Polský hudebník Adam Darski známý pod pseudonymem Nergal čelí obvinění z rouhání. Na Facebooku totiž nedávno sdílel fotku, na které šlape na obraz Panny Marie. Za tento trestný čin hrozí frontmanovi metalové kapely Behemoth v silně katolické zemi až dva roky vězení.
Křesťanům začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi a při té příležitosti jim udílí duchovní popelem křížek na čelo. Ne tento rok. "Letos se po celém světě sype popel na hlavu tak, jak to známe z historie," vysvětluje biskup Tomáš Holub, se kterým jsme obřad absolvovali na prahu kostela v Plzni. Ano, druhou změnou je, že popelec bývá součástí mše, tentokrát ale biskup čekal na věřící venku.
Zemřel muž, který se nebál svého konce, třebaže nejraději žasl nad "darem života".
Kvůli šíření koronaviru se letos neuskuteční slavný karneval v Riu de Janeiro. Karneval se tradičně koná v únoru nebo březnu, už loni na podzim jej ale radnice odložila na neurčito. Na akci se tradičně představují nejlepší školy samby ve městě. Akce na Sambadromu Marquês de Sapucaí každým rokem přilákala zhruba 90 tisíc lidí, včetně turistů a celebrit.
Skandály spojené se sexuálním obtěžováním se v posledních letech objevovaly ve filmovém průmyslu i v politice. Irská televize RTÉ ale přišla se zprávou, že se sexuálního útoku dopustil dokonce Bůh. Reportáž měla být silvestrovským vtipem pro zpestření závěru roku, část diváků ji však považovala za urážku křesťanů.
Z bolševického žaláře byl propuštěn v roce 1960 a jako politický vězeň šel rovnou míchat maltu a podávat cihly zedníkům. Posléze se stal vyhlášeným jeřábníkem Pozemních staveb při budování brněnských sídlišť. Přitom to byl uznávaný teolog a kazatel, intelektuál par excellence. Neobyčejný člověk a tajný biskup Stanislav Krátký.
Navzdory své plachosti patří Ladislav Heryán mezi nejpopulárnější české kněze. Sympatie si získává liberálními názory, občanskou angažovaností i zálibou v rockové hudbě. Přesto říká, že nechce nikoho na křesťanství obracet. Ve vánočním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč podle něj Česko není zemí ateistů a že víra nestojí jen na několika svátečních dnech, ale formuje se celý život.
Před několika týdny oslavil biskup Václav Malý sedmdesát let života, během kterých bojoval za svobodu v časech nesvobody i v časech, kdy přišla demokracie. Za pronásledované a trpící se přimlouval v dřívějším Československu i Česku, stejně jako v zahraničí, ať pracoval v kotelně, nebo jako v posledních letech v pražském Arcibiskupském paláci. Právě zde poskytl rozhovor Aktuálně.cz.
Více než 600 let byl Milevský relikviář ukrytý ve zdi kostela svatého Jiljí. Desítky let lidé chodili kolem ústí tajné chodby a nikoho nenapadlo ji prozkoumat. Možná proto, že byla zcela zanesena nepořádkem a začíná až těsně u stropu ve výšce přes tři metry. Podívejte se, kudy se šplhá a plazí až k nově objeveným relikviím spojeným s ukřižováním Ježíše Krista.
Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který lidé před minimálně šesti stoletími považovali za hřeb z Kristova kříže. Vedoucí archeologického výzkumu Pavel Břicháček v reportáži natočené přímo na místě vysvětluje okolnosti nálezu.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.
Jde o to, co my sami, my v sobě z adventu přijímáme, jestli otevřeme dveře té prapodivné nabídce, nabídce k milování a odpouštění, protože jsme sami milováni a je nám odpuštěno.
Zhruba osmdesát kostelů, synagog a dalších převážně náboženských staveb zalila v noci 25. listopadu červená barva. Rudé nasvícení má symbolizovat projevení vzpomínku a úctu lidem pronásledovaným pro svou víru. Večer navíc prošlo centrem Prahy asi třicet lidí se svíčkami v rukou, cílem byly dva kostely a synagoga. Mezinárodní akci v Česku organizuje Česká biskupská konference a další organizace.
Karola Wojtyłu si svět pamatuje především jako hlavu miliardy katolíků. Sám ale s velkou chutí hrál i jiné role – podobně jako Václav Havel miloval divadlo.
Jedním z nejočekávanějších snímků české soutěžní sekce na jihlavském festivalu dokumentárních filmů je novinka Víta Klusáka a Filipa Remundy nazvaná Jak Bůh hledal Karla. Začíná jako ironický výjezd českého "brouka Pytlíka" mezi oddané polské věřící, končí jako smutná zpráva o tom, jak církev je všudypřítomná, ale Bůh nikoli.
Miluje toulky nespoutanou přírodou a jako podobné dobrodružství vnímá víru v Boha. Tu člověk podle něj nemusí hledat v kostele, ale klidně třeba na pouti do Santiaga de Compostela. Před časem vydal katolický kněz Marek Orko Vácha knihu svých úvah nazvanou Selfíčka. Píše v ní o sociálních sítích, odmítání autorit nebo lidech žijících single a některá z témat otevírá i v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vyšla duchovní biografie spisovatele Karla Čapka, koláž z textů doprovází glosy Martina C. Putny. Kniha bude on-line uvedena toto pondělí večer v pražské Dominikánské 8, v místě vzdělávání a kultury při klášteře sv. Jiljí.
Ke svátku Františka z Assisi, který připadá na 4. října, podle křesťanské tradice patří svěcení domácích mazlíčků. Letos se však kvůli pandemii koronaviru lidé v mnoha zemích světa nemohli do kostelů se svými zvířaty vypravit a na Filipínách tuto nesnáz vyřešili svérázným způsobem. Majitelé si s domácími mazlíčky pro požehnání přijeli v autech.
Vedle kontroverzní napodobeniny mariánského sloupu bude v Praze brzy instalována další připomínka historických událostí z první poloviny 17. století. V den 400. výročí bitvy, která se v českých zemích stala symbolem náboženské a národnostní intolerance, vztyčí sestry kláštera benediktinek na Bílé hoře společně s Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví smírčí kříž.
