Klimatická konference
K záchraně planety je nutné jednat teď, nebo nikdy, varovala Čaputová v Glasgow
Světoví lídři musí podniknout rozhodné kroky k záchraně naší planety teď, nebo nikdy, řekla v úterý na summitu lídrů při klimatické konferenci COP 26 v Glasgow slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dodala, že pokud se nepovede dosáhnout potřebné shody, bude se na příštích klimatických konferencích hovořit již jen o nezvratné zkáze pro naše životní prostředí.
Celosvětové klimatické stávky se zúčastnily čtyři miliony lidí, tvrdí Thunbergová
Více než čtyři miliony lidí se podle mladé švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové zapojily do páteční celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu. Protestní akce se uskutečnily ve 163 zemích, uvedla na Twitteru Thunbergová, která hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) iniciovala.
Jsou elektroauta "zelený teror"? Otepluje se, "ovedruje", nejde nedělat nic
Je s podivem, kolik lidí docela vážně bojuje za trvající znečištění centra Prahy. Argument v kostce? Jezdit autem je "právo" nebo "svoboda". Není.
"Nechováte se jako dospělí." Studentka zahanbila lídry na klimatické konferenci
Je jí pouhých patnáct let, přesto švédská studentka a aktivistka Greta Thunbergová už inspirovala stovky dětí po celém světě. Ty nyní napodobují její protesty proti globálnímu oteplování. O víkendu se navíc Greta ozvala znovu, na klimatické konferenci v polských Katovicích.
Svět bude vypadat jinak. Globální oteplování může zničit civilizaci, varuje vědec
V polských Katovicích právě probíhá klimatická konference, kde se 190 států světa snaží dohodnout na strategiích, kterými budou bojovat proti globálnímu oteplování. Na akci varoval známý britský vědec David Attenborough, který změnu klimatu označil za největší hrozbu pro lidstvo. Fyzik a odborník na globální oteplování Jan Hollan z Akademie věd s ním souhlasí. "Pokud se nic nezmění, svět bude vypadat jinak a podmínky budou nelidské," vysvětluje Hollan v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Hladomory a epidemie. O blížící se klimatické katastrofě v Česku mlčíme, říká Pixová
Svět, tak jak jej známe, už nejspíš brzy přestane existovat. Spalováním fosilních paliv plníme atmosféru skleníkovými plyny, a naše planeta se nebezpečně zahřívá. Vědci bijí na poplach a vyzývají státy a lidstvo k rychlé a radikální akci. Klima se mění mnohem rychleji než se původně čekalo, říká sociální geografka Michaela Pixová v DVTV Apel.
Česku se nedaří omezovat skleníkové plyny a nemá žádné ekologické plány, tvrdí evropská studie
Podle ekologů nevyužívá Česko příležitosti ke snižování emisí skleníkových plynů a k modernizaci energetiky.
USA by se mohly vrátit ke klimatické dohodě, věří Macron. O dohodě s Trumpem jednal v Paříži
"Donald Trump mi naslouchal a pochopil smysl mých slov, včetně spojitosti mezi globálním oteplováním a terorismem," prohlásil francouzský prezident Emanuel Macron. Vyjádřil tím naději, že by se Spojené státy mohly vrátit ke klimatické dohodě, kterou podepsalo 195 zemí. Počátkem června prezident Trump oznámil, že od pařížské dohody ustupují.
Co poslanci nestihnou teď, spadne pod stůl. Hektická schůze odstartuje bojem o klimatickou dohodu
Budou to sice čtyři dny jednání před odchodem na letní dovolenou, ale nelze čekat nic odpočinkového. Naopak, poslance čeká kolem 200 bodů, z nichž řada přinese do sněmovny emoce a střety. Vládní poslanci potřebují prosadit co nejvíce zákonů, opoziční poslanci se jim v tom budou snažit zabránit. Co se nestihne teď, na to už budou muset zapomenout, protože po prázdninách se uskuteční už jen jediná schůze a potom volby. Pro řadu zákonodárců to také budou vůbec poslední dny v poslaneckých lavicích.
Rovenský: V důsledku změn klimatu nám hrozí například rozšíření malárie do Evropy. Díky, Donalde
V Evropské unii zbývají ještě dvě země, které Pařížskou úmluvu neratifikovaly. Hádáte správně, jednou z nich je Česká republika. Náš parlament se na ratifikaci v důsledku obstrukcí ODS nedokázal domluvit ani napopáté. Není jasné, co můžeme jako země tímto otálením získat, tedy samozřejmě kromě zdviženého obočí mezinárodního společenství, říká Jan Rovenský z Greenpeace Česká republika. Více v dalším díle DVTV Apel.
S klimatickou změnou se nám vyplatí bojovat, i kdyby neexistovala
Co vlastně riskujeme? Jen to, že urychlíme technologickou revoluci, která stejně přijde, nebo spíš už je v plném proudu.
Přehledně: Projděte si hlavní body klimatické dohody, kterou Trump odmítl
Na podobě klimatické dohody se v prosinci 2015 na pařížské konferenci OSN o ochraně klimatu shodli zástupci 195 zemí. Světoví vůdci to považovali za klíčový krok ve snaze o zachování udržitelného životního prostředí. Společně se zavázali, že udrží oteplování ovzduší pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Podívejte se na hlavní body dohody, které mají k tomuto cíli vést.
Trump ruší Obamův boj s globálním oteplováním. USA nesplní závazky z globální dohody o klimatu
Nový americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani sliboval, že nenechá z "hloupé" ekologické politiky svého předchůdce Baracka Obamy kámen na kameni. Řekl, že zruší jeho omezení pro vypouštění emisí, a dodal, že ani v zahraničí nebudou USA pod jeho taktovkou dál "zelenat". Jako prezident teď Donald Trump ekologickou agendu svého předchůdce opravdu demontuje. Zrušil nové přísné limity spotřeby pro automobily. Krotit emise skleníkových plynů nebudou zřejmě muset ani americké uhelné elektrárny. Trump taky zastavil americké příspěvky do klimatického programu OSN. USA nejspíš taky nesplní své závazky z Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.
Snížení globálního oteplování by mohlo přinést nárůst světového HDP až o 10 procent
Podle studie OSN představené na klimatické konferenci v Marrákeši by omezení růstu průměrné teploty na 1,5 stupně Celsia zabránilo ekonomickým ztrátám ve výši 12 bilionů dolarů, což by znamenalo 10 procent světového HDP. Autoři studie zastávají názor, že je takový cíl proveditelný. "1,5 stupně je klíčovým požadavkem ohrožených zemí, protože jen tato hodnota umožní našim lidem a životnímu prostředí přežít," uvedla zástupkyně Etiopie na konferenci.
Rok 2016 láme rekordy. Podle OSN bude nejteplejším v historii měření
Rok 2016 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Předběžné údaje shromážděné za prvních devět měsíců letošního roku ukazují, že průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí. Teploty zůstanou podle agentury OSN vysoké i v závěru letošního roku, a rok 2016 tak překoná rok loňský, který byl také rekordní. Vliv na zvyšování teplot má nebezpečný klimatický jev zvaný El Niňo, nejvýznamnějším faktorem jsou ale stále emise skleníkových plynů. Do 18.11. probíhá v Maroku klimatická konference OSN, jejímž cílem je zpřesnit pravidla a najít způsoby naplňování pařížské klimatické dohody.
Pařížská dohoda o ochraně klimatu vstoupila v platnost. K omezení emisí se zavázalo 55 států
V pátek oficiálně vstoupila v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na loňské konferenci v Paříži. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje dosavadní Kjótský protokol z roku 1997. Byl podepsán loni v prosinci zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dalším krokem je nyní realizace závazků.
Pařížská klimatická dohoda začne platit za 30 dní, ratifikovalo ji zatím 62 zemí
New York - Pařížská klimatická dohoda splnila všechny potřebné podmínky, aby mohla vstoupit v platnost. Oznámila to ve středu Organizace spojených národů, která loni pomáhala ve francouzské metropoli dohodu dojednat. Dohoda začne platit za 30 dní. Podle dříve dojednaných podmínek měla dohoda začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné za nejméně 55 procent globálních emisí. Do úterý dohodu ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent světových emisí. Podle OSN se k nim ale ještě dnes připojí Nepál, Kanada a sedm zemí EU, takže se podaří překročit potřebný práh pro spuštění třicetidenní lhůty. Už začátkem září dohodu ratifikovaly Čína, USA či Indie.
Europarlament dal zelenou klimatické dohodě z Paříže. Začne platit celosvětově
Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Po ministrech zahraničí se sešli kvůli Sýrii také Obama s Putinem, probírat mají i Ukrajinu
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Barack Obama se v pondělí ráno SELČ sešli na dvoustranné schůzce na okraji summitu G20 v čínském Chang-čou. Předpokládá se, že na pořadu jednání je situace v Sýrii a na Ukrajině. Přítomni jsou i ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a John Kerry, kteří předtím jednali sami. K očekávané dohodě o zastavení bojů v Sýrii ale nedospěli.