Chci, aby byla pro všechny, řekl před dvanácti lety bývalý prezident Václav Havel spisovateli Jáchymu Topolovi, když ho pověřil, aby šel pracovat do jeho knihovny na Novém Městě. Ta letos od svého založení slaví už dvacet let. Topol v rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné vzpomíná na čas, který po boku Havla strávil od raného dětství.
Youtubový kanál Na potítku se každoročně stává vyhledávaným zdrojem středoškoláků. Bohemista David Jirsa se na něm vedle výkladu tvorby literátů věnuje i povinné maturitní četbě. V rozhovoru vysvětluje, co si před maturitní zkouškou zopakovat, a poodhaluje také jednu důležitou schopnost každého maturanta. "Když porozumíme krásné literatuře, budeme rozumět i řeči politiků a propagandy," tvrdí.
Novým ředitelem Památníku národního písemnictví a Muzea literatury se stane historik Michal Stehlík, současný náměstek ředitele Národního muzea. Vystřídá dlouholetého šéfa instituce Zdeňka Freislebena. Změnu v úterý oznámil ministr kultury Martin Baxa z ODS.
"Padl v září 1918, jednoho dne, kdy po celé frontě bylo tak pokojně a tiše, že se zpráva z bojiště omezila na jedinou větu: na západní frontě klid," znějí poslední slova slavného románu. Kniha, z níž pocházejí, je také známá jako stálice povinné četby k maturitě z češtiny. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, jak dobře se ve středoškolské literatuře vyznáte.
Od letošního roku si studenti českých základních a středních škol mohou povídat o povinné četbě se svými vrstevníky na Tchaj-wanu. Sbírka pověstí Kytice, kterou v čínštině vydal ilustrátor Tomáš Řízek, se dostala na seznam doporučené četby dětí z asijského ostrova. Za propagaci Česka v zahraničí obdržel Řízek tento čtvrtek cenu ministerstva zahraničí.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Detektivky britské spisovatelky Agathy Christie budou v angličtině nově vycházet v přepracované verzi s jinak naformulovanými pasážemi, které používaly nekorektní výrazy spojené s rasou a etnicitou. Drobné změny textu se týkají detektivních příběhů se slečnou Marplovou a Herculem Poirotem napsaných v letech 1920 až 1976.
V pozměněné verzi brzy vyjdou romány britského spisovatele Iana Fleminga o Jamesi Bondovi. V nových vydáních budou chybět výrazy, které by část čtenářů mohla považovat za urážlivé. Před časem se podobná úprava dotkla také děl Roalda Dahla, což v literárním světě vyvolalo vlnu kritiky.
"Dnes, kdy žijeme obklopeni souhlasem sociálních sítí, nás historické prameny učí pochybovat," říká Magdalena Moravová. Historička, která se v pražském nakladatelství Argo stará o edice historických pramenů a cestopisů.
Zatímco některé jiné oblasti kultury sdílejí Češi a Slováci i 30 let od rozdělení stále společně, v konzumaci literatury i na knižních trzích obou zemí jsou velké rozdíly. Češi, zejména mladí, se odnaučili rozumět slovenštině a slovensky nečtou, potřebují dokonce titulky u slovenských filmů. Slováci, i vzhledem k mnohem menšímu tamnímu trhu, knihy v češtině čtou.
„Dobrý příběh poznáte už od první stránky. Je to, jako kdyby vás někdo pozval do svého obýváku,” říká norský spisovatel Jo Nesbø. „Chci psát věci, o kterých si myslím, že budou zajímat pár mých přátel. Kdybych si představoval, že oslovuji čtenáře ve více než sto zemích, asi bych se zbláznil. Takže se pořád snažím zapůsobit na ty dva chlápky, což není vůbec lehké. Nečetli ani všechny mé knihy.”
„Společnost má spoustu požadavků na to, co děti mají znát a číst. Ideálně složité romány. Ale nemyslí se na to, že si děti nejdříve k takovým textům musejí vytvořit vztah. Je potřeba ptát se jich, co číst chtějí,” míní Anežka Kuzmičová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, která získala za svůj výzkum čtenářských prožitků cenu Neuron.
"Pokud jste učitel z Tennessee, tak víte, proč jsem v sobotu ve třídě. Sedím před knihovničkou, abych zaznamenala všechny knihy, které tu mám," říká učitelka Sydney Rawlsová ve videu, které se hojně sdílí na sociálních sítích. Jako mnoho jejích kolegů, kteří učí v amerických státech vedených republikány, nesmí svým žákům poskytnout žádnou knihu, která nebyla oficiálně schválena.
Vyšly Dějiny lidí - kniha, jež jedinečným způsobem připomíná, jak moc jsme při vší své rozdílnosti stejní.
Samantha Hullová, která má v americké Pensylvánii ve dvou tamních okresech na starosti školní knihovny, byla právě na dovolené, když jí zavolala spolupracovnice. Oznámila jí, že neví jak a proč, ale že v jedné knihovně ze dne na den zmizelo osm knižních titulů.
„Samotářky jsou asi můj první vážně míněný román. Složité vztahy postav jsou inspirované skutečným příběhem, který jsem editovala pro Paměť národa,” říká spisovatelka Barbora Šťastná, která pomáhá uprchlíkům na hlavním nádraží. „Připadala jsem si nepatřičně, že zatímco tam je válka, já si fotím psa na Instagram. Musela jsem něco dělat. A pak jsem zjistila, že mě ta práce opravdu těší,” dodává.
„Všichni diktátoři světa, včetně Putina, reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká Radka Denemarková v rozhovoru, který vzniknul ještě před Ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
Brněnští KKRD Boys patří mezi stálice českého internetu. Prostor na něm se jim však nedávno zmenšil, Facebook jejich stránku loni v létě zrušil kvůli několikrát nahlášenému obsahu. Nyní se tak historky z brněnských pajzlů, ale také glosy aktuálního dění objevují výhradně na Instagramu. S fanoušky dále komunikují také prostřednictvím knih, nedávno jim vyšla již pátá s názvem Kula & Brus.
Ani podcast Přepište dějiny se v posledních dnech kalendářního roku neubránil bilancování. Před svátky nabízí přehled historických knih, které jeho autoři z letošní produkce považují za nejinspirativnější. Patří k nim paměti revolucionáře z roku 1989, čtení o Slovensku, feminismu, civilizační krizi i komplikovaných osudech generálů. Na své si přijdou také čtenáři komiksu.
Několikrát jsem Milana Kunderu navštívil v Paříži, nenechal se natáčet, máme jen audio záznam, říká o spisovateli Miloslav Šmídmajer, režisér dokumentu Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti. Nechtěl být disidentem, vypráví o proslulém autorovi, který po roce 1968 emigroval z Československa. Těžce nesl obvinění, že měl udat západního agenta Dvořáčka, dodává režisér. Psát už Kundera nebude.
