


Nejtěžší porážka. Češi si ve Wembley ani neškrtli a schytali od Angličanů pět gólů
Čeští fotbalisté v úvodním utkání kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2020 utrpěli v Anglii debakl 0:5 a zaznamenali nejvyšší porážku v samostatné historii.



Čeští fotbalisté v úvodním utkání kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2020 utrpěli v Anglii debakl 0:5 a zaznamenali nejvyšší porážku v samostatné historii.



Ve svém projevu na Pražském hradě někdejší generální tajemník NATO George Robertson prokázal upřímnost rodáka ze Skotska. „Vaše země není schopna dostát ani příslibům, které byly učiněny, a ani hrozbám, kterým aliance čelí,“ kritizoval nízké obranné výdaje České republiky. Dvaasedmdesátiletý lord Robertson, který stál v čele NATO v letech 1999 až 2004, byl jedním z význačných hostů úterní slavnostní konference k 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance.



Madeleine Albrightová v úterý na Pražském hradě zahájila konferenci k výročí události, na které měla jako někdejší ministryně zahraničí USA velkou osobní zásluhu. Projev přednesla přesně v den, kdy Česká republika před dvaceti lety vstoupila do NATO, a potvrdila tím návrat do společenství demokratického Západu.



Americký prezident Donald Trump zaslal svému kosovskému protějšku Hashimu Thaçimu dopis, v němž ho vyzývá k tomu, aby udělal vše pro uzavření dlouhodobé dohody se sousedním Srbskem dvě dekády po ukončení války. S odvoláním na sdělení na webu kosovského prezidenta o tom v úterý informovala agentura Reuters.



Hashim Thaçi uvedl, že etničtí Srbové žijící v Kosovu se o svůj osud bát nemusí. Bělehrad se však obává, že cílem transformace Kosovských bezpečnostních sil je vyčistit etnicky sever Kosova, kde většinu obyvatel tvoří Srbové. Vláda v Prištině to popřela.



Kosovský parlament v pátek za bojkotu srbských poslanců schválil velkou většinou transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu. Srbsko, vůči němuž kosovští Albánci v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost, podle očekávání reagovalo podrážděně, když už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Prezident Aleksandar Vučić oznámil, že vláda požádala o svolání naléhavého zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu stupňování napětí.



Kosovský prezident Hashim Thaçi stvrdil dohodu o vytyčení hranic s Černou Horou. Ratifikaci dokumentu, podepsaného zástupci vlád obou zemí už před třemi lety, až do letošního března bránila v kosovském parlament tvrdošíjně opozice, a to i s použitím slzného plynu v jednacím sále. Dohodu černohorský parlament ratifikoval již v srpnu 2015. Dojednaná demarkace hraniční linie ale narazila na rozhodný odpor kosovských opozičních politiků. Kosovský zákonodárný sbor dohodu ratifikoval až letos 21. března, přestože někteří opoziční poslanci v sále opět rozprášili slzný plyn. Schválení dokumentu je přitom pro Prištinu velmi důležité. Jde totiž o jednu z podmínek další evropské integrace Kosova.



V kosovském městečku Mitrovica probíhalo setkání, na kterém se jednalo o zlepšení vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, ale také o podmínkách členství v Evropské unii. Během jednání najednou do místnosti vtrhla kosovská policie se slzným plynem a zatkla úředníka srbské vlády a vyjednavače Marka Djurice. Důvodem zadržení byl zákaz vstupu do země za nevhodné nacionalistické poznámky, které v minulosti pronesl. Policie po výslechu politika odvezla na hranice se Srbskem, aby se vrátil zpět do své země.



Čtyřčlenná delegace byla složená ze srbského ministra obrany, hlavního vyjednavače Srbska, poradce srbského prezidenta Aleksandara Vučiče a srbského ministra kultury.



Kvůli útokům slzným plynem musel ve středu kosovský parlament čtyřikrát přerušit hlasování. Zákonodárci z opoziční strany v průběhu celého dne házeli mezi své kolegy lahve se slzným plynem. Nakonec desítky z nich zadržela policie. Po bouřlivém zasedání parlament schválil dohodu o hranicích s Černou Horou, která splňuje klíčovou podmínku k tomu, aby země získala bezvízový styk s Evropskou unií.



Ostrou kritiku vyvolalo nedělní prohlášení rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho o Kosovu, samotný politik Svobodné strany Rakouska později svá slova mírnil.



Brusel zveřejnil novou strategii pro rozšiřování Evropské unie. Podle ní by se už v roce 2025 mohly k EU připojit Černá Hora a Srbsko, musí ale splnit tvrdé podmínky.



Olivera Ivanoviče zasáhlo do hrudi pět projektilů. Poranění byla tak vážná, že snaha lékařů o jeho záchranu byla marná.



Kvůli válečným zločinům na Srbech se bude v Bosně zodpovídat dalších 11 lidí, převážně muslimů. Přidají se tak ke čtrnácti obžalovaným ze čtvrtka.



Dva výbuchy v neděli podle místní policie otřásly obcí Zubin Potok na severu Kosova. Při explozích v obci obývané především kosovskými Srby nikdo nebyl zraněn, hlášeny jsou škody na dvou domech a třech vozidlech. Zubin Potok se nachází 55 kilometrů severozápadně od kosovského hlavního města Priština. Brzy ráno zde explodovaly dva ruční granáty a poškodily domy dvou místních Srbů, kteří pracují pro kosovské bezpečnostní složky. Policie nikoho nezadržela a záležitost vyšetřuje. Premiér Kosova označil událost za "nepřijatelný čin, jehož cílem bylo udržovat obyvatele v napětí". Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008, Srbsko ale jeho suverenitu neuznává.



Kosovo bude mít po třech měsících od parlamentních voleb mít vládu s většinou. V pondělí podepsala Demokratická strana Kosova (PDK) dohodu o vytvoření vlády s menší stranou Aliance nové Kosovo (AKR). Aliance opustila koalici s Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy. Šéf AKR Behgjet Pacolli tento krok zdůvodnil snahou překonat ochromení institucí.



Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić opět volá po rozdělení Kosova. Jako možné řešení problémů, jež má Srbsko kvůli této bývalé srbské autonomní oblasti, navrhl rozdělení Kosova na základě etnických hranic, tedy podle toho, kde většinu tvoří kosovští Albánci a kde naopak kosovští Srbové. Dačić to napsal v srbském provládním listu Večernje novosti. Kosovská vláda Dačičův návrh rezolutně odmítá. Dačić míní, že rozdělení Kosova by představovalo trvalé řešení, jelikož "by všichni něco získali a o něco přišli". Priština jeho návrh ale odmítá. Zdůraznila, že by Kosovo přišlo asi o pětinu území, tedy oblast, kde většinu tvoří kosovští Srbové, kteří odmítají prištinskou vládu, uvedla agentura AP.



Architekta české migrační politiky Tomáše Haišmana v polovině července nahradila jeho dlouholetá zástupkyně Pavla Novotná. Po dvaceti letech na ministerstvu vnitra, kde dlouhé roky rozhodoval o osudech všech migrantů v Česku, čeká Haišmana vysoký diplomatický post na Balkáně. Na podzim se stane chargé d’affaires v Kosovu.



V Kosovu se v neděli konaly předčasné parlamentní volby vyhlášené poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. Volby vyhrála koalice vedená středopravou Demokratickou stranou Kosova (PDK). Podle zveřejněných údajů skončí na druhém místě opoziční hnutí Sebeurčení (Vetevendosje, VV) s 27 procenty hlasů. Třetí je koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s podporou téměř 26 procent zúčastněných voličů. Vyjednávání o vládní koalici ale může podle expertů skončit fiaskem. PDK a LDK už před volbami daly najevo, že spolu do další vlády nepůjdou.



Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).