Česko se rozloučilo s bývalým pražským arcibiskupem, kardinálem Miloslavem Vlkem. Po zádušní mši byly jeho ostatky uloženy do arcibiskupské hrobky ve svatovítské katedrále. Pohřbu se zúčastnili kardinálové z Německa, Polska i Rakouska. Naopak chybí prezident Miloš Zeman. Poslední cestu Miloslava Vlka jsme sledovali online.
Zesnulý kardinál Miloslav Vlk si znepřátelil řadu lidí včetně politiků svou vytrvalou snahou o navrácení majetku církvím. V jednom případě byl pravděpodobně velmi blízko úspěchu. Katedrála sv. Víta by zřejmě skončila ve vlastnictví katolické církve, pokud by býval Vlk mohl být kardinálem aspoň o rok déle.
Kardinál Miloslav Vlk byl český katolický kněz, který v letech 1991 až 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český. V letech 1991 až 2000 byl předsedou československé a posléze české biskupské konference a v letech 1993 až 2001 prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. 26. listopadu 1994 byl jmenován Kardinálem.
Rodině a přátelům kardinála prezident na pohřbu chybět nebude. Ale nechová se jako prezident. Ani v takové chvíli nedokáže potlačit nesnášenlivost.
S přemnoženými holuby se potýkají centra měst po celém světě, jinak tomu není ani na Pražském hradě. Před šesti lety začal hradním holubům znepříjemňovat život sokolník Ladislav Hokr se svými dravci. Jeho úkolem je "biologická ochrana" Hradu, což v zásadě znamená odstraňování veškerých nechtěných zvířat přírodní cestou, tedy humánně a nenásilně. Hledá hnízdiště ptáků, zadělává kunám vstupy a se svými dravci plaší holuby, kterých zde v poslední době právě díky Ladislavu Hokrovi a jeho káněti Stefanovi moc není.
Do katedrály svatého Víta na Pražském hradě se možná nebude chodit přes bezpečnostní rámy. Naopak by se mohly zvýšit počty policistů a vojáků, kteří kontrolují návštěvníky před vstupem na Hrad. Rozhodnutí, zda v katedrále budou jen rentgeny, skenery a kamery bez bezpečnostního rámu, padne podle kancléře Vratislava Mynáře v nejbližších dnech. Bezpečnostní kontroly, které byly zavedeny v srpnu a vyvolaly silnou kritiku, se podle Mynáře vyplatily.
Před oltářem Svatovítské katedrály planulo v sobotu při zádušní mši za každého pomocníka či příbuzného parašutistů, které nacisté v pomstě za zlikvidování Reinharda Heydricha zavraždili, 294 svící. V lavicích seděli jejich potomci a příbuzní.
Významní sportovci, politici i další osobnosti se v Národním divadle rozloučili s nejúspěšnější českou olympioničkou Věrou Čáslavskou, která zemřela po dlouhé nemoci koncem srpna. Samotný pohřeb ženy, která se za normalizace stala symbolem odporu proti sovětské okupaci, se uskutečnil už ve čtvrtek v rodinném kruhu v Šumperku. Krátce před desátou se na počest Čáslavské rozezněl zvon Jan Křtitel na katedrále sv. Víta.
Sedm klíčníků v úterý večer uzamklo české korunovační klenoty zpět do Korunní komory v katedrále sv. Víta. Vystaveny byly při příležitosti 700. výročí narození jejich prvního nositele Karla IV., a to pouze na 14 dní. Po dobu, kdy byly k vidění pro veřejnost, je zhlédlo ve Vladislavském sále přes 40 000 návštěvníků. Svatováclavská koruna, jablko a žezlo byly uloženy zpět do trezoru, kde je uzamklo sedm nositelů klíčů, mezi něž patří například prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka či kardinál Dominik Duka. Příště budou k vidění v roce 2018 u příležitosti prezidentské volby.
Při mši v zaplněné svatovítské katedrále na Pražském hradě k 700. výročí narození Karla IV. byla vystavena Svatováclavská koruna a obřadní Svatováclavský meč. Zasloužil se o vlast, řekl v proslovu o českém králi prezident Miloš Zeman v parafrázi zákona o zásluhách prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kardinál Dominik Duka, který mši sloužil, mluvil o spravedlivém uspořádání společnosti v době Karla IV., postaveném na spolupráci církve a státu.
Prezident Miloš Zeman v pátek na Hradě přivítal tři zástupce evropských panovnických rodů, kteří do Prahy zamířili na oslavy 700. výročí narození Karla IV. Na oslavy 700 let od narození římského císaře a českého krále Karla IV. byli pozvání zástupci deseti evropských monarchií. Z různých důvodů se však omluvili. Přijeli pouze panovníci z Monaka, Lucemburska a Lichtenštejnska.
Budovy svatojiřského kláštera a Nového probošství připadnou církvi, dalších nároků se vzdává. V pátek odpoledne to svým podpisem stvrdí prezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka. Uzavírá se tak tříleté vyjednávání o určení vlastnictví budov v areálu Hradu.
Největší český zvon, Zikmund v katedrále svatého Víta, neohlásí oproti zvyklostem příchod nového roku. Důvodem špatného technického stavu může být nové srdce zvonu instalované v roce 2002 poté, co to původní prasklo. Nové srdce je o 50 kilo těžší, což může zvonu způsobovat problémy. První zvonění v novém roce lidé uslyší 1. ledna v 09:40, kdy po 20 minut budou zvát všechny zvony k novoroční mši, kterou bude také sloužit kardinál Duka.
Na Pražském hradě přibudou během příštího roku kamery a bezpečnostní rámy. Ty budou zabezpečovat vstup do katedrály svatého Víta. Ve středu to řekl kancléř prezidenta Vratislav Mynář. Podle prezidenta Miloše Zemana opatření přímo nesouvisí s akcí červené trenky, ale s hrozbou terorismu, před níž Hrad varovala BIS. Rámy a kamery by se na Pražském hradě mohly objevit už během několika týdnů.
Do zahájení oslav 700. výročí oslav narození Karla IV. zbývá už jen pár měsíců, stále však není jasné, jak moc velkolepé budou. Původně navrhovaný rozpočet akcí vyšel na čtvrt miliardy, tu muselo ministerstvo kultury dvakrát seškrtat. Na pondělním jednání vlády neprošla ani poslední verze snížená na 90 milionů korun. "Pan premiér navrhl odložení projednávání do doby, než bude schválený státní rozpočet," řekl Aktuálně.cz ministr kultury Daniel Herman.
Pořízení nového nástroje by se mělo stihnout do oslav stoletého výročí vzniku Československa. Chybějící peníze má pomoci sehnat sbírka.
Kníže Albert II. se za rok zúčastní oslavy 700. výročí narození Karla IV.
Světlo zažehnuté v Betlémě se pak šíří po celém světě jako symbol Vánoc
Podle mluvčího prezidenta jsou slova Miroslavy Němcové o opilosti hlavy státu při odemykání korunovačních klenotů pouze odvetou za nejmenování premiérkou.
Církev symbolicky převzala například Vyšebrodský oltář a dva Rubensovy obrazy.
