, co Spojené státy unesly venezuelského prezidenta Madura, padají z úst Donalda Trumpa ostrá vyjádření na adresu dalších států. Nelichotivě či výhrůžně se přitom zmiňuje nejen o dalších latinskoamerických zemích, jako je Kolumbie či Mexiko. Prezident USA svůj zrak opět upírá i za hranice kontinentu.
Přes deset let působil ve Spojených státech, pracoval pro řadu amerických médií, pak působil ve Venezuele, žil na Tchaj-wanu a v posledních letech procestoval desítky zemí v Jižní Americe, Asii i Africe. Novinář a publicista Eduard Freisler teď vydal knížku o Kubě, odkud byla jeho bývalá žena. V rozhovoru pro Spotlight News mluví o dění na karibském ostrově či o možném útoku USA na Venezuelu.
Přes deset let působil ve Spojených státech, pracoval pro řadu amerických médií, pak působil ve Venezuele, žil na Tchaj-wanu a v posledních letech procestoval desítky zemí v Jižní Americe, Asii i Africe. Novinář a publicista Eduard Freisler teď vydal knížku o Kubě, odkud byla jeho bývalá žena. V rozhovoru pro Spotlight News mluví o dění na karibském ostrově či o možném útoku USA na Venezuelu.
Hurikán Melissa, který se v předchozím týdnu přehnal přes Karibik, si vyžádal nejméně 49 životů. Jamajská vláda zatím informovala o nejméně 19 mrtvých a 30 obětí, včetně deseti dětí, evidují na Haiti, kde se dalších 20 osob pohřešuje. Informovala o tom agentura AFP, podle níž už do postižených zemí začaly posílat pomoc Spojené státy či Británie.
Hurikán Melissa v úterý udeřil na Jamajce, kterou zasáhl jako hurikán nejvyšší, tedy páté kategorie. Provázel ho vítr o rychlosti až 295 kilometrů za hodinu. šlo o nejsilnější hurikán, jaký karibský ostrov postihl za 90 let. Deště, které přinesl, způsobily záplavy a více než půl milionu lidí zůstalo bez elektřiny.
V Karibiku zemřelo v souvislosti s hurikánem Melissa přes 30 lidí. Vyplývá to z údajů, které citují agentury. Nejvíce mrtvých připadá na Haiti. Bouře ve čtvrtek udeřila na Kubu, kde úřady nařídily evakuaci více než 700 tisíc lidí, a oslabená na druhý stupeň z pěti pokračuje směrem k Bahamským ostrovům. Podle úřadů zemí, na které udeřil, hurikán napáchal velké škody.
Kubu ve středu postihl další výpadek elektřiny, který zasáhl celou zemi. Jde o pátý takto rozsáhlý blackout v tomto téměř desetimilionovém karibském státě za méně než dva roky, informovala agentura EFE. Kubánské ministerstvo energetiky uvedlo, že už se pracuje na obnově dodávek elektřiny. To v podobných případech v minulosti trvalo několik dní.
Ruští úředníci z pohraničních oblastí podle zjištění investigativního serveru Russian Insider vytvořili spolu s pracovníky ministerstva zahraničí a migrační služby solidně organizovanou síť. Ta zajišťuje rekrutování mužů z chudých regionů Sýrie a Jemenu pro boje na Ukrajině. Žoldnéřům slibují vysoké platy a možnost ruského občanství. Podobný scénář se odehrává i u občanů Kuby.
Na americké základně Guantánamo na Kubě přistál první let s migranty poté, co tam prezident Donald Trump nařídil zřídit detenční zařízení pro přistěhovalce, kteří ve Spojených státech pobývají nelegálně. Další letadlo amerického letectva s více než stovkou občanů Indie, kteří v USA pobývali bez potřebných dokladů, přistálo ve středu i v severoindickém státě Paňdžáb.
Exprezident USA Joe Biden začátkem roku vyškrtl Kubu ze seznamu státních sponzorů terorismu. Stalo se tak v rámci dohody, která měla vést k propuštění protestujících uvězněných během rozsáhlého potlačování nesouhlasu s komunistickou vládou v roce 2021. Současný prezident Donald Trump Kubu na seznam zase vrátil. Podobný „ping-pong“ proběhl i před čtyřmi lety s Barackem Obamou.
Na Kubě, kam tento týden dorazily ruské bojové lodě, se nachází i americká jaderná ponorka USS Helena. Podle agentur AP a AFP to ve čtvrtek uvedlo velitelství amerického námořnictva, podle kterého se jedná o rutinní návštěvu. Americká ponorka kotví na námořní základně, kterou mají USA v Guantanámu.
Do České televize nastupovala ještě jako studentka práv. Osm let uváděla Interview ČT24 a podílela se také na Událostech, komentářích nebo 168 hodinách. Po dvou letech na rodičovské dovolené se ale Zuzana Tvarůžková odhodlala ke změně a v březnu začala moderovat pořad Spotlight. V rozhovoru mluví o přepínání mezi prací a mateřstvím, šťastném shledání s biologickým otcem i léčivých účincích hudby.
Obdivovatelé Fidela Castra tomu říkali kubánská revoluce, kritici mluvili o puči a nahrazení jedné diktatury druhou, ještě horší. Před 65 lety marxista Castro vstoupil triumfálně do Havany, režim Fulgencia Batisty padl. Podívejte se na unikátní a málo známé dobové kolorované fotografie.
Tomáš Škoda je posledním z fotografů pracujících pro vydavatelství Economia, kteří se zapojili do seriálu Fotky roku 2023. Pro svůj výběr zvolil jedno téma - fotografie z Kuby, které pořídil před několika dny v Havaně a dalších tamních městech. "Tato země je na tom nyní, kvůli dopadům koronavirové pandemie, ekonomicky ještě hůře než předtím," říká fotograf.
Když v roce 2016 zemřel bývalý kubánský diktátor Fidel Castro, jeho sestra se nechala slyšet, že se navzdory vzájemně napjatým vztahům cítí, jako by ztratila část sebe. Se svým bratrem nebyla v kontaktu přes půl století a mluvila o něm jako o zrádci. Přežila ho skoro přesně o sedm let, protirežimní aktivistka Juanita Castrová zemřela toto pondělí ve věku devadesáti let.
Ve věku 90 let zemřela Juanita Castrová, sestra bývalých kubánských vůdců Fidela a Raula Castrových. Desítky let byla odpůrkyní vlády komunistické strany, kterou její bratři vedli od roku 1959, a žila ve Spojených státech v exilu. O úmrtí Castrové informovala tisk spoluautorka jejích pamětí María Antonieta Collinsová, píše deník El País.
V polovině září Kuba oznámila, že zadržela sedmnáct lidí, kteří rekrutovali mladé Kubánce, aby šli bojovat za Rusko na Ukrajinu. Pro mladé zoufalé muže bylo narukování jednou z nadějí na lepší život. Ne všichni si navíc uvědomovali, k čemu se vlastně upsali a mysleli si, že do Ruska jeli pracovat jako dělníci. Ostatní tvrdí, že z Kuby chtěli utéct, aby tam neumřeli hlady.
Ostrov, který se na začátku studené války stal epicentrem jaderné krize, se po šedesáti letech v souvislosti se špehováním znovu dostává do centra pozornosti. Místo Sovětského svazu buduje na Kubě svou špionážní síť komunistická Čína.
S ruským automobilovým průmyslem to jde od invaze země na Ukrajinu od desíti k pěti. Chybějící bezpečnostní a komfortní prvky, které loni vrátily většinu modelů zpátky do 80. let, se sice postupně především čínskou cestou povedlo nahradit, kromě říše středu ale zdecimovanému autoprůmyslu moc partnerů nezůstalo. Teď se rýsuje jeden staronový: Kuba.
Na jaře 1989 ještě nikdo nevěděl, že se ve střední a východní Evropě blíží pád komunistického režimu, a Petr Levínský se spolu s kamarádem vydal na několik týdnů na Kubu. Jeho historické snímky zachycují dobovou omšelost ostrovního státu, který se měl brzy propadnout do ještě větší ekonomické krize. Už tehdy ale místní neměli mnoho možností, jak z chudoby uprchnout.
Na jaře roku 1989 se Petr Levínský spolu s kamarádem vydal na několik týdnů na Kubu. Hned po příletu zjistil, že mu letecká společnost ztratila kufr, a jediné, co mu zůstalo, byl jeho fotoaparát. Během své dovolené tak hlavně fotil a přivezl si jedinečné snímky, které ukazují karibský ostrov v době, kdy turistům sliboval krásu, ale místní si nemohli koupit ani banány a pomeranče.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
