"Když jsme pozemek koupily, byla to jedna velká skládka. Na dostavbu kláštera nemáme dost peněz, takže věci, které si samy udělat můžeme, jsme si také samy udělaly. Naučily jsme se například jezdit s traktorem," říká sestra Markéta, představená komunity bosých karmelitek. "Část areálu bude sloužit lidem. Nabízíme prostor, kde se mohou zastavit, odpočinout si a naslouchat svému srdci," dodává.
Přestože má Brač na délku jen asi 40 kilometrů, patří mezi největší ostrovy v Jaderském moři. Jeho proslulá pláž zužující se do moře přiláká v sezoně několik tisíc turistů, už méně lidí se vydává na druhou stranu ostrova, kde je z výšky 778 metrů nad mořem vidět až do Itálie. Strmá skaliska skrývají jeden z nejproslulejších klášterů v Chorvatsku a stáda chundelatých ovcí.
„V průběhu let jsem rozkrývala další vrstvy toho, co se tehdy v Československu dělo. Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí spisovatelka Kateřina Tučková, která vydala dlouho očekávaný román Bílá Voda. Pracovala na něm deset let.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Tuzemské národní kulturní památky se po středečním jednání vlády rozrostly o soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů, které jsou v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července. O rozhodnutí vlády informoval ministr kultury.
Větší prostor k životu a blíž přírodě i lidem budou mít sestry z řádu bosých karmelitek, které se přestěhovaly z Hradčan do Drast za Prahou. V roce 2018 tam odkoupily od Vyšehradské kapituly zchátralý hospodářský dvůr a za pomoci stavařů a brigádníků ho postupně proměňují v duchovní a kulturní centrum. Karmelitky většinu života stráví v ústraní, brigády lidem nabízí poznat je z jiného úhlu.
Řádové sestry z kláštera v belgické vísce Maredret se pustily do podnikání, které bylo po staletí doménou mnichů. Ve spolupráci s pivovarem John Martin vyrábějí 300 tisíc lahví zlatavého moku ročně. O nedělích si benediktinky pivo dokonce dopřávají samy a pochvalují si, že se jim po něm lépe tráví.
Klášter svatého Gabriela s kostelem v Praze koupila začátkem minulého roku realitní skupina Cimex, která má síť hotelů v Česku a zaměřuje se na investice do nemovitostí. Stavbu u Smíchova odkoupila za 353 milionů korun ve v pořadí už třetí aukci České pošty. Prostor v něm pronajímá umělcům a filmařům na natáčení seriálů pro Netflix nebo HBO. Jednou z variant do budoucna je proměnit ho v hotel.
Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta ještě před dvěma lety pracovali na manažerských postech německého penzijního fondu a nikdy by je nenapadlo, že spolu budou zachraňovat kulturní památku. Klášter v Mělníku ale dvojici okouzlil a nadchl svým potenciálem, a tak během pár měsíců odešli z práce, vzali si půjčku a citlivě ho proměnili v domov pro seniory a se zvláštním režimem.
V roce 1336 vyšel papežský dekret, který povolil mnichům konzumovat dvakrát týdně maso zvířat, která mají čtyři končetiny - hovězí, vepřové, skopové i zvěřinu. Britští výzkumníci, kteří se zaměřili na opatství Muchelney na jihu Anglie, však zjistili, že zdraví duchovních to neprospělo.
Knihy zaměřené na rozvoj osobnosti okupují přední místa žebříčků bestsellerů. Každý po nich touží. Stačí přece správně dýchat, usměrnit mysl, netrápit se kravinami a hle: mohou z nás být zářící duchovní bytosti, ze kterých na každém kroku kape štěstí.
Mniši z trapistického kláštera Cîteaux nedaleko francouzského města Dijon mají plné sklepy prvotřídních sýrů, a pokud se jich rychle nezbaví, dozrají jim do nepoživatelného stavu. Produkty domácí výroby proto začali nabízet k prodeji on-line.
Redakce Aktuálně.cz přinesla před týdnem článek o svízelné situaci Domova sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové, který se stará o lidi s roztroušenou sklerózou. Nedostávalo se mu volných míst ani peněz. Čtenáři Aktuálně.cz během pár dnů významně pomohli podpořit projekt takzvaných Domovenek, jenž zajistí pomoc pacientům přímo u nich doma.
Klášter na dohled od Pražského hradu býval staletí uzavřený a nikdo do něj nesměl. Sloužil jako domov řádu bosých karmelitek, jen za komunistů fungoval jako hotel pro papaláše, když bolševici sestry vyhnali. Loni ale karmelitánky objekt definitivně prodaly svým mužským kolegům a ti ho otevírají veřejnosti. Výjimečně přitom nabízejí i ubytování pro lidi, kteří se chtějí nechat dobrovolně izolovat.
Se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou o třikrát přepisované románové novince, komunistických fake news a dívčích vzorech dneška.
Více než 600 let byl Milevský relikviář ukrytý ve zdi kostela svatého Jiljí. Desítky let lidé chodili kolem ústí tajné chodby a nikoho nenapadlo ji prozkoumat. Možná proto, že byla zcela zanesena nepořádkem a začíná až těsně u stropu ve výšce přes tři metry. Podívejte se, kudy se šplhá a plazí až k nově objeveným relikviím spojeným s ukřižováním Ježíše Krista.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.
Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.
Stačilo doslova jen zvednout hlavu. Vchod do tajné chodby se v milevském klášteře "skrýval" více než 500 let. Uvozovky jsou zcela namístě, protože ve skutečnosti byl zhruba šedesáticentimetrový čtvercový otvor dobře viditelný na první pohled. Jen dosud nikoho nenapadlo ho podrobněji zkoumat. Vědci chodbu odhalili počátkem letošního roku při podrobné 3D dokumentaci areálu kláštera.
