Kreml v pondělí pustil na zahájení schůze špiček ruské bezpečnosti i kamery spřízněných propagandistických médií. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin na záběrech působí profesionálně, na tvářích ostatních účastníků je vidět celá škála negativních emocí. Nejvíc nejistě působí nepřekvapivě ministr obrany Sergej Šojgu, všímají si lidé na sociálních sítích.
Od začátku války na Ukrajině bylo na Rusko uvaleno téměř 13 tisíc sankcí. Tři čtvrtiny cílí na jednotlivce, zbytek na firmy. Plně účinné ale nejsou, Rusko si našlo způsoby, jak sankce obcházet. V době, kdy se Ukrajina snaží vyhnat ruské vojáky ze svého území, mu k tomu nepřímo napomáhá i Česko.
Demilitarizace a denacifikace Ukrajiny – to byly dvě hlavní záminky podle Ruska na začátku nevyprovokované agrese v únoru 2022. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nyní prohlásil, že cíl demilitarizace byl z velké části splněn, protože Ukrajinci podle něj o spoustu svých zbraní přišli.
Veřejné vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina u příležitosti oslav Dne Ruska neuniklo pozornosti západních komentátorů. Ti na sociálních sítích upozorňují na to, jak se Putin při návštěvě ústřední vojenské nemocnice v Krasnogorsku zachoval k ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojguovi. Při oficiální ceremonii mu ani nepodal ruku a se znechuceným obličejem se k němu otočil zády.
Bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin ve vysílání ruské televize NTV vyzval obyvatele, aby v nadcházejících prezidentských volbách volili někoho jiného než současnou hlavu státu Vladimira Putina. Za stávajícího politického režimu podle něj Rusko nemá šanci obnovit vztahy s Evropou. "Musíme si prostě zvolit jiné orgány, které by válku s Ukrajinou zastavily," apeloval.
Na Ukrajině již bylo zmasakrováno tolik ruské vojenské techniky, že Kreml neměl na Rudém náměstí co ukázat, komentuje úterní vojenskou přehlídku britský analytik Keir Giles. Podotkl, že v průvodu chyběly celé sektory ruského vojenského potenciálu. "A to pravděpodobně proto, že jsou buď zaneprázdněné, nebo už zničené na Ukrajině," uvedl v rozhovoru.
Analytici od středy zkoumají, kdo může stát za útokem na sídlo ruského prezidenta. Zatímco Rusové stupňují svou rétoriku o Ukrajině jako viníkovi, napadený stát trvá na tom, že dron nevyslal a vinu přehazuje na nejužší vedení Kremlu. A odborníci na Rusko a Ukrajinu zase často mluví o tom, že se mohli zapojit neoficiální síly, aniž by informovaly své vedení; ať už v Moskvě, nebo Kyjevě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se ohradil proti informacím o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, které se objevují hlavně v západních médiích. "Pravděpodobně jste slyšeli, že má Putin spoustu dvojníků, kteří pracují místo něj, zatímco on sedí v bunkru. To je jen další lež," uvedl Peskov.
Kreml v Německu usiloval o vytvoření "protiválečné" koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, napsal list The Washington Post. Podle něj to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Dokumenty popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby v Německu pomohli vyvolat odpor proti podpoře Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, který umožňuje rozesílání povolávacích rozkazů elektronicky. Kreml tvrdí, že tím chce především usnadnit nábor vojáků do armády. Nové nařízení ale hlavně vyvolává obavy z toho, že i s ohledem na plánovanou ukrajinskou protiofenzivu chystají ruští představitelé další mobilizační vlnu.
Anektovaný poloostrov Krym a dva ruské regiony sousedící s Ukrajinou nebudou v květnu pořádat tradiční přehlídky k výročí konce druhé světové války. Jejich gubernátoři to odůvodňují mimo jiné tím, že nechtějí provokovat nepřítele velkým počtem vojenských vozidel. Zahraniční komentátoři ale tvrdí opak a podotýkají, že pravým důvodem může být nedostatek techniky, kterou Rusko nyní disponuje.
Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal svou nedávnou návštěvou Krymu a Mariupolu důležité poselství jak Západu, tak i domácímu publiku, míní bulharský politický expert Mark Voyger. Pro západní země je to dle jeho názoru od kremelského vůdce především vzkaz vzdoru. „A svým lidem zase ukazuje, že má vše pod kontrolou,“ uvedl Voyger pro britskou televizi Sky News.
Kreml pokračuje v rozmisťování systémů protivzdušné obrany v několika lokalitách Moskvy, upozorňuje ruský investigativní portál The Insider. Podle jeho zjištění se v metropoli kvůli potřebám ministerstva obrany intenzivně kácí lesy i stromy v parcích. Jen v okrese Pečatniki padlo v chráněné přírodní rezervaci zhruba 100 hektarů lesa.
Zakladatel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin obvinil v audionahrávce ministra obrany a náčelníka generálního štábu z toho, že jeho bojovníkům záměrně neposílají munici pro invazní válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters jde o pokračování střetů mezi Prigožinem a částí ruské elity.
Bývalý vůdce proruských separatistů Igor Girkin alias Strelkov prohlásil, že Rusku podle něj může hrozit občanská válka s miliony obětí a úplným rozkladem společnosti. Rusové podle něj nerozumí smyslu mobilizace ani invaze na Ukrajinu. „Existují občanské války, které naši zemi zničí za tři dny. Za tři dny bude po všem, ale naše země bude zničena,“ uvedl ve videu na sociální síti Telegram.
Mezi ruskými elitami panuje obrovské napětí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední britský znalec Kremlu Mark Galeotti. Prezident Vladimir Putin si podle něj uvědomuje, že situace je vážná a v případě prohry na Ukrajině bude sesazen nebo minimálně ponížen. "Vidíme celou síť prasklin, které se šíří ze středu. Všichni spolu soupeří," vysvětluje.
V bojích na Donbase byl těžce zraněn, teď velí na frontě výsadkářům. O svých zkušenostech napsal knihu Stopy na cestě, která zachycuje ukrajinskou armádu i proměnu země za tři dekády od rozpadu Sovětského svazu. Nyní vyšla česky. Výsadkář a bloger Valerij Markus po napadení Ukrajiny ruskými vojsky na sociálních sítích průběžně informuje přímo z války. Z fronty také odpovídal na otázky Aktuálně.cz.
Kremelská propaganda má novou hvězdu, která by měla v době invaze na Ukrajinu pozvednout morálku Rusů. Nalezla ho ve správci oblíbené skupiny na sociální síti Telegram, který vystupuje pod přezdívkou Kuzmič. Ruská státní média nyní šíří jeho video, v němž nadává Ukrajincům, a výrazem kuzmič zároveň nazývají mobilizované muže starší 40 let bojující v armádních řadách.
Ruská propaganda od začátku vysvětlovala invazi nutnou denacifikací a demilitarizací Ukrajiny. Později přišla další teorie. Tentokrát o boji proti "umírajícímu světu" a "amorálním hodnotám" Západu. Tato hesla pocházejí od ideologa Alexandra Dugina, který se po letech dočkal uznání z Kremlu.
