Pro Donalda Trumpa to byl náročný den, protože eskaloval jeho střet s Elonem Muskem. Setkal se ale také poprvé oficiálně s novým německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ten se snažil Trumpovi na příkladu druhé světové války zdůraznit, jak důležité je americké angažmá v Evropě. Trump mu to ale vrátil nečekaným způsobem.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek ve středu večer oznámil, že se následující den nedostaví poslancům vysvětlit okolnosti kauzy, která předcházela jeho rezignaci. Je to chyba, kterou nepochopí nejen opozice, ale ani koaliční partneři občanských demokratů. A hlavně volič, kteří si nich nejspíš budou myslet, že jsou srabi. A na to koalice Spolu může doplatit u voleb.
Zatímco osud Pavla Blažka jako ministra spravedlnosti byl v kauze bitcoiny zpečetěn velmi rychle a Blažek sám rezignoval, v případě premiéra Petra Fialy je situace složitější. Stejně jako v některých jiných kauzách dává Fiala od celého problému ruce pryč a tvrdí, že na průšvihu nenese podíl. Aktuálně.cz popisuje jeho roli v celé kauze, a také to, zda vydrží jako premiér a také volební lídr.
Právě probíhající kauza ministra spravedlnosti Pavla Blažka možná víc než cokoliv jiného ukáže, do jaké míry je premiér a předseda ODS Petr Fiala skutečným lídrem. A zda má být on hlavním soupeřem opozičního lídra Andreje Babiše v podzimních volbách. Fiala by měl být teď více než kdy jindy ve světle reflektorů a měl by odpovídat na všechny otázky k této kauze. Zatím to ale nedělá.
Europoslanec Filip Turek oznámil, že bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách. Povede středočeskou kandidátku Motoristů sobě. Je to logická a očekávatelná reakce na jejich klesající podporu. Přesto to bude mít strana těžké. Mimo jiné proto, že se Turek v poslední době projevil jako lhář a hochštapler.
Moje prababička zešedivěla během jediné noci v květnu 1942. Bydlela s rodinou, včetně malé dívky, mojí pozdější matky, v domě v tzv. Heydrichově zatáčce. Dům už neexistuje, byl zbourán při rozsáhlé přestavbě silnic na křižovatce dnešních ulic Zenklova a V Holešovičkách.
Většina analytiků označila istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou za frašku. Ruský prezident Vladimir Putin se odmítl osobně zúčastnit a vyslal delegaci složenou spíše z nižších ruských představitelů. Trochu jiný a mírně - opravdu velmi mírně - optimistický pohled nabízí britský historik a analytik Mark Galeotti ve svém podcastu In Moscow's Shadows.
Je to v krátkém sledu již podruhé, co se prezident Petr Pavel vcelku jasně vyjádřil ke složení příští vlády. V podstatě politickým stranám vzkazuje, že pokud budou zpochybňovat naše členství v NATO či v Evropské unii, tak ať nepočítají s tím, že budou mít ve vládě své ministry.
Edvard Beneš v letech 1945-1948 udělal jistě řadu chyb, ale určitě méně než politici tzv. demokratických stran.
Vladimir Putin označil rozhovor za "velmi obsažný", "velmi otevřený" a "velmi užitečný". Donald Trump napsal, že "duch a tón konverzace byly excelentní". Oba prezidenti spolu telefonicky hovořili dvě hodiny. Podle Trumpa se dohodli, že Rusko a Ukrajina začnou okamžité rozhovory o příměří a konci války.
Minulý týden byl ve znamení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, prvních od krachu istanbulských jednání v březnu 2022. Jen těžko se ale najde médium, které by je neoznačilo za frašku, sloužící jen k tomu, udělat dojem na Donalda Trumpa.
Pokud jste pobouřeni, že u nás nyní žije moc Ukrajinců, možná máte krátkou paměť. Sto tisíc jich na našem území Český statistický úřad poprvé zaregistroval už v roce 2006. O patnáct let později už téměř dvojnásobek. Skok samozřejmě nastal po ruském pokusu dobýt celé území Ukrajiny.
Nedostalo se vaše dítě v prvním kole přijímacích zkoušek na vysněnou střední školu? Nebo dokonce na žádnou a čeká ho druhé kolo? Nemusí to být jen jeho chyba, tedy nedostatek znalostí nebo rozklepaná mysl z těžké zkoušky.
Vladimír Putin využil přehlídku ke Dni vítězství, aby válku na Ukrajině vykreslil jako existenční boj proti "nacistickému" Západu. Ať se nám to líbí, nebo ne, devátý květen na Rudém náměstí symbolizoval Putinovo přesvědčení o nevyhnutelné a trvalé konfrontaci s Evropou a USA. Píše to týdeník The Economist.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) oznámila odhalení špionážní sítě maďarské vojenské rozvědky v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Agenti údajně zjišťovali informace o rozmístění a síle ukrajinské armády a také názory místních obyvatel na případný vstup maďarské armády do Zakarpatí. Je to reálná hrozba, nebo Ukrajinci zbytečně "plaší"?
Malování čerta na zeď a žití v permanentní nedůvěře ke svému okolí je asi neoddělitelná část české mentality. Ani po více než 35 letech od konce totalitního režimu nejsme schopni pochopit, že v kapitalismu podání ruky anebo slib je něco, co je závazné a zároveň stvrzením závazku mezi rovnocennými partnery.
Je sobota ráno, vypadá to na krásný mrazivý den. Bez rozloučení se ráno vytrácím z pokoje. Skoro všichni jsou ještě na pozicích a ti co jsou na základně, spí. Vyrážím ze Slovjansku do Charkova.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se nejen Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
S úpadkem vlivu tradičních sdělovacích prostředků stoupá důležitost alternativních médiích. To platí dvojnásob o podcastech. Ve Spojených státech se dokonce o loňském prezidentském klání hovořilo jako o "podcastových volbách". Se vzrůstajícím vlivem přichází otázka odpovědnosti. Mnozí upozorňují na to, že z původně svobodného prostoru se snadno stává útočiště pro nepravdy a manipulaci.
Ve vesnici Pokrovské jsem se ocitl spíš náhodou. V mých plánech nebyla a do včerejšího večera jsem netušil, že mě sem osud velitele jednoho praporu Sil bezpilotních prostředků vyšle.
