V ruském městě Mědnoje v Tverské oblasti nechaly úřady odstranit vojenské kříže z polských válečných hrobů. Na místě je asi šest tisíc ostatků padlých z takzvaného Katyňského masakru z let 1940 a 1941. Polákům se to nelíbí a proti odstranění se hlasitě ozvali. Není to přitom poprvé, co Rusko odstraňuje nepohodlné zmínky o své vlastní historii.
Ústavní soud odmítl stížnost bývalého místopředsedy KSČM Josefa Skály proti rozsudku, podle kterého zpochybňoval sovětskou zodpovědnost za masakr polských zajatců v Katyni. Dostal za to podmínku. "O jednoznačně prokázané historické pravdě se nepolemizuje a nevyjednává, ani když se 'diskutéři' zahalují vznešeným pláštěm svobody slova," stojí v usnesení, které je nově dostupné v soudní databázi.
Má-li si česká společnost uchovat svobodu, potřebuje disponovat schopností se bránit. Nikoli proti názorům, ale proti lidem, kteří nebezpečně lžou o historických událostech.
Za popírání katyňského masakru Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným - Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi - uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži na kanálu YouTube zpochybňovali, že katyňský masakr spáchali Sověti. Verdikt není pravomocný.
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
U sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 se setkali komunističtí politici a aktivisté, dorazily i maršálovy vnučky. Na místě kritizovali úmysl osadit zídku u sochy informačními tabulemi.
Vnuk sovětského diktátora Josifa Stalina prohrál soudní spor, v němž zpochybňoval ruskou vinu za masakr Poláků v Katyni v roce 1940. Obětí masového vraždění, které Stalin schválil, se v Katyni u Smolenska stalo 22 tisíc Poláků, včetně důstojníků, intelektuálů, duchovních a policistů. Rusko dlouho vinu za masakr popíralo. Jevgenij Džugašvili, potomek nejstaršího Stalinova syna Jakova, zažaloval autory ruské učebnice historie za pasáž o katyňském masakru. Podle Stalinova vnuka "autoři popírají vinu vojáků nacistického Německa za masové vraždy v Katyni a lživě tvrdí, že střelba v katyňském lese byla schválena politbyrem ÚV VKS(b) (sovětských komunistů)". Jeho žalobu dnes zamítl i odvolací soud.
Polská vojenská prokuratura zamýšlí obvinit ruské letové dispečery v souvislosti s nehodou polského vládního letadla před čtyřmi roky u ruského Smolenska.
Festival zahájil snímek Walesa: člověk naděje, který vypráví příběh polského národního hrdiny, symbolu pádu komunismu.
Že byl na letadlo státní delegace spáchán atentát, věří více než třetina Poláků
Rooseveltova vláda nechtěla dráždit spojence Stalina, napsala agentura AP
Příbuzní mají právo znát pravdu, uvedl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku
Kaczyński viní z podílu na smrti bratra i premiéra Tuska a prezidenta Komorowského
Umělce poslali na místo činu nacisté, po válce se to hodilo tajné komunistické policii
Při leteckém neštěstí zemřel polský prezident Lech Kaczyńský
Dav před prezidentským palácem si vynutil, že dřevěný kříž připomínající tragédii v Katyni zůstane na místě.
Polský deník zveřejnil poslední slova, jak je zaznamenala černá skříňka zříceného Tupolevu
