V Česku se objevilo klíště původem z jižní Evropy a subsaharské Afriky. Při sání může přenášet takzvanou krymžsko-konžskou horečku. „Ta se může vyskytnout i u člověka. Nicméně nebezpečí, že by klíšťata, která se dostávají na naše území, byla touto nemocí infikována, je celkem malé,“ uvádí parazitolog Jan Votýpka. Podívejte se na video, kde parazitolog radí, jak takové klíště snadno rozpoznat.
V Česku narůstá počet míst s výskytem klíšťat pocházejících z jihu Evropy nebo subsaharské Afriky. Nejčastěji jde o pijáka lužního, další jsou klíšťata rodu Hyalomma. Původně se objevovala pouze na jihu Moravy, v poslední době se rozšířila i na řadu míst v Čechách. Po nasátí krve můžou dosahovat velikosti až 2,5 centimetru.
Češi by se měli zamyslet, proč se nechávají tak málo očkovat. Virus klíšťové encefalitidy se přenáší rychle, očkování je jedinou prevencí. U boreliózy máte 24 hodin času, než se borelie stanou infekčními, říká Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Klíšťata v parcích jsou mnohem více promořená než v lese. Vakcíny proti borelióze už se testují, je ale otázka, jestli budou účinné, dodává.
Sedmnáctiletá Marleen van der Moereová z Nizozemska strávila v posledních čtyřech letech více času v nemocnici než doma. Nemohla chodit, špatně spala, trápily ji výpadky paměti a měla obtíže s dýcháním. Když jí bylo pět let, kouslo ji klíště, až později lékaři zjistili, že má lymskou boreliózu. Předcházela tomu série chybných diagnóz i půl roku na psychiatrii.
Mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili mýty, které ve světové vědě panovaly více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.
Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300 000 lidem.
Jan Perner (32) je mladý vědec z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Za svou krátkou vědeckou dráhu již dokázal novými metodami významně pokročit ve výzkumu klíšťat a dalších roztočů. Výrazně tak přispívá k hledání účinných prostředků v boji proti těmto parazitům a nemocem, které přenášejí. Za to byl nyní odměněn prestižním oceněním - Prémií Otto Wichterleho pro výrazné vědecké talenty.
Na první pohled může člověku připomínat klíště. Ne tolik podobou - je větší a okřídlený - ale stejně jako klíště nejde z kůže člověka snadno setřást. Řeč je o kloši jelením, kterého lidé často označují za létající klíště. „Člověk ale klošům spíše nechutná,“ říká entomolog Jiří Kolibáč. Dvoukřídlý hmyz se živí krví zvířat, především kopytníků, a člověk se s ním setká hlavně v jehličnatých lesích. Už nyní lze narazit na celý roj, ale nejaktivnější je na přelomu léta a podzimu.
Česko mělo loni nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy ze zemí Evropské unie. Případů bylo 712, což je nejvyšší počet od roku 2011. Víc nakažených ve světě zaznamenalo jen Rusko. Informace zazněla na zasedání Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, informoval ve čtvrtek člen skupiny a předseda Lékařské rady center Očkování a cestovní medicíny Avenier Rastislav Maďar.
Kousnutí klíštěte amerického může způsobit nečekané problémy. Imunitní reakce, kterou se tělo infekci od roztoče brání, má v některých případech za následek prudkou alergii na červené maso. O fenoménu informovali američtí vědci, jejich teorii potvrdili i vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jen do konce září bylo nahlášeno 540 případů nakažených, riziko ale přetrvává, dokud venkovní teplota neklesne pod 5 stupňů Celsia. Podle lékařů tak letošní statistika nejspíš překoná čísla za posledních deset let.
Chcete na procházce přírodou předejít štípancům od komárů a kousnutí klíšťat? Máme pro vás 3 domácí recepty na repelenty z bylinek, francovky i pomerančů. Podívejte se ve videu, jak na to.
V Rusku a Číně se Arbidol běžně používá k léčbě a prevenci chřipky, může to být penicilin ve virologii. Když se nám podaří prokázat účinek, cesta k pacientovi může být jednodušší, protože lék je schválený a nemá vedlejší účinky. Dal by se používat i jako prevence klíšťové encefalitidy, také by mohl zmírňovat projevy nemoci, říká Daniel Růžek z Parazitologického ústavu AV ČR. Dodává, že prevencí encefalitidy by mělo být očkování. Vědci se prý snaží nacházet látky, které by mohly působit na více virů, v případě Arbidolu například i na vir zika a horečku dengue.
O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Piják přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná, sdělil vedoucí projektu David Modrý.
Počet nakažených klíšťat roste úměrně s jejich populací, klimatické změny jim prospívají, jsou i ve vyšších nadmořských výškách, dříve tomu tak nebylo, říká Terezie Bubová, laboratorní expertka z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci. V sezoně se experti vydávají na lov klíšťat, aby v laboratoři mohli ověřovat účinnost repelentů a výskyt přenášených chorob. Dodává, že boreliózou je nakaženo asi čtyřicet procent klíšťat, encefalitidou pak jedno procento, klíšťata s encefalitidou jsou prý agresivnější, mají větší potřebu dostat se na svého hostitele.
O možné kontaminaci vajec látkou fipronil věděly belgické úřady už začátkem června. Poprvé ale informaci zveřejnily teprve 22. července. Zároveň až tento týden začaly Belgie, Nizozemsko a Německo stahovat z trhu miliony vajec, která by v sobě toxický fipronil mohla obsahovat. Podle belgického úřadu pro kontrolu potravin bylo ale rozhodnutí nezveřejnit informace o prvním podezření v souladu s evropskými předpisy.
Návštěva českého lesa je letos rizikovější aktivitou než dřív. Klíšťatům prospěla mírná zima, a parazitující roztoči jsou tak letos velmi aktivní v přenosu encefalitidy a boreliózy. Proti encefalitidě je možné se nechat očkovat, v Česku je ale očkovaná necelá čtvrtina obyvatel. Virolog Daniel Růžek působící v Biologickém centru Akademie věd a Výzkumném ústavu veterinární medicíny by vakcínu doporučil i lidem, kteří vyrazí do lesa nebo na louku jen výjimečně. "S infikovanými klíšťaty se můžeme setkat třeba i v městských parcích," varuje vědec, který se už od studií věnuje výzkumu encefalitidy, ale nedávno se jeho týmu jako prvnímu na světě povedlo najít látku účinnou proti viru zika.
Klíště je sice velmi nepříjemný parazit, ale zároveň je inspirací pro medicínu a farmakologii. Jeho studiem se zabývají badatelé z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity.
Potenciálně průlomový objev se povedl vědcům: dokázali rozluštit genetický kód klíšťat. To by mělo pomoct najít lepší způsoby prevence a léčby chorob, které klíšťata způsobují, zejména klíšťové encefalitidy. Rozluštění genetického kódu může podle expertů objevit způsoby, jak proti klíšťatům bojovat pomocí repelentů, insekticidů či jiných prostředků. Vědci například poznali způsob, jak klíšťata zpracovávají velké objemy krve odčerpané z těla oběti a jak vyměšují.
V Česku se začínají objevovat nemoci, které pocházejí ze Středozemí nebo tropů. Řadě z nich se ale dá předejít prevencí. I na dlouhé cesty do zahraničí je potřeba se předem připravit.
