Dokument Q: V oku bouře odhaluje, jak anonymní postava známá jako Q pomocí konspirační teorie a informační války zneužívá internet, ovlivňuje politiku a manipuluje s názory lidí.
Na twitterovém účtu amerických strategických sil se o víkendu objevil záhadný příspěvek, který někteří uživatelé mylně považovali za tajný kód pro zahájení atomového úderu. Po několika dnech nejistoty se však objasnilo, že za záhadnými šiframi stálo neposedné dítě.
Jsme lidé omylní, kardinál Dominik Duka prostě mohl naletět. Drsné však je, že se neomluví, že neřekne: Promiňte, šířil jsem konspirační teorii a mrzí mě to.
Podnikatelka, matka tří dětí a milovnice zbraní. Bývalý prezident Donald Trump ji označil za budoucí hvězdu republikánů, šéf strany v Senátu Mitch McConnell naopak za "rakovinu" partaje. Kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová zasedá ve Sněmovně reprezentantů teprve měsíc, přesto se stala jednou z nejrozporuplnějších postav americké politiky.
Jeho kruh věrných se zmenšuje, nové ústavní žalobě čelí takřka osamocený, podrážděný a v ústraní. Takto ve čtvrtek některá světová média hodnotila situaci končícího prezidenta Donalda Trumpa, který se ve středu jako první hlava státu v dějinách USA stal podruhé terčem tzv. impeachmentu.
Útoky 11. září na New York a Washington před dvaceti lety přinesly velkou vlnu konspiračních teorií odmítajících oficiální verzi vyšetřování. Následovníkem teorie o utajených příčinách teroristického útoku je konspirace nazývaná ve Spojených státech QAnon. Mnoho demonstrantů, kteří vpadli ve středu do Kongresu, patří k jejím přívržencům.
Na jaře jsme se viru báli. Pociťovali jsme emoce. Dnes se jich snažíme zbavit tím, že všechno nepříjemné vytěsníme z hlavy pomocí čísel a grafů. Nezachrání nás to.
Narazit na reklamu velké firmy na dezinformačních webech je v poslední době obtížnější než dříve. Řada společností si uvědomuje jejich nebezpečnost a přijala opatření, aby se jejich inzerce na podobných webech nezobrazovala. Příjem z reklamy je přitom pro dezinformátory často důležitou položkou v rozpočtu, neboť může každému z webů přinášet desítky tisíc měsíčně. V součtu pak jde o stovky tisíc.
Přes milion lidí chce hromadně vtrhnout do proslulé Oblasti 51, aby se konečně na vlastní oči přesvědčili, jestli americká vláda schovává před světem důkazy o existenci mimozemšťanů. Akce je spíše internetovým happeningem než vážně míněnou událostí, přesto o ni referují zahraniční média, která nevylučují, že zlomek lidí může vzít celou věc vážně. V pozoru je i armáda. Území o rozloze téměř 13 kilometrů čtverečních na okraji vyschlého jezera Groom Lake v americké Nevadě je totiž dlouhá léta předmětem nejrůznějších konspiračních teorií.
Katedrálu Notre-Dame někdo zapálil schválně, muslimové z toho mají radost, je to útok na západní hodnoty, postaví místo ní mešitu. Na internetu se prakticky ihned po požáru ikonické památky začaly šířit dezinformace.
"Hypersenzitivita na elektřinu, na internet, na mikrovlnné záření. Pro lékaře těžko uchopitelný problém, který ale postihuje čím dál víc lidí," praví se v anotaci dokumentu Všude kolem nás, který měl na programu festival Jeden svět. Snímek nechává bez kritických komentářů prostor lidem, kteří jsou přesvědčeni o škodlivosti všech těchto vln a říkají, že vzhledem k jejich citlivosti mají devastující účinky na jejich zdraví. Jaká jsou však fakta?
I více než šedesát let od atentátu na Johna F. Kennedyho vzbuzuje tato zlomová událost pochybnosti. Americký prezident Donald Trump tento týden nařídil odtajnit vládní listiny týkající se vraždy svého předchůdce v úřadu. Podívejte se ve fotogalerii na rozsáhlou rekonstrukci osudného 22. listopadu 1963 v Dallasu.
Hranice mezi tím, co se smí říkat a co ne, určují soukromé společnosti místo států, na jejichž území operují?
Příbuzní a blízcí zemřelé bulharské věštkyně Baby Vangy popírají autenticitu některých jejích předpovědí, které se opravdu splnily. Například potopení ruské ponorky Kursk v roce 2000.
Američtí uživatelé sociálních sítí se od pátku baví konspirační teorií, podle které se manželka amerického prezidenta Melanie Trumpová nechává občas zaskakovat dvojnicí. Podezření americké herečky Andrey Wagner Bartonové na Facebooku sdílely tisíce uživatelů. Další důkazy se objevily také na Twitteru.
Nejsem cenzor, chceme umožnit inzerentům vybrat si, s kým bude jejich značka spojována, soudů se nebojíme, říkáme jenom náš názor, říká Ján Urbančík, zakladatel webu Konspirátori.sk, který na Slovensku mapuje konspirační weby. Těch je podle něj neuvěřitelné množství. Jejich cílem prý není obírat někoho o peníze, ale dávají možnost klientům vybrat si, kde budou inzerovat. Mrzí ho, že v Česku podobná iniciativa nevznikla.
Šéfredaktor známého německého konspiračního serveru Nikolas Pravda nabízí svým čtenářům "alternativní informace" jinými slovy fake news - například o tom, že kancléřka Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera nebo že ebolu v Africe šíří Červený kříž. Bývalý marketingový specialista s českými kořeny přiznává, že významnou motivací je pro něj i obživa. Díky dezinformačním zprávám si vydělal na byt a zimu tráví v tropickém ráji. Kvůli vydaným textům už měl problémy i s německou justicí a několikrát jeho články vyvraceli lovci hoaxů. Některé zprávy přebraly i české servery.
Řada firem ani neví, že inzerují na dezinformačních a konspiračních webech, objevují se tam nabídky od bankovních služeb až po prodej aut, je to běh na dlouhou trať, spousta firem ale aplikuje politiku společenské odpovědnosti, říká analytik Evropských hodnot Roman Máca a dodává, že věří v to, že firmy nechtějí podporovat projekty, které podporují nenávist a šíří poplašné zprávy.
"Mohla bych sedět doma, péct sušenky a pít čaj, ale já jsem se rozhodla vykonávat svou profesi." Tato kousavá slova z roku 1992 patří Hillary Clintonové. Tehdy se o křeslo v Bílém domě ucházel její manžel. Letos je v obdobné roli ona sama. Proti ní stojí republikánský kandidát Donald Trump a ještě nikdy se o post prezidenta neucházeli dva tak neoblíbení politici. Negativní obraz Hillary Clintonové se začal rodit už v 70. letech.
Hned šest českých novinářů se od čtvrtka může chlubit Krameriovou cenou "za nezávislou žurnalistiku". Za udílením cen stojí Asociace nezávislých médií, kterou vloni založili novináři spjatí s kontroverzními weby a proruskou propagandou. V porotě prvního ročníku zasedl také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Problém v tom nevidí. Ocenění pro dva novináře z ČRo naopak považuje za doklad toho, že rozhlas dělá svou práci dobře.
