Komentář Martina Fendrycha: Po útoku džihádistů v Paříži opět stojíme před těžkým rozhodováním. Máme odevzdat další kusy svého soukromí, abychom se mohli bránit teroru? Pokud ano, za jakých podmínek?
Přímá volba prezidenta začne už někdy v lednu či únoru 2017. Do té doby by měly mít strany jasno, koho do souboje o Hrad vyšlou. Jinak jim vypálí rybník nějaký miliardář.
"Raději rudý než mrtvý," skandovalo se v šedesátých letech na Západě při mírových demonstracích. Jako kdyby tahle mentalita Evropany stále fascinovala.
V neděli jsme sledovali masivní demonstrace proti teroru. V sobotu otiskl Deník rozhovor, ve kterém prezident Zeman navrhuje vystěhovat muslimy z Evropy. Tragéd.
Glosa Martina Fendrycha: Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie v Česku, vystoupil v České televizi. Muslimům žijícím u nás udělal medvědí službu. Nabídl obskurní konspirační teorie.
Svoboda a demokracie často vypadá onošená a slabá. Ale její alternativou jsou nesnesitelné autoritářské a totalitní systémy, které nemají budoucnost.
Teroristický útok na Charlie Hebdo v Paříži je děsivý a odporný. Zvrácené, zcela jistě bezbožné jednání. Ale jeho cílem není jen redakce, nýbrž i rozpoutání nenávisti.
Vlastně je div, že akcie Facebooku reagovaly jen sotva postřehnutelným zamrkáním a nezřítily se do hlubin Wall Streetu.
Obsah médií budoucnosti by měl být zásadně jiný, než jaký nabízejí dnes, aby si jich zlenivělý čtenář všiml. - Karel Hvížďala píše o tom, jak uniknout z odlidštěné „informační sféry“.
Glosa Martina Fendrycha: První dva týdny v lednu probíhá Tříkrálová sbírka. Peníze od lidí na ulici, často od nevěřících, vybírají děti, tři králové. Výtěžek církev využívá pro chudé a bezmocné.
Kancléř prezidenta a politik Strany práv občanů koupil nemovitost. Občan má právo na odpověď, kolik stála.
Komentář Martina Fendrycha: Nechutné. Poslanec a šéf hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura na Facebooku zveřejnil návod, jak šikanovat u nás žijící muslimy. Pokojné muslimy.
Zkreslení je tentokrát opačné – extrémní názory jsou na první pohled do internetu početnější než ve skutečnosti. „Běžné“ mínění je virtuálně zatlačené do pozadí, protože neumí „zaujmout“.
Komentář Martina Fendrycha: Zkusme si představit, jak by mluvil Václav Havel prvního ledna 2015. Jako základ si vezměme jeho podivuhodně aktuální novoroční projev z roku 1990. Stojí rozhodně za to.
Komentář Martina Fendrycha: Čtvrt století jsme my, Češi, žili v klidu. Sice věčně nadáváme, ale žijeme, jak jsme si nikdy nežili. Náš klid však končí. Jsme čím dál víc součástí velmi neklidného světa.
Vánoční poselství Miloše Zemana nebylo vánoční a nebylo to poselství. Vyhnul se v něm svému klíčovému, fatálnímu rozporu s vládou, tedy odlišnému přístupu k putinismu.
Vánoční příběh Martina Fendrycha: Toužíme si Vánoce užít, prožít je úplně nejvíc, mít krásný zážitek, jiný, než je zbytek roku. Zažít něco vzácného, nepokaženého, vidět sebe jako šťastné a nepokažené.
Komentář Martina Fendrycha: Od změny režimu uběhlo pětadvacet let. Jsme jiná společnost. V co jsme se změnili? Čemu dnes věříme? Umíme ještě vůbec věřit? Kam jdeme? Nebo se nepohybujeme nikam?
Pražské stavební předpisy jsou u ledu, oficiálně z administrativních důvodů. To je u tak zalobbované záležitosti podezřelé.
Glosa Martina Fendrycha: Veřejná pozornost se nyní soustředí převážně na Miloše Zemana a jeho dílo. Pozornosti poněkud uniká další klíčová postava české politiky, Andrej Babiš. A jeho pilný Agrofert.
