Česko by brzy mohlo mít svého zástupce na vrcholu Evropské komise, a navíc na vysoce strategické pozici. Bývalý ministr životního prostředí a mezinárodní vyjednavač Jan Dusík je ve finále konkurzu na post zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v centrále Evropské komise v Bruselu.
Proslavil se rolí všemocného lobbisty Tondy Blaníka a nevylučuje, že se letos k oblíbenému satirickému seriálu po delší hibernaci vrátí. Ještě než comeback nastane, mohou diváci herce Marka Daniela vidět v novému filmu Sucho, který vypráví o proměně českého venkova i mezigeneračních střetech v době klimatické krize. V rozhovoru mluví taky o chalupaření, angažmá v Národním divadle nebo stand-upech.
Za nejhorší sezonu v historii označují letošní zimu vlekaři z Vrchlabí. Vstupní bránu do Krkonoš lyžaři stále vyhledávají, v posledních letech zde ale i v zimě častěji prší, než sněží. Lidé, kteří sem přijeli na jarní prázdniny, tak hledají jiné možnosti trávení času. Plně obsazené je teď třeba místní aquacentrum. Skiareály v nižších polohách přestávají dávat smysl, říká klimatolog.
Titul největšího znečišťovatele v Česku loni připadl elektrárně Chvaletice. Z jejích komínů se dlouhodobě valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu. Místní jsou smířlivější. Hlavně že už tady není všude bílý popel jako v 80. letech, shodují se.
Světová meteorologická organizace oficiálně potvrdila, že v roce 2023 byla na Zemi naměřena rekordně vysoká globální průměrná teplota, podle jejích propočtů mohla dosáhnout 15,09 stupně Celsia, ovšem při značné nejistotě měření. Organizace to oznámila po vyhodnocení datových řad šesti různých meteorologických ústavů.
V Česku se rozšiřovalo sucho, zvyšovalo se riziko požárů a dál ubývalo orné půdy, stojí ve Zprávě o stavu životního prostředí za rok 2022, vládního dokumentu vydaného koncem letoška. Česko navíc podle zprávy jen pomalu směřuje k plnění evropských klimatických cílů. Politici slibují nápravu. Závazky Česka se zpřísní, vládní strany navíc proberou první návrh klimatického zákona.
Emise z fosilních paliv, které lidstvo letos vypustí do ovzduší, opět dosáhnou rekordních hodnot. Největším znečišťovatelem je nadále Čína, mohlo by to být ale naposledy, kdy se o asijské velmoci takto mluví. Od příštího roku začnou její emise klesat díky masivnímu využívání obnovitelných energií.
Čertova rokle v Brně-Lesné je nejoblíbenějším projektem adaptace na změnu klimatu roku 2023. Obnovený lesopark získal cenu veřejnosti Adapterra Awards, kterou uděluje Nadace Partnerství. Developerský projekt s úspornými byty, zelená vozovna tramvají nebo ekologická farma na Mladoboleslavsku pak získaly ceny odborné poroty. Aktuálně.cz připravilo galerii úspěšných projektů.
Ruskému prezidentovi se před kamerami podařily hned dva přešlapy za sebou. Minulou středu Vladimir Putin svými otázkami na stáří ledu úplně zmátl svého podřízeného. Den nato při návštěvě Kazachstánu opakovaně komolil jméno prezidenta hostitelské země. Oba incidenty se okamžitě staly na sociálních sítích populárními.
Jsou jedna rodina, a přesto jen těžko hledají společnou řeč. Otec stále věří v neviditelnou ruku trhu, dcera protestuje proti fosilnímu průmyslu a dědeček se připravuje na třetí světovou válku. Román Fosilie novináře Michala Kašpárka je kronikou mezigeneračních konfliktů. V rozhovoru mluví o neúprosném zrcadle, které mu nastavil TikTok, bezradnosti při výchově vlastních synů i třicítce ve městech.
Dřív věřila, že veganstvím a navštěvováním bezobalových obchodů změní svět. Pak ale Kláře došlo, že hlídat si vlastní uhlíkovou stopu v boji s klimatickou krizí nestačí. Přidala se tak ke studentskému hnutí Univerzity za klima a nyní chce jako učitelka environmentální problémy přiblížit dětem. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak o stavu planety mluvit s lidmi, jimž je hořící Rhodos vzdálený.
Index rovnosti žen a mužů (Gender Equality Index) ukazuje Česko jako zemi, kde se čas zastavil kdesi v tiše přetrvávajícím, zatuchlém, pečlivě pěstovaném patriarchátu.
Po staletí je Česko zemí, kde se pěstují ty nejkvalitnější odrůdy chmele na světě. Tato tradice je ale v ohrožení. Vlivem oteplování i zastavování úrodné půdy přichází chmel o místa, kde se mu daří nejlépe. "Piva bude stále dost. Ale nebude tak kvalitní. Prémiová piva budou výsadou, běžný člověk si je asi nedá," říká vědec Martin Možný, vedoucí týmu, jehož studie způsobila mezinárodní rozruch.
Pětadvacetiletý Filip začal kvůli změně klimatu pociťovat vztek. Postupně jej ale během studia na vysoké škole přetavil v aktivismus a pozitivní přístup. V rámci klimatické buňky na pražské AMU se proto snaží o tak zvanou “užtopii”, tedy přesvědčení, že to, jak si představuje ideální svět, lze zakusit už nyní. O svých zkušenostech z klimatických organizací mluvil v podcastu Co z tebe bude?!
Odrůdy bílého vína pomalu opouštějí své tradiční oblasti. Kvůli extrémnímu počasí, spojenému s klimatickou změnou, se mu v tuzemsku přestává dařit. A hrozí, že čím dál populárnějšího bílého vína bude v regálech českých obchodů stále méně. Upozorňuje na to tým výzkumníků z českých univerzit v článku, který vydalo nizozemské nakladatelství Elsevier.
Česko zažívá nejteplejší podzim v historii měření. Teploměr v září mnohdy ukazoval skoro tropické třicítky a letní počasí pokračuje i v říjnu. Dle expertů vděčí lidé za prosluněné dny souhře několika jevů - třeba bloku Omega, který počasí v Evropě obrátil "vzhůru nohama". Zároveň ale varují, že takových podzimů budou Češi v budoucnu vlivem klimatické změny zažívat čím dál více.
Firmy na kontinentu se dusí. Ne však vzduchem znečištěným emisemi, které se snaží omezit Green Deal, ale množstvím nové regulace spojené s unijní Zelenou dohodou. Tvrdí to alespoň exministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Po příští Evropské komisi bude proto z titulu své nové funkce prezidenta Eurochambres, největší podnikatelské platformy v Evropě, požadovat stop stav Green Dealu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úterní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Evropské firmy jsou připravené inovovat, potřebují ale předvídatelné prostředí, aby mohly do novinek investovat.
