Nová varianta nemoci mpox, která se rychle šíří u východní hranice afrického Konga, je podle zdravotních expertů zatím nejnebezpečnějším kmenem choroby dříve známé jako opičí neštovice. Ve středu o tom informovala stanice BBC. Virus způsobuje léze po celém těle a v některých případech může být smrtelný.
Na východě Konga zemřeli po útoku na konvoj OSN italský velvyslanec v Kongu, italský vojenský policista a konžský řidič, který pracoval pro organizaci Světový potravinový program. Útočníci chtěli nejspíš unést představitele OSN. O útoku informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na místní představitele v Kongu a italskou vládu. Češi v konvoji nebyli.
Soud v Kongu v pondělí poslal na doživotí za mříže někdejšího vůdce kmenových milic mai-mai Ntaba Ntaberiho alias Sheku. Usvědčil ho z válečných zločinů spáchaných na civilistech v roce 2010.
Rasová diskriminace vůči lidem z Afriky je v belgických institucích zakořeněná. S tímto závěrem dnes přišla v předběžné zprávě o situaci v Belgii pracovní skupina expertů OSN pro otázky osob afrického původu. Belgie by se podle ní měla omluvit za zločiny spáchané v Kongu během koloniální nadvlády, informovala agentura AP.
Slavný kreslený hrdina Tintin letos oslavil 90. narozeniny a dědicové komiksové postavy se při této příležitosti rozhodli znovu vydat knihu Tintin v Kongu. Kritici ale upozorňují na problematický obsah, kdy je podle nich hlavní postava příliš krutá vůči zvířatům a chová se povýšeně k domorodcům. Příběh o Tintinovi se poprvé objevil 10. ledna 1929 a jeho duchovní otec, výtvarník s pseudonymem Hergé alias Georges Prosper Remi, se tak zařadil do společnosti nejslavnějších Belgičanů.
Na řece na severozápadě Konga se potopila loď, nehoda si vyžádala zhruba 50 mrtvých. S odvoláním na místní úřady o tom informují zahraniční agentury. Neštěstí, jehož příčina ještě není známa, ale může mít obětí více. "Loď se potopila v noci ze středy na čtvrtek, ve čtvrtek jsme našli 49 těl a dnes ráno další," řekl podle agentury AFP viceguvernér provincie Tshuapa. Dodal, že počet nezvěstných zatím nelze upřesnit. Soukromé plavidlo převáželo po řece Momboyo kromě lidí také velký náklad zboží, uvedli místní obyvatelé. Potopení plavidel na řekách i jezerech je v Kongu poměrně časté. V mnoha případech za to může přetížení a špatný stav lodí, na kterých mnohdy chybějí záchranné vesty.
Georges Mondo Makonzo pochází z Konga. Od roku 2015 ale působí v České republice jako člen katolické Společnosti Božího Slova, známé také jako řád verbistů. Nejdříve se rok učil nový jazyk a až potom nastoupil jako kaplan v Kolíně. Stále se prý ale v češtině zdokonaluje. "Moje služba bude mít smysl, pokud budu umět dobře jazyk," říká. "Takže mám motivaci, abych se dál dobře učil."
Stopoval jsem od svých patnácti, ale už nikdy stopovat nebudu, nejlíp se píše o chvílích, kdy umírám. Do Konga se nikdy nechci vrátit, to, jak špatně se tam cítíte, se nedá s ničím srovnat, říká Tomáš Poláček, který měl za cíl do svých čtyřiceti projet stopem celý svět. Dodává, že na své cesty se příliš nepřipravuje, většinou ani neví, jaké počasí je v zemích, kam jede. Při stopu Afrikou málem umřel na malárii, nakonec mu zachránili život v Rabatu v nemocnici.
Čtrnáct členů mírových jednotek OSN a pět vojáků zemřelo při útoku v Demokratické republice Kongo. Dalších 53 lidí utrpělo zranění.
Tadeáš Šíma vyráží už za čtrnáct dní vstříc 17 tisícům kilometrů po západoafrickém pobřeží. Čeká jej putování po Sahaře, Mali i Kongu. Cestu by chtěl zvládnout za necelý rok, a pokud mu v Kapském Městě zůstanou peníze, vyrazí zpátky do Evropy po východním pobřeží.
Před více než 56 lety havarovalo za záhadných okolností letadlo, které převáželo do Konga tehdejšího generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda. Vyšetřování skončilo závěrem, že šlo o chybu pilota. Ani po desítkách let ale neskončily spekulace o tom, co za smrtí švédského diplomata doopravdy stálo. Ve skutečnosti mohlo jít o úmyslný útok. K této variantě se přiklání i čerstvá zpráva významného soudce Mohameda Othmana, kterého pověřila vyšetřováním sama OSN.
Prezidentské volby v Kongu se letos už zřejmě konat nebudou. Důvodem je pozdní registrace voličů v násilím zmítané provincii Kasai. S odkazem na vyjádření konžské volební komise o tom informovala agentura AP. Odklad voleb na příští rok je však v rozporu s dohodou mezi vládou a opozicí, podle které musí současného prezidenta Josepha Kabilu do konce letošního roku nahradit jiná, demokraticky zvolená hlava státu. Registrace voličů v Kasai byla zahájena pozdě v důsledku násilí, které v provincii propuklo loni v srpnu, když byl při operaci konžské armády zabit šéf milice Kamwina Nsapu. Opozice viní prezidenta Josepha Kabilu ze záměrného oddalování voleb s cílem zůstat déle u moci.
Neznámí ozbrojenci v neděli na severovýchodě Konga zaútočili na věznici. Nejméně 11 osob při tom zahynulo a zhruba 930 vězňů je na útěku. Oznámil to guvernér Julien Paluku. Útočníci při útoku na věznici v Beni použili těžké zbraně a zabili osm členů vězeňské stráže. V oblasti byl vyhlášen zákaz vycházení. Beni je známo tím, že tam operuje řada ozbrojených skupin a milicí. Agentura AP upozornila, že ve vězení v Beni byli drženi rebelové ze skupiny Sjednocené demokratické síly (ADF) a skupina hrozila útoky s cílem osvobodit své členy. ADF byla v 90. letech založena v Ugandě a nyní sídlí v Kongu, kde zintenzivnila útoky. Od října 2014 ve východním Kongu skupina zabila více než tisíc lidí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že epidemie žluté zimnice v Kongu a Angole skončila. V posledních šesti měsících se nový případ nákazy v obou zemích neobjevil, napsala agentura AP. Nemoc si od prosince 2015 vyžádala asi 400 obětí na životech. V Angole a Kongu se během epidemie oficiálně potvrdila nákaza žlutou zimnicí u 965 lidí. Nenahlášených případů mohlo přitom podle WHO být až několik tisíc. Více než 30 milionů lidí bylo očkováno. Použito k tomu bylo 19 milionů dávek vakcíny, což je asi třikrát tolik, než se pro případ epidemie běžně uchovává. Žlutá zimnice je potenciálně smrtelná nemoc, kterou přenášejí komáři.
Demokratická republika Kongo, mezi léty 1971 - 1997 známá pod jménem Zair, patří rozlohou i počtem obyvatel mezi největší africké země. Hlavním městem je Kinshasa.
Nejméně 50 životů si vyžádaly záplavy ve městě Boma na jihozápadě Konga. Zničeno bylo asi 500 domů, bez přístřeší tak zůstaly tisíce lidí. S odvoláním na guvernéra provincie o tom informovala agentura AFP. Povodeň způsobily přívalové deště ze začátku týdne, po kterých se rozvodnila místní řeka Kalamu, přítok řeky Kongo. Podle guvernéra se povodně opakují, naposledy se vyskytly loni v lednu. Jejich výskyt je ale kvůli změnám klimatu častější, řekl. V Bomě žije až 200 000 lidí. Jde o druhé největší město provincie a jediný konžský přístav na břehu Atlantského oceánu. Leží na hranici s Angolou, na jejímž území se také našly některé z obětí záplav.
Na východě Konga ozbrojenci dnes ráno napadli vesnici a zabili přibližně 30 lidí. Zřejmě šlo o etnicky motivované násilí, uvedla agentura Reuters. Milice kmene Nande přezdívaná Mai Mai Mazembe vtrhla do vesnice Luhanga v hraniční provincii Severní Kivu. Bojovníci ozbrojení mačetami a střelnými zbraněmi na místě zabili zřejmě až tři desítky obyvatel. Většina z nich patřila ke kmeni Hutu. "V tuto chvíli máme odhad přibližně 30 mrtvých a asi dvacet zraněných," řekl představitel místních úřadů Joy Bokele. K motivu útoku se nevyjádřil. Podle aktivistů z místní nevládní organizace masakru předcházelo několikatýdenní vyhrožování.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v Angole a Kongu masivní očkování proti žluté zimnici. Tato smrtelná nemoc zachvátila střední Afriku a může se brzy výrazně rozšířit, varovala v úterý nevládní organizace na podporu práv dětí Save the Children. Nynější nákaza je jednou z nejhorších za poslední desítky let. WHO dnes uvedla, že na žlutou zimnici již zemřelo více než 400 lidí. Přes 14 milionů osob se teď WHO snaží spolu s partnerskými organizacemi naočkovat, aby se zastavilo šíření nákazy. Zásoby vakcín jsou ale omezené, takže lidé dostávají menší dávky, uvedla agentura AP. Virus se rozšířil z Angoly do Konga. Podezření na nákazu je u přibližně 5000 osob.
Výpravou do Konga si Matej Kmeť a Matúš Jankovič plnili sen natočit velký dokument o záchraně pralesních slonů. Chtějí upozornit na jejich vymírání. Ve středoafrické zemi se připojili k českému bojovníkovi proti pytlákům, Arthurovi Sniegonovi. Jejich práci však přerušila tragédie. Po cestě z první razie na pytláky brněnský dokumentarista Matúš zahynul při autohavárii. Tvůrci chtějí v projektu pokračovat, jednají například s Českou televizí.
