Vyspělý znamená také odpovědný
Tři miliardy korun. Přibližně takovou částku dala loni Česká republika na boj se světovou chudobou. Měla by však přispívat několikanásobně více. A především: Systém rozvojové spolupráce zprofesionalizovat.
Tři miliardy korun. Přibližně takovou částku dala loni Česká republika na boj se světovou chudobou. Měla by však přispívat několikanásobně více. A především: Systém rozvojové spolupráce zprofesionalizovat.
Proč u nás nemohou vycházet řádné, prestižní, seriózní noviny? Tak zní nejčastější otázka, kterou v poslední době dostávám.
Slavní sportovci a krásné ženy - od nepaměti dva silně se přitahující magnety. Na jedné straně sláva, peníze a mužný zjev, na druhé straně často rovněž sláva, ale hlavně neskonalý půvab.



Nedělní parlamentní volby ve Švédsku budou podle průzkumů neobvykle napínavé. Nesocialistická opozice má šanci vyhrát, a to v zemi, kde Sociálně demokratická strana od konce války nevládla pouze devět let.
Proč právě noviny a časopisy, o kterých lze stěží říci, že jsou levicové, jako první předpovídají kabinetu Mirka Topolánka krach?
Existuje hned několik důvodů, proč pondělní jmenování Topolánkova kabinetu neskýtá záruku, že letní sága spojená s výměnou celé české vládní garnitury míří k nějakému rozuzlení.
Český fotbal má novou hvězdu jménem Libor Sionko. Po výbuchu na světovém šampionátu a v přípravě se Srbskem, kdy mnohý malověrný fanoušek lámal na naším týmem hůl, se objevil dosud nenápadný hráč s tváří a i povahou anděla a byl u všech pěti gólů proti Walesu i Slovensku na tři nahrál a dva dal.
Záběry afrických migrantů vyloďujících se na pobřeží Kanárských ostrovů zaplavily v posledních měsících všechna evropská média. Ostrovy vzdálené zhruba stovku kilometrů od afrických břehů čelí nebývalé vlně migrace.
Bytostný antikomunista Miroslav Kalousek svým úkrokem doleva, kterým by po Václavu Klausovi jako druhý politik prokazatelně pomohl komunistické straně k ještě většímu podílu na moci, nastolil jednu ze základních otázek politické kultury, která zní: Má v naší civilizaci politický pragmatismus nějaké meze?
Je až s podivem, do jaké míry se česká populace věnuje houbám. Snad nejvíce je to poznat na vlastním názvosloví jednotlivých druhů hub.
"Jakub Janda letí vzduchem s lyžemi rozevřenými do véčka tak, že jejich špičky má za ušima. A to díky mimořádně ohebným kotníkům, odvaze, citu pro vzduch - čili skokanskému talentu. Je v předklonu na milimetrové hranici únosnosti. Stačí málo, a překlopí se do salta a pádu," vysvětluje tajemství Jandových úspěchů František Jež, manažer české skokanské jedničky a sám někdejší reprezentant.
Dnes má být představena na Hradě vláda Mirka Topolánka a s největší pravděpodobností v ní bude chybět ministr informatiky. Je to dobře, či špatně?
Při pohledu z dálky připomíná české politické nebe koncem léta cvičiště leteckých akrobatů. Nechyběly na něm náhlé změny kurzu, při kterých se tajil divákům dech.
Po více než čtyřech měsících od voleb se ukrajinským politickým špičkám podařilo zformovat většinovou vládu. Oproti původním předpokladům, podle kterých se měli znovu spojit rozkmotření vůdci oranžové revoluce prezident Viktor Juščenko a bývalá premiérka Julie Tymošenková, se spolu nakonec dohodli úhlavní rivalové a ministerským předsedou se stal vůdce Strany regionů Viktor Janukovyč.
Češi jsou na tom lépe než Poláci a Slováci. Alespoň co se v tuto chvíli politiky týče. Já vím, zní to po třech měsících patové situace a několika kotrmelcích z posledních dnů trochu překvapivě, ale z pohledu staré Evropy je to tak.
"Úspěchy mužstva se většinou přičítají hráčům, ale za neúspěchy může vždy trenér! Tak zní krutá pravda sportovního života," říkával s oblibou Ivan Hlinka, jenž patřil k úspěšným trenérům.
Nejspíše jen kolektivní diskrétnost diplomatů vyjednávajících s Teheránem o budoucnosti iránského jaderného programu způsobila, že úterní zpravodajské relace i středeční deníky v Británii ovládla čísla ze statistiky stvrzující masivní příliv obyvatel nových členských zemí na ostrovní pracovní trh.
Viru HIV nejde zasadit jeden smrtelný úder, je nutné ho nechat vykrvácet z mnoha ran.
Válka v Libanonu je dalším dějstvím absurdního dramatu, v němž hraje klíčovou roli svébytná interpretace mezinárodního práva, jejíž absurdita dosahuje nebývalých výšin, zanechávajíc diváka v němém úžasu.
Minulou sobotu, 12. srpna 2006, se ve Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) německý levicový spisovatel a nositel Nobelovy ceny Günter Grass, autor asi nejdůležitějšího německého poválečného románu Plechový bubínek, letitý podporovatel sociálního demokrata Willyho Brandta a muž, který se stylizoval do role živého svědomí německého národa, rozhodl přiznat k tomu, že skoro od sedmnácti let, tedy od pozdního léta 1944 (když se v patnácti nedostal jako dobrovolník k námořnictvu: chtěl sloužit na ponorce) do konce války, sloužil u Waffen SS.