Dnes si je většina rodičů schovává jako roztomilý suvenýr na památku. Do budoucna se ale může z obyčejných mléčných zoubků stát lukrativní komodita. Vědci totiž zjistili, že jejich dřeň je cenným zdrojem kmenových buněk. Lze je ze zoubků odebrat a zamrazit v některé z tkáňových bank pro budoucí léčebné využití. Jedna taková biobanka vznikla letos dokonce i v Česku.
Dvouleté Madlence byla na začátku března diagnostikována aplastická anémie. Ta způsobuje nedostatečnou tvorbu červených a bílých krvinek a krevních destiček. Dívenka akutně potřebuje transplantaci kostní dřeně, lékaři však zatím nemají k dispozici vhodného dárce. Jedním z lidí, kteří v jejich hledání pomáhají, je Zdenka Wasserbauerová. Do registru přivedla už takřka 40 tisíc lidí.
Při akutní leukémii se v těle zmnoží bílé krvinky, které jsou nezralé a neplní svou funkci. Nemocným tak nefunguje správně imunita a jsou ohroženi i běžnými infekcemi. Vedle toho trpí i řadou dalších potíží spojených s poruchou krvetvorby, které často přicházejí jako blesk z čistého nebe. Jak akutní leukémii včas rozpoznat? Podívejte se na šestý díl druhé série videopořadu První příznaky.
Matěj Kučera byl nadaný sportovec, závodně hrál fotbal za SK Miletín na Jičínsku, kde bydlí. Když mu bylo dvanáct let, dostal velké horečky a se zdánlivou chřipkou šel k praktické lékařce. Její pečlivost mu tehdy v roce 2016 pomohla zachránit život.
Michal Tittl onemocněl v létě 2017 rakovinou krve. Jeho příběh vyvolal mezi kolegy-hasiči vlnu solidarity, začali po desítkách vstupovat do registru dárců kostní dřeně. Michal se po stovkách dní boje s vážnou chorobou nyní vrací zpět k náročné práci.
Michal Tittl si splnil svůj dětský sen, když se stal na pražském letišti hasičem. Jenže po dvou letech začal mít zdravotní problémy a lékaři mu oznámili, že trpí zvláštní formou rakoviny krve. Nutně potřeboval dárce, začal boj o holý život. Do registru dárců krvetvorných buněk začaly kvůli němu vstupovat desítky hasičů.
Výhodnější podmínky půjde uplatnit už v letošním daňovém přiznání. Změny mají lidi více motivovat k vstupu do registru dárců.
TOP 09 a Starostové navrhují zvýšení daňových odpočtů pro dobrovolné dárce krve. Dobrovolní dárci kostní dřeně by si za jeden odběr mohli podle novely odečíst od základu daně 20 000 korun. Zatímco ministerstvo zdravotnictví tento krok vítá, ministerstvo financí ho nepodporuje. Vláda se nicméně k návrhu staví neutrálně, o vyšších odpočtech tak rozhodnou až poslanci.
Jmenuje se Alex, je mu šest let a jeho příběh oblétl Evropu. Má vzácné onemocnění - a k tomu velmi specifický genotyp. Dárce kostní dřeně, kterého nutně potřebuje, se proto hledá ještě obtížněji než u jiných dětí. Velmi pravděpodobně se přitom nachází někde v České republice. Zbývá jediné: najít ho.
Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic (75) pracovala celý život v Barumce jako účetní. Když jí bylo 56 let, onemocněl její vnuk leukémií. Seznámila se s malými onkologickými pacienty a s problematikou leukémie a začala shánět lidi do registru dárců kostní dřeně. Do klasického důchodu nikdy neodešla, nemá čas. Již 19 let totiž objíždí školy a pracoviště, pořádá přednášky a shání nové lidi do registru. Získala jich už neuvěřitelných 7700. Za to, že se náš vnuk uzdravil a že jsme nemuseli prožívat smutek jako jiné rodiny, tak tomu životu mám co vracet. Vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zdenka Wasserbauerová.
Zjistilo se, že při akutní leukemii stačí kostní dřeň od příbuzného, která se shoduje jen z poloviny. Pražští lékaři už provedli první transplantaci novou metodou. Mladé pacientce se daří dobře.
Letos dojde k dramatickému poklesu dárců, kteří dovršili věkovou hranici pro darování kostní dřeně, a nová generace chybí.
Ministerstvo zdravotnictví prosazuje do seznamu výkonů, které mají platit pojišťovny, neotestovanou léčbu. To je v rozporu se zákonem.
Pražský registr dárců kostní dřeně pokořil hranici 22 tisíc zájemců. Mnoho lidí se stále brání zápisu na seznam kvůli předsudkům o bolestivosti odběrů.
Popsali princip, jak se zhoubné buňky dostávají z kostní dřeně do krve
Vladimír Koza byl zakladatel registru pro dárce kostní dřeně v nemocnici v Plzni
Někteří vědci varují před přílišným optimismem
