Do centra Berlína by se lidé dostali autem jen ve výjimečných případech: při cestě na výlet nebo noční směnu, kdy není v provozu metro. Výjimku by mělo zásobování, popeláři, záchranáři nebo hasiči. Takto by za šest let mohla vypadat doprava v německém hlavním městě, alespoň podle petice Berlín bez aut.
Systém Golfského proudu, který dalekosáhle ovlivňuje klima na planetě, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci, podle jejichž měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.
Z nabídky jedné z největších automobilek General Motors zmizí do pár let vozy s benzinovými a naftovými motory. Nahradit je mají elektromobily, které by pomohly snížit množství vyprodukovaných emisí. Ty přispívají k oteplování klimatu, a jak ukázal nový výzkum, naše planeta nebyla za posledních 12 tisíc let teplejší než teď. Server Aktuálně.cz přináší lednový přehled novinek o klimatu.
Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek v pondělí vychází v časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.
Švédsko plánuje vybudovat až dvanáct mostů, které mají sloužit místním sobům k tomu, aby mohli bezpečně přecházet silnice. Globální oteplování totiž zvířata hledající potravu vyhání ze severní části země dál do vnitrozemí, kde jim hrozí srážka s autem či vlakem.
Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů.
Koronavirus otřásl leteckým průmyslem, jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Ubylo cest pro soukromé účely, ale i těch služebních. Aktuálně.cz ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte v následující infografice na třech trasách do evropských metropolí analyzuje, jakým druhem dopravy je z hlediska času, finančních nákladů, ale i uhlíkové stopy nejvýhodnější cestovat.
Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. V pátek o tom v Londýně informovala unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.
Vyhlížíme do dalšího roku. Přeji vám, aby se stal rokem změny. Rokem, kdy zvládneme koronavirus. Rokem, kdy se budeme učit hledat pravdu, kdy nebudeme šířit lži a záměrně chybné informace.
Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.
Planeta se otepluje nejvíc v historii měření. Koncentrace emisí oxidu uhličitého, který se na růstu teplot významně podílí, je nejvyšší za poslední minimálně čtyři miliony let. V jakém stavu je Země? A co to znamená pro Česko a každého z nás? Deník Aktuálně.cz v letošním roce publikoval desítky reportáží, fotogalerií i videí věnovaným klimatickým změnám. Nyní speciál Planeta v nouzi vrcholí.
Číňanka Ou Chung-i, která používá také poangličtěné jméno Howey, si přesně pamatuje své 16. narozeniny. Dívala se na oscarový dokument Nepříjemná pravda z roku 2006, který pojednává o hrozbách klimatické změny. Když film skončil, rozhodla se zasvětit svůj život v Číně upozorňováním na globální oteplování. V pátek Howey oslavila 18. narozeniny.
Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu na virtuálním klimatickém summitu apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování.
V letošním roce spadlo nejvíce srážek za posledních deset let, zbytek prosince už na tom nic nezmění, uvedl meteorolog Martin Štros ze serveru Meteocentrum.cz. Od začátku roku do konce listopadu podle něj v Česku spadlo 735 milimetrů srážek, přičemž normál pro celý rok činí 686 milimetrů. Ten byl překonán v průběhu října.
Zdeněk Svěrák, Gabriela Koukalová, Dana Drábová a další. Deník Aktuálně.cz v posledních týdnech zveřejňoval sérii třinácti apelů osobností veřejného dění, které se zapojily do speciálu Planeta v nouzi. Ten ukazuje, jak rozsáhlé krizi v souvislosti s klimatickými změnami čelíme a co může nastat, pokud nezmírníme oteplování planety. V pondělí projekt vyvrcholí velkou interaktivní grafikou.
Zmrzlé arktické pláně, prosté lovecké obydlí bez elektřiny a tekoucí vody i občasné nevyžádané návštěvy ledních medvědů. Dvojice norských polárnic strávila rok na arktických Špicberkách, kde se věnovala výzkumu vlivu klimatických změn na přírodu. Sunnivě Sorbyové a Hilde Fålun Strømové to ovšem nestačilo, a tak se na konci letošního listopadu na mrazivé ostrovy vydaly znovu.
Šéfové vlád členských států EU v pátek brzy ráno rozhodli o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990. A lídři členských států tento cíl po celonočním jednání podpořili. Své požadavky prosadilo i Česko.
Členové hnutí Greenpeace v maskách čertů se v pondělí ráno pokusili vyvěsit z balkonu ministerstva průmyslu a obchodu transparent s nápisem Kdo uhlí těží, do pekla běží. Zabránila jim v tom policie. Během neohlášené akce na podporu snížení emisí skleníkových plynů nakonec transparent rozvinuli před budovou úřadu. Protestovalo se i na dalších místech.
Když les zasáhne přírodní kalamita, nemusí to nutně znamenat katastrofu. Příroda si dokáže poradit s kůrovcem, vichřicí nebo třeba požárem. Důkazem jsou bezzásahové lokality v českých národních parcích, které se bez pomoci člověka vzpamatovávají z nějaké pohromy. Mrtvé a spadané dřevo se netěží, ale nechává se zarůst novým životem. Přirozená obnova je navíc účinná zbraň proti klimatické krizi.
