„Orbánova strategie vyjednat Maďarsku výjimku na ruský plyn ho dohnala. Nakupujeme za vyšší ceny, než jaké jsou na burze. Maďaři si to ale neuvědomují. Propaganda je u nás silná a prosazuje vládní narativ,” popisuje Marton Gergély, šéfredaktor maďarského týdeníku HVG. „Pokud se Maďarsku odeberou peníze z Evropských fondů, forint ještě více oslabí a inflace na nás bude mít obrovský dopad,” dodává.
Společnost založená na strachu a potlačování svých pocitů není odolná. Právě odolnost je ale cestou z krize. Filozofka Alice Koubová v rozhovoru odmítá myšlenku, že člověk má vydržet vše, a vysvětluje, proč tento přístup k řešení problémů selhává. "Na jedné straně je takzvaně přecitlivělá generace a na druhé ta, která nás dovedla na pokraj ekologického kolapsu a geopolitické záhuby," říká.
Japonská finanční skupina Nomura Holdings v pondělí označila Česko spolu s Maďarskem a Rumunskem za země ohrožené měnovou krizí. Opírala se přitom o poměr devizových rezerv k dovozu, o výši krátkodobých úrokových sazeb a o stav rozpočtových a obchodních ukazatelů jednotlivých zemí. Analytici ale uklidňují, že měnová krize nehrozí.
Oddlužovací akce, v rámci které se lidé mohou zbavit části svého dluhu u státních institucí, končí s listopadem. Na oslovení exekutora s žádostí o vyčíslení dluhu tak mají už jen několik dní, její vyřízení totiž zabere až dva týdny. Zájem je podle odborníků nižší než při loňském Milostivém létu. Důvodem přitom může být vysoká inflace a energetická krize.
Evropa se dokázala vymanit ze závislosti na ruské energii v mnohem kratší době, než kdokoli očekával, bude se o tom mluvit jako o zázraku, míní americký analytik George Calhoun. Důležitá strategická zbraň Ruska, kterou byla kontrola nad energiemi proudícími do Evropy, tak podle něj selhala. "A to je, myslím, velmi nečekaný a pozitivní vývoj," uvádí.
Tak vysoké úrokové sazby na spořicích a termínovaných účtech tu dlouho nebyly. Klienti k nim dostanou celkem běžně pětiprocentní sazbu, objevují se nabídky i šestiprocentní. Ačkoliv zhodnocení stále nepokryje inflaci, Češi chtějí spořicí účty i nadále. Letos je o ně díky vyšším sazbám zájem zcela mimořádný, některé banky hlásí oproti loňsku i dvojnásobný nárůst.
Rozpočet na rok 2023 zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je však výsledkem "krizového managementu". Před poslanci to řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál.
Říjen 1962 byl nejvypjatějším obdobím studené války mezi Západem a komunistickým blokem. Sověti chtěli tajně dostat na Kubu balistické rakety schopné nést jaderné hlavice a zasáhnout s nimi jakékoliv místo na území Spojených států. Američané šli do tvrdé konfrontace - a zvítězili. Od přelomového projevu prezidenta Johna F. Kennedyho, v němž oznámil námořní blokádu ostrova, uplynulo přesně 60 let.
Známá kremelská moderátorka Olga Skabejevová se v diskusním pořadu 60 minut podivovala nad tím, jak je možné, že se Rusko před začátkem války na Ukrajině nepřipravilo na tak silnou odpověď protivníka. Společně s dalšími hosty poté uznala, že ruská armáda nyní prožívá v takzvané speciální vojenské operaci krizi. "Proč jsme si mysleli, že Zelenskyj uteče a NATO nepomůže?“ tázala se ve vysílání.
Pod tlakem drahých energií a nejisté budoucnosti začínají firmy v Česku přistupovat k propouštění. Do konce roku zvažuje toto krizové řešení více než pětina firem, uvádí průzkum společnosti ManpowerGroup. Jde přitom hlavně o velké podniky. Odborníci však upozorňují, že rozdávání výpovědí by mělo být až poslední možností. Efektivnější je podle nich třeba snížení platů, a to solidárně i u vedení.
V Libanonu, který se potýká s vážnou ekonomickou krizí a tamní úřady lidem dovolují výběr jen omezeného množství peněz, přibývá útoků na banky. Ve středu se svých zmrazených dolarových úspor násilně domáhala i tamní členka parlamentu. Před dvěma týdny zase vzbudila pozornost žena, která v Bejrútu vtrhla do banky, aby získala peníze na léčbu pro svou těžce nemocnou sestru.
Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).
Zaměstnanci úřadů práce podepisují petici, ve které se dožadují zajištění důstojných pracovních podmínek. Podle odborářů, kteří petici sepsali, jsou mnozí z pracovníků na hranici psychických i fyzických sil. Může tak podle nich dojít ke kolapsu výplaty sociálních dávek. Na problém už dříve upozornila organizace Člověk v tísni. Ministerstvo práce uvedlo, že se situací na úřadech intenzivně zabývá.
„Zastropování nepřichází pozdě. Na jaře byla cena jinde, proto jsme začali připravovat úsporný tarif. V srpnu se ale ukázalo, že stačit nebude,” říká poslanec Ondřej Lochman ze STAN. „Maximální cena, kterou domácnost bude za energie platit, je tři koruny za kilowatthodinu plynu a šest za kilowatthodinu elektřiny. Rozdíl zaplatíme všichni - ze státního rozpočtu,” upozorňuje.
Bývalá britská poslankyně Edwina Currieová navrhla ve vysílání televizní stanice ITV "jednoduché a levné" řešení, jak ušetřit za topení. Britové si podle ní mají za radiátory zastrčit odrazovou fólii, která pomůže šířit teplo po místnostech. Za své rady, kterými podle řady tamních obyvatel současnou situaci jen zlehčuje, si na sociálních sítích vysloužila drsnou kritiku.
„Domácnosti úsporný tarif letos ani nepocítí. Garanci, že všichni budou mít na zálohy, Jurečkovi nevěřím. Vláda nemá nachystané zastropování cen, nejedná s ČEZem. Je nepřipravená,” říká 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a dodává: „Hlasování o nedůvěře? Do vlády se nehrneme, chceme, aby tam byli kompetentní lidé. Premiér je bude muset najít. Tato sestava na současnou situaci nestačí.”
Překonání evropské energetické krize je podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila (ODS) propojeno s podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, sdělil Vystrřil po schůzce s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) pak Kuleba jednal například o podpoře dalších protiruských sankcí.
„Garantuji, že domácnosti budou mít na úhradu záloh i finálního vyúčtování. Teď musíme dopracovat pomoc firmám a veřejným institucím,” říká vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Nic jsme nezaspali. Vláda dělá maximum pro to, aby ke společnému řešení na celoevropské úrovni došlo včas. Věřím, že 9. září dojde na mimořádné evropské radě pro energetiku ke shodě,” dodává.
Čína před letošním sjezdem komunistické strany doufala v silnější růst ekonomiky, místo toho ale přichází stagnace. Po pandemii koronaviru a krizi v nemovitostech hospodářství oslabují rekordní vedra a sucho. Koryta velkých řek jsou skoro prázdná, voda je přitom pro zemi klíčovým zdrojem energie. Nyní kvůli vyprahlé půdě hrozí povodně.
