Loni bylo v Česku zadrženo 5 301 padělaných nebo pozměněných bankovek a mincí. Celková hodnota padělků tuzemské měny překročila 2,5 milionu korun, hodnota padělků zahraničních platidel činila po přepočtu 9,3 milionu korun. Projděte si detaily ve fotogalerii.
Česká národní banka v lednu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu přesahujícím 58 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes banka zveřejnila. Režim devizových intervencí zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 korun za eur. Od té doby do konce letošního ledna tak centrální banka intervenovala za více než půl bilionu korun. Bankovní rada ČNB na počátku února konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017.
Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Inflace se ale stále nachází hluboko pod dvouprocentním cílem ČNB. Podle dnes zveřejněné prognózy dojde k udržitelnému plnění inflačního cíle až v průběhu prvního pololetí 2017.
Česku by stačilo jen chtít. Podmínky pro vstup do eurozóny totiž už nyní splňuje. Politici ale vyčkávají a platí to i pro premiéra Sobotku, který jinak říká, že Česko bez eura nemůže v budoucnosti prosperovat. Potřebujeme ale ještě určitý čas na to, abychom „dohnali“ Evropu.
„Izolace by znamenala hospodářský úpadek a sociální stagnaci,“ říká k přijetí eura předseda vlády Bohuslav Sobotka. Jeho současná vláda ale termín zavedení společné měny už neurčí. Mezi nevýhody společné měny patří i nutnost podílet se na záchranném fondu ESM.
"Žijeme uprostřed eurozóny, ale může se z nás stát ostrov, který nebude mít vliv na to nejdůležitější," varoval státní tajemník Tomáš Prouza na dnešní konferenci o přínosech a rizicích přijetí eura v Česku. Ekonomicky jsme na společnou měnu připraveni, horší je to s přesvědčením obyčejných lidí.
Některé banky si do devizových kurzů, kterými přepočítávají platby kartou v zahraničí, započítávají vyšší "přirážku" než v minulosti. Na klientech si tak kompenzují pokles příjmů z mezibankovních poplatků od obchodníků, které loni výrazně omezilo nařízení Evropské unie. Někdy je výhodnější vyměnit hotovost v tuzemských směnárnách.
Přestože Jiří Rusnok připouští prodloužení měnových intervencí, prezident Miloš Zeman jej v létě jmenuje novým guvernérem České národní banky. Říká, že v obměněné bankovní radě mají být zastánci obou postojů.
Celkový počet bankovek a mincí v oběhu neklesá ani s rozvojem platebních karet a nástupem bezkontaktních karet. Vyplývá to z čerstvé statistiky České národní banky.
Nejlevnější Big Mac je ve Venezuele, nejdražší ve Švýcarsku, vyplývá z aktualizované verze indexu sestavovaného časopisem The Economist. Zatímco Češi si na Big Macu mohou pochutnat za 2,98 dolaru, tedy po přepočtu za podobnou cenu jako v Chile, Pákistánu či Mexiku, v USA stojí 4,93 dolaru a nejdražší Big Mac na světě vyjde ve Švýcarsku na 6,44 dolaru.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Celková cena českých mincí a bankovek, které jsou v oběhu, roste dlouhodobě. Zatímco v době zavedení koruny v únoru 1993 měly hodnotu 28,1 miliardy korun, minulý týden překonaly poprvé 500 miliard. Z bankovek mezi lidmi nejčastěji obíhá tisícikoruna, z mincí pak koruny.
Pravděpodobnost, že by ČNB ukončila režim intervencí v létě nebo na začátku podzimu příštího roku, je podle guvernéra mizivá. Ve čtvrtek bankovní rada uvedla, že ukončení režimu devizových intervencí se pravděpodobně odsouvá do období kolem konce roku 2016. Do té doby ČNB hovořila o tom, že režim intervencí neopustí dříve než ve druhé polovině příštího roku. Singer také dodal, že se odhad konce režimu intervencí může kvůli budoucímu ekonomickému vývoji ještě oddálit.
Policie uvolnila další informace v případě gangu, který padělal bankovky v celkové hodnotě stovek milionů eur. Z činu podezírá čtyři Čechy a Slováka. Policisté v kauze zatýkali 29. října na několika místech v Česku. Zadrželi nejdřív čtyři lidi, ke kterým přibyl s obviněním další muž stíhaný ve vazbě kvůli jinému případu. Vyráběli platidla v hodnotě 2000 a 5000 korun a 20 a 500 eur, do oběhu se ale bankovky nakonec nedostaly. Kriminalisté případ rozplétali zhruba rok. Obviněným hrozí až 16 let vězení.
Dotazy čtenářů zodpovídal analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Přinejmenším ve dvou bodech přinesla měnová intervence z pohledu ČNB pozitivní výsledek. Lidé přestali šetřit a začali utrácet, tržby obchodníků rostou. Oslabení koruny si pochvalují také exportéři, tedy významní zaměstnavatelé.
Oslabenou korunu bude Česká národní banka pravděpodobně držet až do konce roku 2016. Shodla se na tom bankovní rada ČNB. Podle nové prognózy centrální banky se inflace výrazně přiblíží ke dvouprocentnímu cíli ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016.
Policie odhalila padělatele bankovek, kteří ve velkém vyráběli padělky korun a eur. Jde o případ mimořádně velkého rozsahu. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz byla skupina připravena uvolnit do oběhu bankovky v řádu miliard korun. Pět obviněných stíhá policie v České republice, čtyři z nich jsou ve vazbě. Hrozí jim až 16 let vězení. Další obvinění cizinci jsou stíháni na Slovensku.
Průměrná cena benzinu se přiblížila ke třiceti korunám za litr, nafta je nejlevnější od března roku 2010. Za aktuálním zlevňováním je především posilování české koruny k americkému dolaru, ve kterém se pohonné hmoty obchodují na komoditní burze v Rotterdamu. Čeká se další mírný pokles cen u čerpacích stanic.
Zatímco v červenci ČNB invervenovala částkou 28 miliardy korun, v srpnu to bylo více než třikrát tolik. Cílem intervencí je dlouhodobě držet kurz koruny u 27 Kč/EUR, v letních měsících se koruna k této hranici přiblížila hned několikrát. Od zahájení intervencí v listopadu 2013 už centrální banka intervenovala celkově za zhruba 330 miliard korun, podle ČNB ovšem tyto zásahy nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů.
