Ruský soud potvrdil verdikt nad opozičním předákem Alexejem Navalným. Ten se k němu odvolal proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Navalnyj tak podle ruských zákonů nemůže kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Hodlá se však odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva, což by podle agentury Interfax mohlo být hypotetickou nadějí na kandidaturu.
Ruský opoziční aktivista a politik Alexej Navalnyj má od čtvrtka zelenou tvář. Neznámý muž mu stříkl do obličeje zelenou chemickou látku. Navalnyj z útoku obviňuje ruské bezpečnostní služby. Den poté totiž televizní stanice REN-TV odvysílala záběry, na kterých má útočník záměrně rozmazaný obličej. Podle Navalného je to jasný důkaz, že incident inicioval Kreml. Nyní spolu s lékaři bojuje za to, aby nepřišel o zrak v pravém oku.
Dva ruští dispečeři přispěli podle polské prokuratury k letecké katastrofě, při které se zřítil polský vládní letoun s bezmála stovkou lidí na palubě. Nové obvinění, o kterém v pondělí informovalo vedení polské prokuratury, Kreml odmítl. Na nedostatek důkazů upozorňuje i opozice konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost.
"Make love, no war" v ruské realitě. Jak ukazuje film Přesvědčení ruské režisérky Taťjany Čistovové, uvedený na festivalu Jeden svět, boj za právo nesloužit v ruské armádě se stal modelem boje občanské společnosti s ruskou státní mašinerií. A možností, jak systém porazit.
Moskevské soudy ještě i několik dní po velké nedělní opoziční demonstraci, vedené aktivistou Alexejem Navalným, projednávají případy zadržených z této akce. Většinou dostávají pokutu v přepočtu ve výši pěti až deseti tisíc korun a deset dní vězení. Z vůdce protestů Navalného, kterému soud v Moskvě už v pondělí uložil pokutu 20 tisíc rublů a poslal ho na 15 dní do vězení, se mezitím stal nezpochybnitelný lídr celé ruské opozice. Mezi demonstranty byla v neděli v Moskvě i dalších ruských městech velká řada mladých lidí.
Ruského poslance a kritika Kremlu Denise Voroněnkova zastřelil na Ukrajině ruský agent. Tvrdí to poradce ukrajinského ministra vnitra, kterého cituje agentura AP. Voroněnkov byl ve čtvrtek zastřelen v Kyjevě. Vrah se jmenoval Pavel Paršov, bylo mu 28 let a byl ukrajinským občanem. V minulosti sloužil v ukrajinské národní gardě, která spadá pod ministerstvo vnitra. Právě její identifikační průkaz měl u sebe v době zločinu. Údajně absolvoval výcvik u ruských bezpečnostních sil. Moskva ale už ve čtvrtek jakýkoli podíl na smrti Voroněnkova odmítla. Voroněnkov například kritizoval ruskou anexi Krymu a přirovnal poměry v Rusku k nacistickému Německu.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Město Palmýra je pod kontrolou syrské armády, která vytlačila teroristy z Islámského státu. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Armáda prezidenta Bašára Asada podle agentury Reuters už ve středu obsadila citadelu. V Sýrii se bojuje také východně od města Aleppo a v Dajr az-Zauru, kde vláda kontroluje enklávu, zatímco ostatní území má stále v rukou IS.
Rakouský soud povolil tento týden vydání zadrženého ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše do USA. Vlivný podnikatel tam čelí obvinění z poskytnutí mnohamilionových úplatků politikům v Indii ve snaze získat licenci pro obří důlní projekt. Konečné slovo ve Firtašově vydání bude mít ještě rakouské ministerstvo spravedlnosti. Případný přesun oligarchy do Spojených států ale může ohrozit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firtaš totiž úzce spolupracoval s jeho někdejším poradcem Paulem Manafortem. A může mít k dispozici řadu dalších výbušných informací - o Trumpovi i politicích v Rusku nebo na Ukrajině.
Rusko popřelo jakýkoli podíl na údajném mírovém plánu pro Ukrajinu, který sestavil ukrajinský opoziční poslanec Andrij Artemenko s dvěma poradci Donalda Trumpa. Plán navrhuje, aby se všichni ruští vojáci stáhli z Donbasu kontrolovaného proruskými radikály a aby ukrajinští voliči v referendu rozhodli, zda má být Krymský poloostrov pronajat Rusku na 50 nebo 100 let. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov plán, o němž informoval list The New York Times, označil za absurdní. Podnikatele Artemenka ukrajinská nacionalistická Radikální strana kvůli plánu v pondělí vyloučila ze svých řad.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Ruští IT odborníci, kteří se v minulosti zabývali vyšetřováním počítačové kriminality na internetu a spolupracovali přitom s kolegy v USA i jinde ve světě, mají strach. Po nedávné vlně zatýkání v Moskvě není jasné, kdo z nich může přijít na řadu taky. Tamní úřady opakovaně mluví o zradě státních zájmů. A jejich pozornost se zaměřuje na informace, které ruští IT experti v minulosti sdíleli se západními kolegy kvůli bezpečnosti na síti.
Opozičního předáka Alexeje Navalného uznal ruský soud znovu vinným a uložil mu trest pět let vězení podmíněně. Navalnyj navíc musí zaplatit pokutu ve výši 500 000 rublů. Rozsudek zatím není pravomocný. Navalnyj je v ruském Kirově souzen za údajnou zpronevěru opakovaně. Obžalován byl z toho, že jako poradce gubernátora zorganizoval podvod, při kterém byl lesnický podnik Kirovles okraden. Navalnyj proces označuje za politický a řízený Kremlem. Na vynesení rozsudku přišel rovnou s taškou nachystanou do vězení, protože čekal verdikt "vinen".
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému hrozí podmíněný trest pěti let vězení kvůli kauze kolem údajných defraudací ve firmě Kirovles. Trest, který pro Navalného žádá Rusko, by mu znemožnil kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2018. Navalnyj vidí proces jako zpolitizovaný a řízený Kremlem. Za údajné zpronevěry je souzen opakovaně.
Do moskevské nemocnice přivezli opozičního politika Vladimira Kara-Murzu s příznaky těžké otravy. Umístili ho podle listu Moskovskij komsomolec na jednotku intenzivní péče. Pětatřicetiletý ruský disident byl blízkým spolupracovníkem Borise Němcova, jednoho z vůdců ruské opozice. Ten byl před dvěma lety zastřelen v centru Moskvy.
Dva vysoce postavené agenty ruské tajné služby FSB zatkli a obvinili z velezrady. Muži odpovídali za internetovou bezpečnost. Podle všeho byli napojeni na hackerskou skupinu nebo na hackera, který si říká Šaltaj Boltaj. Obviněni z velezrady ve prospěch Spojených států byli vedoucí jednoho z oddělení centra informační bezpečnosti FSB Sergej Michajlov, jeho podřízený Dmitrij Dokučajev a manažer softwarové firmy Kaspersky Lab Ruslan Stojanov.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že chtějí obnovit obchodní a hospodářské styky obou zemí. S Angelou Merkelovou si americký prezident potvrdil zásadní význam Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy. Francouzský prezident zase Trumpa v telefonátu varoval před americkým protekcionismem. A odmítl zrušení protiruských sankcí.
