


Krajní pravice už dávno nejsou holé lebky, potvrdil 17. listopad v Praze
Tam, kde dříve rezonoval ryzí antisemitismus, se dnes potkáváme s antiislamismem, a naopak deklaratorní podporou státu Izrael.



Tam, kde dříve rezonoval ryzí antisemitismus, se dnes potkáváme s antiislamismem, a naopak deklaratorní podporou státu Izrael.



Jak se bránit? Je to lehké i těžké zároveň. Ověřovat si zdroj. Když informace pramení z proruského webu, těžko do ní mohu vložit svou důvěru.



Zeman je pro demokracii nebezpečnější než Babiš. Ten pro své zájmy potřebuje fungující Evropskou unii, ne rozklad, píše v komentáři Jan Moláček.



Bylo logické, že se hlava státu stáhla do ústraní, oslavy svobody se neúčastnila. Takové slavení by se nelíbilo ani Kremlu, ani Pekingu.



Psané právo musí být předvídatelné. Takhle to dělat nejde. Takové zákony je těžké akceptovat.



Pocit přehlíženosti přece neospravedlní volbu člověka, který spílá imigrantům a zároveň žije z jejich levné práce, píše Helena Zikmundová.



Jsme jinde, jiná země, jiná společnost než po roce 1989. Svobodu nemáme na věky. Musíme si ji hlídat dokonce i proti vlastním poslancům.



Že by si ministr Uljukajev troufl vydírat zrovna Rosněfť s jejím prakticky všemocným šéfem Sečinem? A údajný úplatek dva miliony dolarů je podezřele nízký, píše v analýze politolog Karel Svoboda.



Slušný člověk se přece nemá čeho bát. Nedělejte potíže a budeme si rozumět. Příště si probereme paragraf hanobení Čínské lidové republiky a jejího představitele.



Trend uzamčenosti, "odzápadnění", často zastávají ti pasivní, lépe manipulovatelní. Aktivní občané většinou chápou, že uzamčení nikam nevede.



Sobotka vsadil na zapření sociálnědemokratických idejí, úklonu k Zemanovi a válku s Babišem. Nezabere to. Všichni antibabišují a prezidenta nezíská.



Stejně jako wrestleři předstírají tvrdý zápas, i Trump předstírá, že je politikem. Přitom se veze na vlně obliby wrestlingových padouchů, kteří si získávají ohlas tím, že porušují dosavadně nastavená pravidla slušnosti.



Jen ať si voliči plnými doušky vychutnají svoje vítězství, nadechnou se, pocítí sebedůvěru, začnou věřit v politiku a prosazovat se v ní, píše v komentáři Jan Moláček.



Veleba (SPO) Trumpa vítá. Přichází prý naděje na změnu politiky světové velmoci USA, „korekce politiky vývozu demokracie na bodácích“. Bomba.



Dohodne se Donald Trump se zbytkem republikánů? Smířit obě křídla strany musí i demokraté, píše v analýze Matěj Schneider.



Je to předzvěst úspěchu populistické AfD ve spolkových volbách? I ta přece vytváří kulisy ochránců „mlčící většiny“, jako v kampani Donald Trump.



Svoboda se stala zvykem. I u nás jsme si na ni rychle zvykli jako na samozřejmost. Jenomže životní situace se mění, svět se mění.



Je absurdní, když Svaz bojovníků za svobodu vede bývalý člen normalizační KSČ nebo příslušník komunistické vojenské kontrarozvědky.



Frustrace nahrává nositelům jednoduchých řešení. Obrací americkou politiku k vnitřním problémům. Jako vůdce mezinárodní politiky USA začínají chybět.



Kdo se dívá zvenčí, ví, že pokud ti dva ve vládě zůstanou, žádná skutečná změna se nekoná. Chovanec a Zaorálek zosobňují skutečný pád ČSSD.